Co musíte ráno vědět (14. listopadu)

1. Americké akcie v pátek pokračovaly v růstu díky vyhlídkám na pomalejší zvyšování úrokových sazeb, týden pro ně byl silně růstový

Americké akcie v pátek pokračovaly v růstu poté, co čtvrteční zpráva o překvapivě výrazném poklesu inflace ve Spojených státech podpořila naděje, že americká centrální banka zmírní tempo zvyšování úrokových sazeb. Index Dow si v pátek připsal 0,10 % a uzavřel na 33 747,86 bodu, širší S&P 500 vzrostl o 0,92 % na 3 992,93 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite se zvýšil o 1,88 % na 11 323,33 bodu. Index volatility VIX klesl o 4,29 % na 22,52 bodu, s dluhopisy americké vlády se kvůli Dnu válečných veteránů neobchodovalo. Za celý týden index Dow stoupl o více než čtyři procenta, S&P 500 si připsal téměř šest procent a Nasdaq Composite vzrostl o více než osm procent, nejvýrazněji od března.

2. Evropské akcie se v pátek na směru neshodly, za týden index STOXX Europe 600 přidal téměř 4 %

Západoevropské akcie se v pátek na směru vývoje neshodly. Trh podle analytiků čeká na signály, že čtvrteční počáteční interpretace inflačních čísel z USA je správná. Panevropský index STOXX Europe 600 si v pátek připsal 0,1 % na jedenáctitýdenní maximum 432,26 bodu a za celý týden přidal asi 3,7 %. Německý index DAX v pátek zpevnil 0,56 % na 14 224,86 bodu a za celý týden má k dobru 5,7 %. Francouzský CAC 40 v pátek zpevnil o 0,58 %, britský FTSE 100 ale klesl o 0,78 %.

3. Pražská burza v pátek vzrostla devátý den v řadě, dařilo se většině emisí

Pražská burza v pátek vzrostla devátý den za sebou, index PX přidal 1,09 % na 1 258,99 bodu. Dařilo se akciím energetické společnosti ČEZ, které zdražily o 2,06 % na 846 korun. Rostla ale většina emisí, mírnou ztrátu zaregistrovala jen MONETA Money Bank. Za celý týden index PX vzrostl o tři procenta.

4. Očekávané události

V úvodu týdne vyjdou data o inflaci v Indii, z eurozóny se dozvíme poslední vývoj průmyslové produkce a z USA aktuální inflační očekávání. Hospodářské výsledky zveřejní mimo jiné Tyson Foods nebo Mitsubishi UFJ Financial Group. V 10 hodin dopoledne se můžete v živém vysílání těšit na expertní tržní výhled v podání Lukáše Novotného z WOOD & Company. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. Demokraté uhájili většinu v americkém Senátu, mají jistých 50 křesel

Demokratická strana ve volbách do amerického Kongresu uhájila většinu v Senátu. Rozhodující křeslo získala současná senátorka Catherine Cortezová Mastová, která v Nevadě zvítězila nad republikánským kandidátem Adamem Laxaltem. Vítězství Cortezové Mastové znamená, že demokraté mají již nyní jistých 50 senátorských křesel, tedy stejně jako v uplynulých dvou letech. Většinu jim tak zajišťuje viceprezidentka Kamala Harrisová, která je také předsedkyní Senátu a má právo rozhodnout, když hlasování senátorů dopadne remízou. "Mám velkou radost. Výsledek odráží kvalitu našich kandidátů," komentoval výsledek voleb v Nevadě prezident Joe Biden. Šéf demokratů v Senátu Chuck Schumer pak uvedl, že voliči odmítli nedemokratický a autoritářský směr, který razí republikánští příznivci Donalda Trumpa, kteří odmítají uznat výsledek prezidentských voleb v roce 2020.

6. Kryptoměnová burza FTX vyhlásila v USA bankrot, v EU musí zastavit činnost

Kryptoměnová burza FTX, která je ve finančních potížích, vyhlásila ve Spojených státech bankrot a požádá o soudní ochranu před věřiteli. Firma to v pátek oznámila na Twitteru. Její generální ředitel Sam Bankman-Fried na svůj post rezignuje. Kyperská komise pro cenné papíry krátce nato potvrdila zprávy médií, že firmě pozastavila licenci pro působení v Evropské unii, aby ochránila investory. Krach FTX by tak mohl být jedním z největších v odvětví kryptoměn. Zakladatel FTX Bankman-Fried, který žije na Bahamách, v sobotu odmítl spekulace, že uprchl do Jižní Ameriky.

