Co musíte ráno vědět (27. června)
Jak světové trhy zakončily uplynulý týden, o čem debatovali na úvod summitu G7 lídři zúčastněných zemí, co čekat od valné hromady ČEZ a proč doufat, že se časopis The Economist zase jednou (ne)trefil se svou obálkou? I to by vás zkraje týdne mohlo zajímat.
1. Americké akciové indexy završily růstový týden prudkým pátečním posílením
Americké akcie v pátek výrazně posílily díky poklesu obav ze zpřísňování měnové politiky ve Spojených státech. Výrazné zisky si hlavní indexy připsaly i za celý týden, kdy jako jediné pod tlakem bylo odvětví energetiky. Index Dow, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, si připsal 2,68 % na 31 500,68 bodu. Širší index S&P 500 vzrostl o 3,06 % na 3 911,74 bodu a index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, se zvýšil o 3,34 % na 11 607,62 bodu. Index volatility VIX klesl o 6,27 % na 27,23 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se zvýšil o jeden a půl bazického bodu na 3,138 %. Ceny ropy vzrostly o zhruba tři procenta, mírně zdražily zlato a stříbro a posilovaly i hlavní kryptoměny (bitcoin +2,6 %, ether +8,3 %). Za celý týden index Dow vzrostl o 5,39 %, S&P 500 zpevnil o 6,45 % a Nasdaq Composite se zvýšil o 7,49 %. Podle řady analytiků jsou ale podobné výrazné krátkodobé růsty běžnou součástí medvědích trendů, a tak nelze týdenní růsty nijak přeceňovat.
2. Technologické firmy pomohly v závěru týdne evropským burzám k nejlepšímu dennímu výsledku za tři měsíce. Růstový byl i celý týden
Těžce zkoušený sektor technologických společností si v pátek na evropských burzách vzal zpět část ztrát a přidal 3,8 %, a to navzdory mnoha dalším negativně vyznívajícím makroekonomickým ukazatelům, restriktivním opatřením centrálních bank i energetickým hrozbám. Celoevropský index STOXX Europe 600 v pátek přidal 2,62 % na 412,93 bodu (za týden +2,40 %), německý DAX posílil o 1,59 % na 13 118,13 bodu (za týden -0,06 %), britský FTSE 100 si připsal 2,68 % na 7 208,81 bodu (za týden +2,74 %) a francouzský CAC 40 vyskočil o 3,23 % výše na 6 073,35 bodu (za týden +3,24 %).
3. Pražská burza v závěru týdne rostla, táhly ji akcie ČEZ a Avastu. Za celý týden trh v Rybné mírně klesl
Pražská burza v závěru týdne rostla, index PX v pátek posílil o 0,75 % na 1 288,22 bodu. Nejvíce se dařilo akciím ČEZ a Avastu. Posiloval také finanční sektor. V červeném skončila pouze zbrojovka Colt CZ. Index PX během celého týdne klesl o 0,2 %. Největší růst zaznamenaly akcie Avastu, nejvýraznější pokles postihl cenné papíry Erste Group Bank.
4. Očekávané události
V pondělí budou investory zajímat zisky v čínském průmyslovém sektoru, výrobní ceny ve Španělsku nebo francouzská nezaměstnanost. ECB pořádá fórum o centrálním bankovnictví. Z USA dorazí údaje o zakázkách na zboží dlouhodobé spotřeby a rozjednaných prodejích rezidenčních nemovitostí. Hospodářské výsledky zveřejní mimo jiné společnosti Nike a Jefferies. V 10 dopoledne se můžete těšit na živě streamovaný expertní tržní výhled v podání analytika Štěpána Hájka z XTB. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
5. V Bavorsku začal třídenní summit G7. Scholz hovoří o signálu jednoty, jedná se o zákazu dovozu zlata z Ruska a investicích do infrastruktury za 600 miliard USD
Na bavorském alpském zámku Elmau v neděli začalo třídenní vrcholné jednání představitelů skupiny velkých světových ekonomik G7, tedy Německa, USA, Británie, Francie, Itálie, Japonska a Kanady. Summit, kterého se účastní i zástupci Evropské unie, bude podle německého kancléře Olafa Scholze signálem jednoty demokratických mocností vůči ruské agresi. Státníci oznámili, že země G7 do roku 2027 investují do infrastruktury ve světě 600 miliard dolarů. Očekává se, že skupina v úterý na závěr summitu vyhlásí zákaz dovozu ruského zlata.
