Co musíte ráno vědět (2. června)

1. Americké akciové indexy zahájily červen poklesem, investoři stále mají obavy z dalšího růstu sazeb

Akcie ve Spojených státech ve středu oslabily. Investoři sázejí na to, že nejnovější příznivé ekonomické údaje nijak neodradí centrální banku USA od současného agresivního zvyšování úrokových sazeb, jehož cílem je zkrotit rychle rostoucí inflaci. Index Dow klesl o 0,54 % na 32 813,23 bodu, širší S&P 500 se snížil o 0,75 % na 4 101,23 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite oslabil o 0,72 % na 11 994,46 bodu. Index volatility VIX klesl o 1,91 % na 25,69 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA vzrostl o bezmála sedm bazických bodů na 2,911 %. Ropa se obchodovala na zelené nule, do půl procenta přidaly zlato i stříbro, přes šest procent naopak odepsal bitcoin.

2. Evropské akcie ve středu oslabily, hlavní indexy odepsaly do jednoho procenta

Obchodování na západoevropských akciových trzích ve středu skončilo v červených číslech. Investoři vyhodnocovali makrodata, mimo jiné finální květnové indexy nákupních manažerů ve výrobě nebo dubnovou nezaměstnanost v eurozóně a celé Evropské unii. Panevropský index STOXX Europe 600 klesl o 1,04 % na 438,72 bodu, britský FTSE 100 uzavřel se ztrátou 0,98 % na 7 532,95 bodu, německý DAX se snížil o 0,33 % na 14 340,47 bodu a francouzský CAC 40 oslabil o 0,77 % na 6 418,89 bodu.

3. Pražská burza ve středu posílila a vymazala úterní ztrátu

Index PX pražské burzy ve středu vzrostl o 0,83 % na 1 320,78 bodu. Vymazal tak úterní ztrátu a uzavřel na nejvyšší hodnotě od minulého pondělí. Dařilo se skupině ČEZ a bankám. Technicky oslabily akcie zbrojovky Colt CZ, které se poprvé obchodovaly bez nároku na dividendu.

4. Očekávané události

Ve čtvrtek dopoledne vyjde index výrobních cen v eurozóně a ve Spojených státech budou investoři zvažovat pravidelnou týdenní zprávu o počtu žádostí o podporu v nezaměstnanosti, statistiku změny počtu pracovních míst v soukromém sektoru od ADP nebo údaje o produktivitě práce a továrních zakázkách. Trhy v Británii zůstanou kvůli svátku zavřené. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. Kofole v prvním čtvrtletí vzrostly tržby o 30,3 % na 1,51 miliardy Kč, za celý rok stále čeká zisk EBITDA 1,08 až 1,20 miliardy Kč

Nápojářské skupině Kofola ČeskoSlovensko v letošním prvním čtvrtletí vzrostly tržby meziročně o 30,3 % na 1,51 miliardy korun. Provozní zisk EBITDA jí stoupl o 22,7 % na 111,8 milionu korun. Skupině pomohlo ukončení koronavirových omezení a otevření trhů. Na rovině čistého zisku/ztráty skupina za první tři měsíce roku, které jsou z hlediska sezónnosti nejslabší a na celoroční čísla nemají velký vliv, vykázala záporný výsledek 105,6 milionu korun po loňské ztrátě 106,1 milionu korun.

6. Rusko podle výboru investorů nesplnilo dluhové závazky

Rusko nesplnilo své závazky vůči věřitelům, protože neuhradilo úroky z dluhopisů v hodnotě zhruba 1,9 milionu dolarů. K tomuto závěru ve středu dospěl výbor Mezinárodního sdružení pro swapy a deriváty. Rusko se tak ještě více přiblížilo stavu platební neschopnosti.

7. Růst aktivity ve výrobním sektoru eurozóny v květnu podle finálních PMI mírně zrychlil

Tempo růstu aktivity ve výrobním sektoru eurozóny v květnu mírně stouplo. Finální index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru dosáhl 54,6 bodu, v dubnu byl 54,4 bodu a flash údaj pro květen indikoval pokračování expanze dubnovým tempem. Klíčová je úroveň 50 bodů, která je předělem mezi pásmem růstu aktivity a pásmem jejího poklesu.

8. Nezaměstnanost v EU v dubnu zůstala na 6,2 %, nejnižší je v Česku

Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v dubnu podle sezónně přepočtených údajů činila 6,2 %, a zůstala tak proti březnu beze změny. Oznámil to ve středu evropský statistický úřad Eurostat. Nejnižší míru nezaměstnanosti má nadále Česká republika, byť o desetinu procentního bodu vzrostla a činila 2,4 %. Žádná jiná země EU nemá nezaměstnanost pod třemi procenty.