7. Čínským internetovým firmám klesly na Singles Day tržby proti loňsku o 4,7 %

Čínským internetovým firmám, k nimž patří zejména Alibaba Group Holding, v prvních 12 hodinách posledního dne nákupní akce Singles Day (Den nezadaných) klesly proti loňsku tržby v úhrnu o 4,7 %. Podle agentury Reuters to odhaduje analytická společnost Syntun. Očekává se, že velké internetové společnosti sdělí konečné výsledky po páteční půlnoci.

8. Evropská komise zhoršila výhled růstu ekonomiky EU na příští rok na 0,3 %

Evropská ekonomika se na přelomu roku zejména kvůli dopadům ruské invaze na Ukrajinu dostane do recese a hospodářský růst v příštím roce proti původním odhadům výrazně zpomalí. V podzimní makroekonomické prognóze to v pátek uvedla Evropská komise. Hrubý domácí produkt sedmadvacítky členských zemí podle ní vzroste o 0,3 % namísto 1,5 %, jak předpokládala letní předpověď. Unijní exekutiva zároveň výrazně zvýšila odhadovanou míru inflace, kterou letos v průměru očekává na rekordních 9,3 %. Předchozí odhad byl o procentní bod nižší.

9. Eurokomisařka Simsonová: Pro zachování jaderných kapacit v EU bude potřeba investovat až 450 miliard eur

Pro zachování současné kapacity jaderných zdrojů v Evropské unii budou v příštích dekádách potřeba investice 350 až 450 miliard eur. Na Evropském jaderném fóru v Praze to v pátek řekla eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová. Jaderná energie by podle ní v letech 2030 až 2050 měla pokrývat 15 až 16 % veškeré výroby elektřiny v EU.

10. Stanjura: V příštích dvou měsících může meziroční míra inflace ještě růst

Inflace v České republice může ještě v meziročním srovnání v příštích dvou měsících růst. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Ministerstvo nepředpokládá, že aktuální říjnový pokles meziroční míry inflace na 15 procent znamená bod obratu. Analytici již dříve upozorňovali, že říjnovou inflaci zkreslilo započtení úsporného tarifu na energie a odpuštění poplatku za podporované zdroje energie. Bez těchto opatření by růst cen proti září zrychlil na více než 18 procent. Podle Stanjury je potřeba sledovat hlavně meziměsíční trend inflace.

11. Summit G20 na Bali se bude zaměřovat zejména na válku na Ukrajině a její dopady

Dopady ruské invaze na Ukrajinu a narůstající napětí mezi Čínou a Západem bude v popředí zájmu summitu velkých světových ekonomik G20, který začíná v úterý na indonéském ostrově Bali. Pozornost bude upřena také na první osobní setkání amerického prezidenta Joea Bidena a jeho čínského protějšku Si Ťin-pchinga od té doby, co se Biden stal prezidentem.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

"Tetička" BBC zahájila rozhlasové vysílání před 100 lety

Britská veřejnoprávní rozhlasová a televizní společnost British Broadcasting Corporation (BBC), které se někdy přezdívá "tetička", vznikla v říjnu 1922, a to s cílem vzdělávat, informovat a bavit. Pravidelné rozhlasové vysílání zahájila před 100 lety, 14. listopadu 1922. Do 1. ledna 1927 se nazývala British Broadcasting Company. Pravidelné televizní vysílání začalo 2. listopadu 1936, BBC byla tehdy první televizní stanicí na světě. Nyní je její součástí britský a globální rozhlas a rovněž televize pro masové publikum. Kromě toho vytváří i internetový obsah. BBC měla v minulých 100 letech zásadní vliv na britský život či kulturu.

