Co musíte ráno vědět (12. května)

1. Americké akcie ve středu výrazně oslabily, index Dow klesl už popáté v řadě

Americké akcie ve středu výrazně zlevnily, nedařilo se zejména technologickým společnostem. Na akciovém trhu přetrvávají obavy z vysoké inflace a růstu úrokových sazeb. Index Dow, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, vykázal již pátý pokles v řadě. To představuje nejdelší sérii poklesů od poloviny února. Dow ztratil 1,02 % na 31 834,11 bodu, širší S&P 500 klesl o 1,65 % na 3 935,18 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite se snížil dokonce 3,18 % na 11 364,24 bodu. Index volatility VIX klesl o 1,30 % na 32,56 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA skončil na 2,925 %.

2. Evropské akcie ve středu výrazně zpevnily, hlavní indexy přidaly kolem dvou procent

Obchodování na západoevropských akciových trzích ve středu skončilo v zelených číslech. Podpořila je mimo jiné inflační zpráva z USA, podle které sice v dubnu ceny za oceánem nadále rostly vysokým meziročním tempem, avšak proti březnu růst mírně zpomalil. Panevropský index STOXX Europe 600 stoupl o 1,74 % na 427,59 bodu, britský FTSE 100 přidal 1,44 % na 7 347,66 bodu, německý DAX se zvýšil o 2,17 % na 13 828,64 bodu a francouzský CAC 40 zpevnil o 2,50 % na 6 269,73 bodu.

3. Pražská burza ve středu mírně posílila, přerušila pětidenní sérii poklesů

Index PX pražské burzy ve středu posílil o 0,07 % na 1 298,70 bodu. Přerušil tak pětidenní sérii ztrát. Index skončil v plusu, přestože oslabila většina titulů. Nahoru ho táhly akcie Monety, Erste a pojišťovny VIG. Výrazný propad zaznamenaly akcie firmy Pilulka Lékárny.

4. Očekávané události

Čtvrteční dopoledne bude patřit britským datům (HDP, obchodní bilance, průmyslová výroba). Odpoledne se pak investoři ve Spojených státech zaměří na pravidelnou týdenní zprávu o počtu žádostí o podporu v nezaměstnanosti a dále na výrobní inflaci. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. Prezident Zeman jmenoval od července novým guvernérem ČNB Aleše Michla

Prezident Miloš Zeman jmenoval člena bankovní rady Aleše Michla guvernérem České národní banky. Ve funkci od července nahradí Jiřího Rusnoka, kterému končí druhý mandát a nemůže být znovu jmenován. Michl je členem bankovní rady od prosince 2018.

6. Inflace v USA v dubnu klesla na 8,3 %, je ale stále poblíž 40letého maxima

Meziroční růst spotřebitelských cen ve Spojených státech v dubnu zpomalil na 8,3 % z březnových 8,5 %. Inflace ale zůstává poblíž 40letého maxima. Ve středeční zprávě to oznámilo americké ministerstvo práce. Analytici očekávali, že z březnové hodnoty 8,5 % inflace sestoupí zhruba na 8,2 %. Výsledek souvisí především s tím, že z dřívějších maxim sestoupily ceny benzinu.

7. ILO: Kvůli ruské invazi už na Ukrajině zanikla skoro třetina pracovních míst

Kvůli ruské invazi už na Ukrajině zaniklo asi 4,8 milionu pracovní míst, což je skoro třetina. Informovala o tom ve středu Mezinárodní organizace práce (ILO). V závislosti na vývoji vojenských operací vypracovala několik scénářů vývoje ukrajinského pracovního trhu. Organizace například chválí úsilí ukrajinské vlády o zachování funkčnosti systému sociálního zabezpečení.

8. Požadavky na přepravu ruského plynu přes ukrajinskou Sochranovku klesly na nulu

Požadavky na tranzit ruského plynu přes ukrajinskou měřicí stanici Sochranovka klesly ve středu na nulu. Uvedla to agentura Reuters. Kyjev už v úterý varoval, že tranzit plynu do Evropy touto cestou kvůli aktivitám ruských okupačních sil v oblasti přeruší, ale upozornil, že dodávky je možné přesměrovat přes propojovací bod Sudža. Přes stanici Sochranovka proudí asi třetina dodávek plynu, který se z Ruska do EU přepravuje přes Ukrajinu. Tok plynu přes slovenský hraniční uzel Veľké Kapušany pokračuje, ale kvůli slabému zájmu evropských odběratelů se snížil.

9. ECB začne v létě pozvolna zvyšovat sazby, řekl šéf centrální banky Francie

Evropská centrální banka začne pozvolna zvyšovat úroky letos v létě. V rozhovoru s francouzskou rozhlasovou stanicí France Inter to řekl člen rady guvernérů ECB a guvernér francouzské centrální banky François Villeroy de Galhau. Podobně se vyjádřila i šéfka ECB Christine Lagardeová a další centrální bankéři.

10. Reuters: Google bude platit více než 300 vydavatelům v EU za zpravodajství

Společnost Google uzavřela smlouvy, na jejichž základě bude více než 300 vydavatelům v Německu, Francii a dalších čtyřech zemích Evropské unie platit za jejich zpravodajství. Zavede také nástroj, který usnadní registraci i dalším vydavatelům. Dvě třetiny této skupiny tvoří němečtí vydavatelé včetně Der Spiegel, Die Zeit a Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Trump musí zaplatit pokutu 110 tisíc dolarů za pohrdání soudem

Bývalý americký prezident Donald Trump musí zaplatit pokutu 110 000 dolarů a splnit další podmínky, aby uspokojil soud, který mu vyměřil trest za neuposlechnutí obsílky generální prokurátorky státu New York Letitie Jamesové. Ta vyšetřuje podezření na daňové a další finanční podvody v jeho firmě Trump Organization.

Soudce Arthur Engoron před více než dvěma týdny rozhodl, že Trump pohrdal soudem, když tvrdil, že nemá žádné z dokumentů, které si Jamesová vyžádala. Vyměřil mu proto pokutu 10 000 dolarů denně, dokud její požadavek nesplní.

Částka se podle jeho středečního oznámení přestala načítat v pátek, kdy Trumpovi právníci odevzdali soudu přísežná prohlášení, v nichž popisovali kroky, které podnikli ve snaze vyhovět požadavkům prokurátorky.

Trump nyní dostal čas do 20. května na to, aby splnil ještě dodatečné podmínky, mezi než patří doručení přísežných prohlášení jeho asistentky a dalších zaměstnanců, kteří měli co do činění s ukládáním záznamů o činnosti jeho společnosti. Exprezident musí soudu také předložit zprávu nezávislé firmy, která byla najata k prohledání záznamů Trump Organization.

Soudce ještě může rozhodnutí o pohrdání soudem obnovit, pokud Trump všechny podmínky nesplní.

Jamesová před několika měsíci sdělila, že její tým našel důkazy toho, že Trumpova firma manipulovala ve svých finančních dokumentech s cenami svého majetku. Jeho hodnotu podle prokurátorky zvyšovala, když si například chtěla u bank zajistit půjčky, a naopak ji snižovala při výpočtu daní.

Republikánský exprezident vyšetřování demokratky Jamesové od začátku označuje za politicky motivované a její tvrzení o podvodech odmítá.