Evropské banky zachraňují daňoví poplatníci. Bude to stačit?
Během loňského roku se objem úvěrů, které spotřebitelé v eurozóně nedokáží včas splácet, vyšplhal o 80 miliard eur na rekordních 918 miliard eur. Kdo banky zachraňuje před krachem? Daňoví poplatníci.
Situace je špatná především v Itálii a ve Španělsku. V Itálii tvoří nesplácené úvěry přes 10 % celkového objemu úvěrů, ve Španělsku je jejich podíl dokonce 15,5 %. V této situaci se použití Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) jako spasitele, který pomůže v rekapitalizaci bank, zdá být velice ambiciózní myšlenkou. Obzvláště když ji podporuje řada evropských států.
Kupříkladu Španělsko a Irsko by jistě uvítaly, kdyby ESM jejich banky vykoupil (Španělsko je už nyní výjimkou, ESM nabídl tamním bankám 100 miliard eur, jejich potřeby budou - alespoň v první vlně - pravděpodobně nižší, okolo 60 miliard eur; tato půjčka je strukturována jako pomoc španělské vládě, nikoli primárně bankám).
Problém je, že pokud si ESM chce udržet svůj status, a zároveň pomáhat raději bankám než vládám, bude muset začít poskytovat mnohem větší záruky. Vzhledem k tomu, že už teď dosáhla částka napumpovaná do bank 300 miliard eur, kapacita ESM by byla velmi rychle vyčerpána, kdyby si ji právě banky začaly nárokovat.
