Co musíte ráno vědět (17. června)

1. Americké akcie ve čtvrtek klesly, index Dow se propadl pod 30 000 bodů

Akcie ve Spojených státech ve čtvrtek v rámci rozsáhlého výprodeje klesly a index Dow se poprvé od ledna 2021 propadl pod psychologicky důležitou hranici 30 000 bodů. Dow se snížil o 2,42 % na 29 927,07 bodu, širší S&P 500 se snížil o 3,25 % na 3 666,77 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite se propadl o 4,08 % na 10 646,10 bodu. Index volatility VIX vyskočil o 11,24 % na 32,95 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se snížil o 20 bazických bodů na 3,195 %.

2. Evropské akciové trhy se ve čtvrtek propadly až o 3 %, centrální banky dále zvyšují sazby

Evropské akciové trhy nenavázaly na středeční oživení a ve čtvrtek čelily další vlně výprodejů, především v odvětví technologií, které kleslo o dalších 4,7 % poté, co centrální banky ve Velké Británii a Švýcarsku zvýšily úrokové sazby. Skepsi investorů posílilo také další zdražení zemního plynu i výhrůžky, že Rusko zcela zastaví provoz plynovodu Nord Stream 1. Celoevropský index STOXX Europe 600 oslabil o 2,47 % na 402,88 bodu, německý DAX se propadl o 3,31 % na 13 038,49 bodu, britský FTSE 100 odepsal 3,14 % na 7 044,98 bodu a francouzský CAC 40 pozbyl 2,39 % na 5 886,24 bodu. Benchmark CAC 40 od posledního maxima z 6. ledna klesl už o 20 %, a dostal se tak do medvědího trhu.

3. Pražská burza ve čtvrtek oslabila, dolů ji táhly akcie Komerční banky a Erste

Index PX pražské burzy ve čtvrtek klesl o 1,49 % na 1 286,55 bodu. Dolů burzu táhly hlavně akcie Komerční banky a bankovní skupiny Erste, které oslabily shodně o více než tři procenta.

4. Očekávané události

V noci na pátek bude o nastavení měnové politiky jednat japonská centrální banka. Dopoledne vyjde zpráva o vývoji inflace v eurozóně a odpoledne se investoři ve Spojených státech zaměří na zprávu o průmyslové výrobě. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. Plyn je v EU od pondělí dražší o 70 %, Rusko hrozí odstávkou Nord Streamu 1

Cena plynu pro evropský trh se od pondělí zvýšila zhruba o 70 %, surovina se nyní prodává za více než 140 eur za megawatthodinu. Ruský velvyslanec při Evropské unii Vladimir Čižov ve čtvrtek podle agentury RIA Novosti řekl, že přetrvávající problémy s opravou zařízení pro kompresorové stanice by mohly vést k tomu, že Rusko zcela zastaví plynovod Nord Stream 1. Ten je přitom hlavní trasou pro přepravu ruského plynu do EU.

6. Finanční sektor v ČR zůstává podle zátěžových testů ČNB odolný

Finanční sektor v Česku zůstává podle zátěžových testů České národní banky (ČNB) vysoce odolný vůči zhoršenému ekonomickému vývoji. Banky jsou dostatečně kapitálově vybavené pro absorpci šoků i v případě déletrvajících ekonomických potíží. Na čtvrteční tiskové konferenci o tom informovali představitelé ČNB.

7. Britská centrální banka v červnu zvýšila základní úrokovou sazbu na 1,25 %

Britská centrální banka ve čtvrtek v souladu s očekáváním zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu na 1,25 %, zejména kvůli přetrvávajícím inflačním tlakům. O čtvrt procentního bodu sazbu zvýšila už letos v únoru, březnu a květnu a o 15 bazických bodů také loni v prosinci, čímž se Británie z velkých vyspělých zemí stala první, která od začátku pandemie úroky zvedla. Základní úroková sazba je nyní na nejvyšší úrovni od ledna 2009.

8. Švýcarská centrální banka poprvé za 15 let zvýšila úrokové sazby

Švýcarská centrální banka ve čtvrtek zvýšila svou hlavní úrokovou sazbu na -0,25 % z dosavadních -0,75 %. Reaguje tak na rostoucí inflační tlaky. Ke zvýšení sazby přikročila poprvé za 15 let.

9. Tesla v USA zvyšuje ceny všech svých aut, dráž nakupuje suroviny

Americký výrobce elektromobilů Tesla zvyšuje ve Spojených státech ceny všech svých aut. Například Model Y Long-Range stojí 65 990 dolarů, což je proti dosavadní ceně nárůst o 4,7 %. Ukazují to ceny, které ke čtvrtku firma uváděla na svém webu. V situaci, kdy se odvětví potýká s problémy v dodavatelských řetězcích, to není první zdražení. Přispívá k němu i růst cen surovin.

10. Maďarsko prodloužilo platnost stropu cen pohonných hmot a základních potravin

Maďarská vláda s ohledem na rostoucí inflaci prodloužila do 1. října platnost stropu na některé základní ceny potravin a pohonných hmot. Strop na úrokové sazby hypoték zůstane v platnosti až do konce roku. Na svém facebookovém profilu o tom bez bližších podrobností ve čtvrtek informoval maďarský premiér Viktor Orbán.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Pijte méně čaje, vyzvala občany pákistánská vláda, která řeší ekonomickou krizi

Pákistánská vláda vyzvala obyvatele země, aby pili méně čaje, a pomohli tak národnímu rozpočtu. "Vyzývám národ, aby snížil spotřebu čaje o jeden až dva šálky, protože čaj dovážíme na dluh," řekl ministr vnitra Ahsan Ikbál. Kvůli nízkým devizovým rezervám země, které v současné době vystačí pouze na méně než dva měsíce veškerého dovozu, potřebuje Pákistán naléhavě šetřit, informovala stanice BBC. Pákistán je největším světovým dovozcem čaje.

Jen za loňský rok nakoupila země čaj za více než 600 milionů dolarů. Popíjení menšího počtu šálků denně pomůže podle Ikbála snížit vysoké účty Pákistánu za dovoz. Obchodníci by podle něj také mohli zavřít své stánky na trzích již ve 20.30, aby ušetřili elektrickou energii. Ministrova výzva zazněla v době, kdy pákistánské devizové rezervy nadále rychle klesají. Zhoršující se situace tak vytváří tlak na vládu, aby snížila vysoké náklady na dovoz a udržela finanční prostředky co nejvíce v zemi.

Žádost o omezení pití čaje se v Pákistánu rychle rozšířila také na sociálních sítích. Podle on-line reakcí ale mnozí pochybují, že vážné finanční problémy země lze vyřešit pouhým vyřazením čaje z pitného režimu.

Pákistánské devizové rezervy klesly z únorových přibližně 16 miliard dolarů na méně než 10 miliard dolarů v prvním červnovém týdnu, což sotva stačí na dvouměsíční pokrytí veškerých provozních nákladů.

Minulý měsíc navíc úředníci v Karáčí omezili dovoz některého postradatelného luxusního zboží v rámci snahy o ochranu finančních prostředků.

Pákistánská hospodářská krize je velkou zkouškou pro vládu Šahbáze Šarífa, který nahradil ve funkci premiéra Imrana Chána, jemuž parlament v dubnu vyjádřil nedůvěru.

Krátce po složení přísahy obvinil Šaríf odstupující vládu ze špatného ekonomického řízení země a prohlásil, že navrácení ekonomiky do správných kolejí bude pro jeho vládu velkou výzvou.