Osm akcií, které mohou investory zajistit proti dopadům rostoucích cen potravin

Válka na Ukrajině ohrožuje již tak narušené dodavatelské řetězce, protože omezuje dodávky řady surovin (energetických, průmyslových i zemědělských) na světové trhy. Na Ukrajině je velká část hospodářství přímo zasažena válkou, dovozy z Ruska jsou pak omezovány sankcemi ze strany Evropské unie, USA a dalších zemí. Kromě jiného tak konflikt může vyústit prakticky v globální potravinovou krizi, protože rostoucí ceny jídla dále podporují již tak velice vysokou inflaci.

Rusko a Ukrajina podle dat International Food Policy Research Institute vyvážejí zhruba 12 % všech kalorií, které v rámci světa zamíří přes hranice. Připadá na ně také přes 30 % vývozu pšenice a jsou významnými hráči na trhu s ječmenem, slunečnicovým olejem nebo kukuřicí. Na dodávky z obou zemí ve velkém spoléhají mimo jiné Čína, Egypt, Turecko a velká část Blízkého východu, ale také Evropská unie.

V březnu a dubnu se přitom sejí právě kukuřice nebo ječmen, k čemuž zejména na Ukrajině v mnoha oblastech kvůli válce nedocházelo a stále nedochází. Vývoj konfliktu lze jen těžko odhadovat, velké riziko je tak spojeno i s případnou letní sklizní tam, kde zaseto bylo. A nejde jen o východ Evropy, podle amerického ministerstva zemědělství například letos v USA kvůli dopadům nepříznivého počasí lze očekávat zhruba o 17 % nižší úrodu pšenice než loni.

To vše navíc v dlouhodobějším výhledu podtrhuje riziko nedostatku některých hnojiv. Rusko a Bělorusko jsou totiž světově zásadními dodavateli surovin na jejich výrobu, jako jsou potaš nebo fosfát. A podceňovat nelze ani vliv omezených dodávek zemního plynu z Ruska, protože se z něj získává dusík, pro zemědělství jako takové podstatný vstup.

Výsledkem uvedeného je probíhající zdražování zemědělských plodin, potravin, ale i zmíněných hnojiv. A to vše v době, kdy světová populace roste, a je tedy potřeba "krmit" stále více lidí. Část z nich přitom bohatne, typické je to pro Čínu, a má větší chuť jíst maso. S tím souvisí nutnost další ornou půdu obětovat živočišné výrobě, jež naopak zvyšuje poptávku po pícninách, tedy i po produktech výroby rostlinné. Tato spirála se roztáčí již roky, válka na Ukrajině jí ale dodává další impulz.

Z tohoto vývoje nemohou mít radost spotřebitelé, protože dražší jídlo se týká všech. Pokud ale zároveň investují, mohou se proti tomuto vývoji pomyslně zajistit investicí do akcií výrobců hnojiv, majitelů zemědělské půdy a producentů obilí a dalších plodin. Je možné sázet také na vývoj cen vepřového nebo hovězího, ale to je přece jen hra po pokročilejší burziány.

Do zemědělské půdy a výroby mimochodem v posledních letech investovali i mnozí slavní miliardáři v čele s Warrenem Buffettem, Jeffem Bezosem nebo Billem Gatesem (nemluvě o šéfredaktorovi Investičního webu). Na burze je ke koupi řada amerických investičních trustů (REIT) zaměřujících se na zemědělské nemovitosti (díky obchodování na burze nabízejí dobrou likviditu), vedle toho mohou investoři zvážit také akcie dodavatelů hnojiv a zemědělských plodin. Inspirací pro podrobnější analýzu mohou být třeba následující společnosti:

Nutrien (kanadský výrobce hnojiv), Farmland Partners (REIT), Gladstone Land (REIT), Archer-Daniels-Midland (producent obilnin)

Andersons (prodejce semen), Seaboard (prodejce obilí), Bunge (prodejce obilí), MGP Ingredients (výrobce alkoholu a potravin)

Zdroj: RiskRewardReturn.com, Goehring & Rozencwajg, CF Industries, Insider