Co musíte ráno vědět (28. září)

1. Americké akcie v úterý převážně oslabovaly, index S&P 500 uzavřel nejníže za dva roky

Americké akcie v úterý převážně zlevňovaly, index S&P 500 uzavřel nejníže za dva roky. Investoři se nadále obávají negativních hospodářských dopadů rychle rostoucích úrokových sazeb. Index Dow ztratil 0,43 % na 29 134,99 bodu a širší S&P 500 se snížil o 0,21 % na 3 647,29 bodu, index technologického trhu Nasdaq Composite však stoupl o 0,25 % na 10 829,50 bodu. Index volatility VIX stoupl o 1,05 % na 32,60 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se zvýšil o sedm bazických bodů na 3,949 %.

2. Evropské akcie v úterý pokračovaly v poklesech, ty ale nepřesáhly tři čtvrtě procenta

Obchodování na západoevropských akciových trzích i v úterý skončilo v červených číslech. Investoři nadále zvažují rizika spojená s geopolitikou a výrazným utahováním měnové politiky na starém kontinentu i ve Spojených státech. Panevropský index STOXX Europe 600 klesl o 0,13 % na 388,24 bodu, britský FTSE 100 uzavřel se ztrátou 0,52 % na 6 984,59 bodu, německý DAX odepsal 0,72 % na 12 139,68 bodu a francouzský CAC 40 přišel o 0,27 % a den zakončil na 5 753,82 bodu.

3. Pražská burza v úterý pokračovala v oslabování, banky den zakončily smíšeně

Index PX pražské burzy v úterý oslabil o 0,54 % na 1 144,92 bodu. Zaznamenal tak třetí ztrátový den v řadě. Krátce po zahájení obchodování sice rostl až o 0,9 %, poté ale začal zisky odevzdávat a seanci uzavřel na denním minimu. Oslabila většina titulů, vzrostly jen akcie Komerční banky.

4. Očekávané události

Středeční dopoledne bude patřit německému indexu spotřebitelské důvěry od GfK a odpoledne budou investoři ve Spojených státech vyhodnocovat zprávy o velkoobchodních zásobách či obchodní bilanci se zbožím a dále statistiku rozjednaných prodejů domů. Pražská burza zůstane kvůli státnímu svátku zavřená. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. Spotřebitelská důvěra v USA v září opět vzrostla, přispěl k tomu levnější benzin

Spotřebitelská důvěra ve Spojených státech se v září druhý měsíc za sebou zvýšila. Za jejím růstem stojí pokračující pokles cen benzinu a přetrvávající příznivé podmínky na trhu práce. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky v úterý zveřejnila organizace Conference Board.

6. Světová banka kvůli zpomalení růstu v Číně zhoršila výhled růstu východní Asie

Hospodářský růst ve východní Asii a Tichomoří letos kvůli zpomalení růstu v Číně prudce oslabí. V příštím roce ale znovu nabere na tempu, uvedla v tiskové zprávě Světová banka. Letos očekává zpomalení růstu v regionu na 3,2 %, zatímco v dubnu odhadovala tempo růstu na 5 %. Loni hospodářství regionu vykázalo růst o 7,2 %.

7. Nálada německých exportérů v září znovu klesla, je nejníže od května 2020

Nálada mezi německými exportéry se v září znovu zhoršila a ocitla se nejníže od května 2020, tedy od začátku pandemie covidu-19. Slábnoucí růst globální ekonomiky tlumí veškerá očekávání růstu ve střednědobém horizontu, uvedl v úterý mnichovský institut Ifo. Souhrnný index exportních očekávání v září klesl na -6 bodů ze srpnových -2,8 bodu.

8. Výrobce obuvi Prabos plus v prvním pololetí vydělal bezmála 20 milionů Kč

Český výrobce obuvi Prabos plus uvedl, že za první polovinu roku 2022 dosáhl tržeb ve výši 156,6 milionu Kč (meziročně -23 %) a zisku 19,9 milionu Kč (-31 %). Firma uvedla, že hospodářské výsledky za celý letošní rok tak zřejmě skončí mírně pod původními odhady vedení společnosti. Důvodem je dramatický nárůst cen subdodávek, materiálů, energií a nárůst mzdových nákladů.

9. Maďarská centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu na 13 %

Maďarská centrální banka na zářijovém zasedání zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na 13 %. Zvýšení základní sazby je výraznější, než se čekalo. Banka tak pokračuje v razantním zpřísňování měnové politiky ve snaze omezit inflaci a podpořit domácí měnu.

10. Podíl Londýna na primárních nabídkách akcií v Evropě letos klesl nejníže za 12 let

Podíl Londýna na primárních veřejných nabídkách akcií (IPO) v Evropě klesl nejníže za 12 let. Podepsal se na tom odchod Británie z EU a také hospodářské turbulence. Letos bylo v Londýně z primárních nabídek akcií získáno pouze 1,38 miliardy USD, což představuje 14 % z celkového evropského objemu. To je nejnižší podíl od roku 2010, kdy se Londýn na výnosech z nabídek v Evropě podílel 13 %.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Shakira půjde kvůli daňovým únikům před soud, hrozí jí vězení a vysoká pokuta

Popová zpěvačka Shakira stane ve Španělsku před soudem kvůli obžalobě z daňových úniků. Obžaloba žádá pro kolumbijskou umělkyni více než osmiletý trest za to, že nezaplatila 14,5 milionu eur. Shakira ale tvrdí, že španělské státní pokladně nic nedluží. V červenci odmítla dohodu s prokuraturou.

Španělská justice zatím neoznámila, kdy proces se zpěvačkou začne. Obžaloba kromě trestu vězení v délce osmi let a dvou měsíců žádá také uložení pokuty ve výši 24 milionů eur a zákaz využívat daňové pobídky a slevy po dobu 18 let.

Obžaloba se domnívá, že Shakira v letech 2012 až 2014 předstírala, že žije na Bahamách, ale ve skutečnosti strávila alespoň 183 dní z roku ve Španělsku. Tím se stala španělským daňovým rezidentem, a vznikla jí tak povinnost hradit daně z příjmu v této zemi. Zpěvaččiny obhájci naopak tvrdí, že Shakira pobývala ve Španělsku do roku 2015 jen občasně.

Zaměstnanci daňového úřadu svá tvrzení o zpěvaččině daňové rezidenci zakládají na analýze jejího každodenního života zachyceného na sociálních sítích nebo plateb kartami v kadeřnictvích, na hodinách francouzštiny, v nahrávacích studiích i obchodech s oblečením.

Zpěvačka tvrdí, že složila na úhradu dluhu na dani a penále přes 17 milionů eur. To obžaloba považuje za polehčující okolnost. Přitěžující okolností je podle obžaloby naopak to, že Shakira pro utajení svých daňových povinností použila společnosti v daňových rájích.

Kvůli daňovým únikům španělské úřady v minulosti soudily například slavné fotbalisty. Obvykle však takto souzení dostali jen podmíněné tresty nebo pokuty. Argentinský útočník Lionel Messi dostal v roce 2017 podmíněný trest 21 měsíců odnětí svobody, který ale později soudy změnily na pokutu.