BBC je financována z koncesionářských poplatků, které platí všechny domácnosti vlastnící televizi a které mají zaručit její redakční nezávislost. A právě kolem budoucího financování se vede v poslední době diskuze. Generální ředitel BBC Tim Davie například letos v lednu řekl, že BBC by nedokázala veškerému publiku poskytovat stejnou službu jako nyní, pokud by byla financovaná pouze komerčně. "BBC by v případě komerčního financování ztratila něco cenného," konstatoval Davie. Koncesionářské poplatky tvoří skoro tři čtvrtiny rozpočtu BBC, jejich existence je nicméně do konce roku 2027 garantovaná zvláštní vyhláškou, která vytyčuje způsob financování a misi vysílací společnosti.

BBC je jednou z nejslavnějších rozhlasových stanic na světě, její televizi sledují celosvětově stovky milionů lidí. BBC zaměstnává po celém světě na 22 000 lidí. Ročně BBC hospodaří s rozpočtem 2,4 miliardy liber.

Nejsledovanějším televizním kanálem je BBC One (vysílá od listopadu 1936), domovem specializovaných pořadů BBC Two (vysílá od roku 1964), kanálem pro mládež je BBC Three a kulturním kanálem je BBC Four. BBC News je 24hodinová zpravodajská stanice vysílající pouze zpravodajství a publicistiku, existuje i řada dalších televizních programů a služeb pro Anglii. Severní Irsko, Skotsko a Wales.

BBC má také deset rozhlasových stanic po celé Británii, další rozhlasové stanice ve Skotsku, Walesu a Severním Irsku a desítky místních rozhlasových stanic v Anglii a na Normanských ostrovech. Digitální služby zahrnují zpravodajství, sport, počasí a další. Televizní, rozhlasová a on-line služba BBC World Service působí ve více než 40 jazycích.

Československá sekce BBC začala vysílat v září 1939, během války poskytla prostor českému ministru zahraničí Janu Masarykovi k pravidelným pořadům i prezidentu Edvardu Benešovi ke spojení s okupovanou vlastí. Populární pořady v New Yorku pro BBC natáčeli Jiří Voskovec s Janem Werichem. Po vztyčení železné opony vysílání v českém jazyce pokračovalo. V 90. letech česká sekce BBC přesídlila do Prahy a v Londýně zůstalo jen několik redaktorů. Česká redakce připravovala zhruba pět hodin pořadů v češtině. Její vysílání bylo ukončeno na začátku roku 2006.

Začátky BBC byly ale zejména obchodní. Když šest britských výrobců rozhlasových přijímačů založilo 18. října 1922 tuto společnost, chtěli si hlavně zajistit odbyt pro své výrobky. Ale již v roce 1927 se z akciové společnosti výrobců rádií stala národní institucí, když britský parlament rozhodl, že se z ní stane nekomerční stanice, a změnil její název z British Broadcasting Company na British Broadcasting Corporation.

Zakladatel BBC John Reith formoval její etiku (informovat, vzdělávat a bavit), která trvá dodnes a vytvořila příklad pro mnoho dalších veřejných rozhlasových stanic.

Rádio rychle startovalo u britského publika, jak se u přijímačů soustřeďovalo stále více jeho posluchačů. Vyvíjel se i program - od prvního bulletinu přes první vysílání z terénu, od prvních královských zpráv až k prvnímu úderu legendárního Big Benu na vlnách BBC.

Ve 30. letech 20. století se vystavělo vysílací studio, prvního svého druhu v Británii. Vysílání se rozšířilo o sekci umění, vzdělání, zřídila se sekce zahraničních zpráv. Též se začalo experimentovat s první pravidelnou televizní stanicí pod vedením Johna Logieho Bairda.

Po vypuknutí druhé světové války hrálo rádio rozhodující roli v informování. Winston Churchill na jeho vlnách pronášel slavné projevy, stalo se životně důležitým pro nepočetné posluchače doma i ve světě jako zdroj objektivního a nezávislého zpravodajství. Ale nalézalo i lehčí tóny pomocí hudby a zábavních pořadů.

Poválečná doba byla již věkem televize, který spustila korunovace královny Alžběty II. Rádio postupně přineslo nové komedie, dětské pořady, koncerty, podporu umění a vzdělání vůbec, stejně jako moderních technologií. V 70. a 80. letech 20. století dosahoval počet diváků 20 milionů a počet posluchačů pěti milionů.