Co musíte ráno vědět (14. července)

1. Americké akcie ve středu oslabily, investoři vyhodnocovali zprávu o červnové inflaci

Americké akcie ve středu zlevnily. Náladu na trhu ovlivnila statistika, podle níž míra inflace ve Spojených státech v červnu překvapivě vystoupila na 9,1 %, a vyšplhala se tak na maximum od listopadu 1981. Index Dow klesl o 0,67 % na 30 772,79 bodu, širší S&P 500 odepsal 0,45 % na 3 801,78 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite se snížil o 0,15 % na 11 247,58 bodu. Index volatility VIX klesl o 1,72 % na 26,82 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se snížil o dva a půl bazického bodu na 2,935 %.

2. Evropské akcie ve středu skončily v červených číslech, ztráty prohloubila zpráva o americké inflaci

Obchodování na západoevropských akciových trzích v polovině týdne skončilo v červených číslech. Hlavní indexy se pod nulou držely celý den, jejich ztráty se nicméně prohloubily poté, co ve Spojených státech vyšla zpráva o inflaci za červen. Panevropský index STOXX Europe 600 klesl o 1,01 % na 412,81 bodu, britský FTSE 100 odepsal 0,74 % na 7 156,37 bodu, německý DAX se snížil o 1,16 % na 12 756,32 bodu a francouzský CAC 40 přišel o 0,73 % a den zakončil na 6 000,24 bodu.

3. Pražská burza ve středu ztratila přes 0,6 %, nedařilo se skupině ČEZ a Erste

Index PX pražské burzy ve středu odepsal 0,64 % na 1 221,55 bodu, poprvé v tomto týdnu tak svou hodnotu změnil o více než pětinu procenta. Nejvíce ho táhly dolů akcie skupiny ČEZ a banky Erste. Naopak v plusu skončily MONETA a Philip Morris ČR.

4. Očekávané události

Ve čtvrtek bude trh hodnotit nezaměstnanost a prodeje nových domů v Austrálii, ceny nemovitostí v Británii a průmyslovou produkci v Japonsku. V Americe budou důležité informace o vývoji výrobních cen a počtech žádostí o podporu v nezaměstnanosti. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. Inflace v USA v červnu překvapivě vystoupila na 9,1 %

Meziroční růst spotřebitelských cen ve Spojených státech v červnu zrychlil na 9,1 % z květnových 8,6 %. Uvedlo to ve středeční zprávě americké ministerstvo práce. Míra inflace se tak nachází na nejvyšší úrovni od listopadu 1981. Analytici červnovou inflaci odhadovali na 8,8 %. Statistika podle agentury Reuters podporuje očekávání, že americká centrální banka tento měsíc zvýší svou základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu.

6. Twitter žaluje Elona Muska, chce aby dokončil akvizici za 44 miliard USD

Sociální síť Twitter podala žalobu na Elona Muska kvůli porušení dohody o její koupi za 44 miliard USD. Požaduje po soudu, aby Muskovi nařídil dokončit transakci za dohodnutou cenu 54,20 USD za akcii, uvedla agentura Reuters.

7. MMF znovu snížil výhled růstu Spojených států pro letošní rok

Mezinárodní měnový fond zhoršil výhled růstu ekonomiky Spojených států pro letošní rok na 2,3 % z červnových 2,9 %, protože nedávné údaje ukázaly, že výdaje spotřebitelů slábnou. Zhoršil i výhled na příští rok a varoval, že pro USA bude stále obtížnější se vyhnout recesi. V příštím roce má tempo růstu dále klesnout na jedno procento. Koncem června MMF čekal snížení růstu na 1,7 %.

8. Gazprom varoval, že nemůže zaručit bezproblémový provoz plynovodu Nord Stream 1

Ruská plynárenská společnost Gazprom nemůže zaručit bezproblémový provoz plynovodu Nord Stream 1. Firma ve středu uvedla, že není jasné, zda dostane opravenou turbínu, jejíž servis v Kanadě zajistila německá společnost Siemens Energy. Nord Stream 1 vede po dně Baltského moře z Ruska do Německa a je hlavní trasou pro dodávky ruského zemního plynu do EU. Teď prochází pravidelnou údržbou. Německé ministerstvo hospodářství nechtělo prohlášení Gazpromu komentovat.