6. Úterní valná hromada společnosti ČEZ by mohla být bouřlivá, odhadují analytici
Valná hromada energetické společnosti ČEZ by letos mohla být bouřlivější. Mezi hlavní témata úterního jednání zřejmě bude patřit likvidita společnosti s ohledem na návrh Ministerstva financí k odsunu výplatního termínu dividendy o tři měsíce na 1. listopadu, ale i výrok premiéra Petra Fialy (ODS), který uvedl, že stát chce mít v blízké budoucnosti pod kontrolou celou síť tuzemských klíčových elektráren. ČTK to řekli oslovení analytici. Podle nich projde návrh ministerstva vyplatit dividendu 48 korun za akcii, představenstvo společnosti navrhuje vyplatit dividendu 44 korun.
7. ČT: Čtyři koaliční strany připouštějí speciální daň pro energetické firmy
Čtyři koaliční strany připouštějí zavedení speciální daně pro energetické firmy, které vyrábějí elektřinu z uhlí a jádra. Piráti a hnutí STAN by měli návrh předložit na příštím jednání koaliční rady. TOP 09 a lidovci se chtějí bavit o podobě daně. Spíše skeptická je zatím pouze nejsilnější vládní strana ODS. Vyplývá to z vyjádření představitelů jednotlivých stran pro Českou televizi. Speciální daň z příjmů by byla ve výši 25 %.
8. Ifo: Podnikatelská nálada v Německu se zhoršila, pesimistický je i výhled
Podnikatelská nálada v Německu se v červnu zhoršila. Hodnota indexu institutu Ifo klesla na 92,3 z květnových 93 bodů. Firmy jsou o něco méně spokojené se současnou situací a výrazně hůře hodnotí výhled do budoucna. Velké starosti jim dělají rostoucí ceny energií a hrozící nedostatek plynu.
9. MMF zhoršil výhled americké ekonomiky, neočekává však recesi
Mezinárodní měnový fond zhoršil hospodářský výhled Spojených států pro letošní i příští rok. Předpověděl nicméně, že největší ekonomice světa se podaří "těsně" vyhnout recesi. MMF nyní předpokládá, že hrubý domácí produkt Spojených států se v letošním roce zvýší o 2,9 %, zatímco v dubnové prognóze letošní růst odhadoval na 3,7 %. Odhad růstu pro příští rok fond snížil na 1,7 % z dříve předpokládaných 2,3 %. Zpráva přišla v době, kdy je v USA nejnižší spotřebitelská důvěra v historii.
10. Stanjura chce letos schodek rozpočtu pod 330 miliard Kč, příští rok pod 280 miliard Kč
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chce, aby v rámci připravované novely státního rozpočtu na letošní rok byl schodek pod 330 miliardami korun. Nyní je rozpočet schválen s deficitem 280 miliard korun. Novelu rozpočtu ministr předloží vládě v červenci. Stanjura to řekl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Dodal, že jeho ambicí je, aby schodek příští rok byl nižší než 280 miliard korun.
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
BONUS
Konec zdražování potravin?
Magazín The Economist (a ruku na srdce, lze to prohlásit o většině světových ekonomických periodik) čas od času na své obálce varuje před katastrofou, která má zrovna přicházet, ale až v době, kdy její riziko již začíná klesat. Kéž by to byl i případ aktuálního varování před globálním průšvihem s vysokými cenami potravin a starostmi s jejich dodávkami.
Aktuality