9. Gazpromu klesl vývoz plynu mimo bývalý Sovětský svaz o 28 %

Ruská státní plynárenská společnost Gazprom od začátku roku do konce května vyvezla do zemí mimo bývalý Sovětský svaz 61 miliard metrů krychlových plynu, což je meziroční pokles o 27,6 %. Firma ve středu také uvedla, že v uvedeném období vytěžila 211,4 miliardy metrů krychlových plynu, což je meziročně o 4,8 % méně.

10. Evropská komise schválila Chorvatsku zavedení eura od ledna příštího roku

Chorvatsko ve středu udělalo klíčový krok na cestě k tomu, aby od ledna příštího roku mohlo jako svou měnu začít používat euro. Evropská komise dospěla k závěru, že země plní všechna potřebná kritéria a může se za sedm měsíců stát dvacátým členem eurozóny. Chorvatský parlament již potřebný zákon schválil a definitivní slovo budou mít v červenci členské země, jejichž souhlas by měl být spíše formalitou. Dalších šest zemí včetně Česka podle komise plní jen část nutných podmínek na cestě ke společné měně.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Forbes: Nejvlivnější ženou Česka je Jourová, Schillerová se propadla

Nejvlivnější ženou Česka je podle časopisu Forbes místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Na druhém místě letošního žebříčku se umístila pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová a třetí skončila vdova po zesnulém většinovém majiteli skupiny PPF Petru Kellnerovi Renáta Kellnerová. Naopak loňská a předloňská vítězka, tehdejší vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová, nyní jako šéfka poslaneckého klubu opozičního hnutí ANO figuruje až v druhé stovce žebříčku.

Žebříček sestavuje časopis pojedenácté, letošní je podle Forbesu dosud nejpočetnější. Čítá 180 jmen významných Češek z veřejné sféry, politiky, byznysu, neziskového sektoru, kultury i sportu. Objevilo se v něm přes 40 nových tváří.

Eurokomisařka Jourová a žalobkyně Bradáčová se umisťují mezi třemi nejvlivnějšími ženami Česka opakovaně, Kellnerová se loni dostala na čtvrtou pozici poté, co po tragickém úmrtí svého muže začala spravovat majetek PPF.

"Věra Jourová obsadila první příčku v letošním žebříčku z řady důvodů. Orgán, v jehož vedení Jourová sedí od prosince 2019, má poslední měsíce hodně napilno - rozhoduje o sankcích proti Rusku nebo chrání Evropu před cílenými dezinformačními kampaněmi organizovanými a placenými Kremlem. Česko bude následující půlrok navíc předsedat Radě Evropské unie a lze očekávat, že naše nejmocnější politička bude ještě více slyšet," uvedl Forbes.

Bradáčová podle časopisu vedle běžné agendy nyní nově dozoruje i vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině. "Vdova po Petru Kellnerovi si kolem sebe v impériu PPF v posledním roce sestavila skutečný kapitálový a mozkový all star tým," zdůvodnil výběr Forbes.

Nejvýše postavenou novou tváří žebříčku je na páté příčce Katarína Kohlmayer, finanční ředitelka a členka představenstva skupiny KKCG Karla Komárka. Získala české občanství, což je jednou z podmínek zařazení do žebříčku českého Forbesu.

Letošní žebříček výrazně proměnily i podzimní volby do Poslanecké sněmovny a nástup nové vlády Petra Fialy (ODS), která nahradila dosavadní tým Andreje Babiše (ANO). Mezi prvními patnácti nejvlivnějšími ženami Česka podle Forbesu nově figurují ministryně obrany Jana Černochová (ODS) i předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), zatímco Alena Schillerová se propadla do druhé stovky žebříčku.

Redakce českého Forbesu hodnotí ženy v několika kategoriích podle několika základních kritérií. Vychází přitom z metodiky amerického Forbesu. Ke spolupráci zve i poradce, odborníky a znalce jednotlivých odvětví, s nimiž pořadí konzultuje. U majitelek a manažerek firem sleduje hospodářské výsledky firem, obrat, zisk či akvizice a srovnává je i několik let zpětně. V sekci politiky a veřejné správy redakční tým posuzuje pozice, reálné pravomoci, počet lidí i objem peněz, které rozhodnutí dotyčných žen mohou přímo ovlivnit.

"Důležitým kritériem je pro nás i to, jak jsou tyto ženy ze svých funkcí odvolatelné a kdo všechno má přímý vliv na jejich rozhodování," dodal šéfredaktor listu Petr Šimůnek.