9. Maďarsko vyhlásilo stav energetické nouze a zakázalo vývoz zdrojů energie

Maďarsko vyhlásilo stav energetické nouze, jehož součástí je zákaz vývozu zdrojů energie. Zrušilo také mnoho let platný cenový strop u energií pro domácnosti s nadprůměrnou spotřebou a plánuje zvýšit domácí těžbu zemního plynu. Soubor opatření, která začnou platit od srpna, má zemi připravit na nadcházející zimu. Podle agentury Reuters to uvedl šéf kanceláře maďarského premiéra Gergely Gulyás.

10. Průmyslová výroba v EU i eurozóně v květnu vzrostla, v ČR byl nárůst třetí největší

Průmyslová výroba v zemích Evropské unie i eurozóny v květnu dále vzrostla a v eurozóně překonala očekávání. V EU po dubnovém nárůstu o 0,3 % přidala podle sezónně přepočtených údajů proti předchozímu měsíci dalších 0,6 %. V odhadu to ve středu uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Výrazně stoupla produkce kapitálového zboží a zboží krátkodobé spotřeby. V České republice výroba po zdejším dubnovém poklesu stoupla dokonce o 2,4 %, což byl třetí nejvyšší nárůst v unii.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

ČR chce v čele EU prosazovat energetickou solidaritu a úspory, řekl Síkela

K nejtěžším úkolům českého předsednictví Evropské unii bude patřit zajištění solidarity v zásobování plynem při očekávaném omezení či zastavení dodávek z Ruska. Po debatě s poslanci Evropského parlamentu to ve středu prohlásil ministr průmyslu Jozef Síkela, podle něhož chce Česko v čele sedmadvacítky zemí co nejvíce pokročit v zavádění společných nákupů energií. Podle vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše by se odklon od ruských energií mohl částečně financovat z peněz na rozvoj méně vyspělých regionů EU, neměl by však zabrat jejich podstatnou část.

Oba zástupci české vlády ve středu absolvovali slyšení v europarlamentním výboru pro průmysl a energetiku, při němž se zákonodárci ptali, jak budou unijní země připraveny na odpojení ruského plynu. Moskva začátkem týdne odstavila plynovod Nord Stream 1 kvůli pravidelné údržbě, unijní země ale považují za reálnou možnost, že po ohlášených deseti dnech dodávky neobnoví.

"My se o tu bolest, o ten diskomfort musíme spravedlivě rozdělit. Bez ohledu na to, jestli má někdo nějakou geografickou nebo technickou výhodu, pokud se jedná o přístupy k alternativním dodávkám plynu nebo jiného zdroje energie," řekl novinářům po debatě s poslanci Síkela.

Členské země však zatím nemají v otázce solidarity jednotný pohled a český ministr za dva týdny povede mimořádné jednání se svými unijními kolegy o tom, jak by měla fungovat. Podle Síkely se hovoří o dvou možnostech: buď bude nakoupený plyn ve společném balíku a bude se rozdělovat rovnoměrně, nebo se budou vykrývat pouze akutní nedostatky některých zemí. V tom případě je ale potřeba zajistit, aby plyn proudící do vnitrozemských států jako Česko nezabavovaly tranzitní země, které budou chtít nasytit svou potřebu.

"Každá země bude muset na své úrovni zajistit co největší energetické úspory," zdůraznil Síkela další téma, které chce české předsednictví držet na agendě jednání členských zemí. Bez úspor týkajících se i energetické spotřeby občanů podle něj unie očekávanou kritickou situaci nezvládne.

Evropská komise má příští týden představit návrh možných opatření společného postupu při vypnutí plynových kohoutů z Ruska. Během českého předsednictví by EU chtěla co nejvíce pokročit v zavádění plánu označovaného jako RePowerEU, tedy financování co nejrychlejšího odstřižení od ruských energií. Část peněz na zavádění alternativních zdrojů by přitom chtěla najít i ve strukturálních fondech sloužících pro rozvoj méně vyspělých regionů.

"Jakmile ta vrátka otevřete, tak ten tlak může být velmi silný na to, aby byly použity peníze právě z kohezních fondů. Ale ty jsou vázány na dlouhodobé projekty," poznamenal vicepremiér Bartoš, který v Bruselu absolvoval i slyšení ve výboru pro regionální politiku. Menší část peněz na nové energie by podle něj z fondů na kohezi jít mohla, avšak zásadní zdroje by měly poskytnout například příjmy z prodeje emisních povolenek. Jeho plánované rozšíření ovšem nepodporuje velká část europoslanců.