Co musíte ráno vědět (8. února)
Jak zahájily týden akciové trhy v Americe, Evropě a Praze? Hodlá Gazprom dodávat plyn do Evropy? A budou v ní nadále působit Facebook a Instagram? A které velké firmy mlží ohledně svého postoje ke klimatické změně? I to musíte ráno vědět.
1. Americké akciové indexy v pondělí uzavřely smíšeně, dolar oslabil
Akcie ve Spojených státech zakončily pondělní rozkolísanou seanci smíšeně, když indexy oslabovaly zejména v poslední hodině obchodování. Investoři se stále snaží zpracovat nedávné výsledky hospodaření gigantů Amazon a Meta Platforms. Index Dow si nakonec připsal 1,39 bodu (0,004 %) a uzavřel na 35 091,13 bodu. Širší index S&P 500 klesl o 0,37 % na 4 483,87 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite se snížil o 0,58 % na 14 015,67 bodu. Index volatility VIX navzdory poklesu cen akcií také klesl, a to o 1,55 % na 22,86 bodu. Výnos 10letých vládních dluhopisů USA klesl jeden bazický bod na 1,919 %. Ceny ropy klesly zhruba o půl procenta, zlato zpevnilo o tři čtvrtě procento a stříbro o více než dvě procenta. Bitcoin a ether shodně přidaly okolo pěti procent.
(Nejen) americký akciový trh v grafech: S&P 500 v sendviči, stále vysoké valuace a možný peak Facebook
Metaverse a umělá inteligence jsou trendy příštích let. Těchto pět firem bude těžit z jejich rozvoje
2. Evropské akcie v pondělí posílily o necelé procento zásluhou odvětví cestovního ruchu
Akcie firem podnikajících v cestovním ruchu a volnočasových aktivitách v pondělí na evropských burzách přidaly 3,1 % a byly nejvýdělečnějším sektorem. Švédská zdravotnická společnost AddLife na sebe upozornila sedmiprocentním růstem díky odkupu vlastních akcií a německý průmysl loni vyrobil o 3 % více než předloni, stále však nedosáhl úrovně před začátkem pandemie covidu-19. Celoevropský benchmark STOXX Europe 600 si připsal 0,68 % na 465,28 bodu, německý DAX posílil o 0,71 % na 15 206,64 bodu, britský FTSE 100 přidal 0,76 % na 7 573,47 bodu a francouzský CAC 40 zpevnil o 0,83 % na 7 009,25 bodu.
Když "Paní Inflace" promluví, výnosové ledy (pomalu) tají. Fiskální dominance je ale v Evropě stále naplno ve hře
3. Pražská burza v pondělí mírně oslabila, nedařilo se bankám
Index PX odepsal 0,09 % na 1 441,45 bodu. Krátce po začátku obchodování rostl téměř o půl procenta, vzápětí ale zisky odevzdal a po zbytek dne se pohyboval v poměrně úzkém pásmu kolem pátečního závěru. Nedařilo se bankám, výraznějšímu poklesu zabránil růst ceny akcií ČEZ.
Petr Novotný (Investiční web): Na trh působí směs býčích a medvědích faktorů, na další prudký výprodej to ale nevypadá. Nejen letos věřím i ruským akciím, podmínkou je mírové řešení krize okolo Ukrajiny
4. Očekávané události
V úterý Japonsko oznámí běžný účet, Itálie maloobchodní tržby a USA, Kanada a Francie obchodní bilanci. V České republice vyjdou data z maloobchodu, míra nezaměstnanosti a informace o devizových rezervách. Hospodářské výsledky zveřejní mimo jiné Pfizer, BP, Lyft nebo BNP Paribas. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
5. Gazprom si neobjednal kapacitu v plynovodu Jamal pro 2. a 3. čtvrtletí
Ruský plynárenský monopol Gazprom si nerezervoval kapacitu pro vývoz plynu do Evropy plynovodem Jamal pro druhé a třetí čtvrtletí. Ukázaly to výsledky pondělní aukce, na které upozornila agentura Reuters. Tok plynu plynovodem je stále obrácen na východ. Gazprom si také pro druhé čtvrtletí nezarezervoval tranzitní kapacitu pro vývoz přes přechody na Ukrajinu ani kapacitu přes propojovací bod Velké Kapušany na slovensko-ukrajinské hranici. Současné vysoké ceny plynu odrazují od okamžitých nákupů plynu z Ruska. Zájemci místo toho využívají uskladněný plyn v Evropě, kde ovšem již úroveň zásob klesla pod pětiletý průměr.
6. Meta Platforms hrozí, že by mohla z Evropy stáhnout služby Facebook a Instagram
Americká společnost Meta Platforms pohrozila, že své služby Facebook a Instagram stáhne z Evropy, pokud nebude moci přenášet data uživatelů na servery ve Spojených státech. Firma to uvedla v podrobných záznamech o hospodaření, které předložila americké komisi pro cenné papíry.
7. Český průmysl i stavebnictví se loni vrátily k růstu, analytici ale doufali v lepší čísla
Český průmysl a stavebnictví se loni po propadu v roce 2020, který byl silně poznamenaný opatřeními proti epidemii covidu-19, vrátily k růstu. Průmyslová výroba meziročně stoupla o 6,4 % a stavební o 1,4 %. Podle analytiků byl ale výsledek slabý a v letošním roce očekávají větší oživení výroby. Současně věří, že se do přebytku vrátí zahraniční obchod, který za loňský rok vykázal kvůli vysokým cenám ropy a plynu schodek 1,46 miliardy korun. Poprvé od roku 2010 se tak do Česka dovezlo zboží za více peněz, než za kolik se z něj vyvezlo.
8. Frontier převezme rivala Spirit, vzniknou páté největší aerolinky v USA
Mateřská společnost amerických nízkonákladových aerolinek Frontier koupí za 2,9 miliardy dolarů konkurenční leteckou společnost Spirit Airlines. Vznikne tak pátý největší letecký dopravce ve Spojených státech. Při započtení dluhu a dalších závazků činí hodnota transakce asi 6,6 miliardy dolarů.
9. Výroba v Německu loni vzrostla o tři procenta, je ale pod předkrizovou úrovní
Průmyslová výroba v Německu se v loňském roce zvýšila o tři procenta. Byla však o 5,5 % nižší než v roce 2019, tedy proti období před příchodem pandemie. V samotném prosinci průmyslová produkce meziměsíčně klesla o 0,3 %, zatímco v listopadu se podle zpřesněných údajů o 0,3 % zvýšila.
10. Lagardeová: Měnovou politiku eurozóny není potřeba výrazně zpřísňovat
Měnovou politiku eurozóny není potřeba výrazně zpřísňovat, řekla před hospodářským a měnovým výborem Evropského parlamentu prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová. Inflace se podle ní bude snižovat a mohla by se stabilizovat kolem dvou procent, což je inflační cíl banky.
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
BONUS
Studie: Velké firmy často zveličují svůj boj proti klimatickým změnám
Mnoha předním světovým firmám se nedaří dosahovat cílů v boji proti klimatickým změnám. Podniky navíc běžně podávají přehnané či zkreslené informace o svém pokroku v této oblasti. Vyplývá to ze studie organizací New Climate Institute a Carbon Market Watch, která zkoumala 25 velkých korporací.
Mezi firmy, které procházejí příliš pomalými změnami, patří například internetový vyhledávač Google, internetový obchod Amazon, výrobce nábytku IKEA, technologický gigant Apple či potravinářská společnost Nestlé. Část z těchto podniků ale podle stanice BBC sdělila, že nesouhlasí s některými metodami, které jsou ve studii použity. Uvedly, že jsou odhodlány podnikat opatření k omezení klimatických změn.
Zkoumané podniky se podle studie podílejí zhruba pěti procenty na globálních emisích skleníkových plynů. Mají tak sice obrovskou uhlíkovou stopu, ale zároveň velký prostor k tomu, aby stály v čele úsilí o omezení klimatických změn.
Hlavní autor studie Thomas Day uvedl, že původním záměrem jeho týmu bylo objevit co nejvíce přínosných praktik v korporátní sektoru hodných následování, ale že zjištěné skutečnosti přinesly zklamání. "Zatímco tlak na podniky, aby řešily klimatické změny, se zvyšuje, jejich ambiciózně znějící prohlášení často postrádají skutečný obsah, což může být zavádějící pro spotřebitele i regulátory," prohlásil. "Dokonce i firmy, které si vedou relativně dobře, svá opatření zveličují."
Gilles Dufrasne ze společnosti Carbon Market Watch vyzval regulátory k opatřením, která by tyto praktiky ukončila. "Zavádějící reklamy podniků mají reálný dopad na spotřebitele i politiky. Vytváří v nás falešnou představu, že tyto firmy podnikají dostatečné kroky, ačkoli skutečnost je tomu velmi vzdálená. Bez větší regulace to bude pokračovat," uvedl.