Evropské akcie se v pátek na směru neshodly, za týden index STOXX Europe 600 přidal téměř 4 %

Panevropský index STOXX Europe 600 si v pátek připsal 0,1 % na jedenáctitýdenní maximum 432,26 bodu a za celý týden přidal asi 3,7 %. Německý index DAX v pátek zpevnil 0,56 % na 14 224,86 bodu a za celý týden má k dobru 5,7 %. Francouzský CAC 40 v pátek zpevnil o 0,58 %, britský FTSE 100 ale klesl o 0,78 %.

Americké ministerstvo práce ve čtvrtek oznámilo, že meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v USA v říjnu kleslo na 7,7 % ze zářijových 8,2 %. Meziroční míra inflace tím klesla už čtvrtý měsíc v řadě. Údaje podpořily očekávání, že Fed na příštím zasedání, které se bude konat v prosinci, zvýší úroky jen o půl procentního bodu.

Zpráva o uvolnění protikoronavirových opatření v Číně povzbudila akcie prodejců luxusního zboží silně závislých na tomto trhu. Společnost Hermes International přidala 2,4 % a koncern LVMH stoupl o 2,8 %.

Nejdůležitější páteční události na evropských trzích

• Britská ekonomika v třetím čtvrtletí klesla proti druhému kvartálu o 0,2 %, v něm naopak o 0,2 % vzrostla. Ve svém prvním odhadu to v pátek oznámil britský statistický úřad. Je to mírnější pokles, než očekávali analytici. Očekává se nicméně, že britská ekonomika je na prahu recese.
• Pro zachování současné kapacity jaderných zdrojů v Evropské unii budou v příštích dekádách potřeba investice 350 až 450 miliard eur. Na Evropském jaderném fóru v Praze to v pátek řekla eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová. Jaderná energie by podle ní v letech 2030 až 2050 měla pokrývat 15 až 16 % veškeré výroby elektřiny v EU.
• Kryptoměnová burza FTX, která je ve finančních potížích, vyhlásila ve Spojených státech bankrot a požádá o soudní ochranu před věřiteli. Firma to v pátek oznámila na Twitteru. Její generální ředitel Sam Bankman-Fried na svůj post rezignuje. Kyperská komise pro cenné papíry krátce nato potvrdila zprávy médií, že firmě pozastavila licenci pro působení v Evropské unii, aby ochránila investory. Krach FTX by tak mohl být jedním z největších v odvětví kryptoměn. Problémy FTX v posledních dnech tvrdě zasáhly trh s bitcoinem a dalšími digitálními měnami.
• Německo: Index spotřebitelských cen v říjnu podle finálních dat meziměsíčně +0,9 % (flash: +0,9 %, září: +1,9 %) a meziročně +10,4 % (flash: +10,4 %, září: +10,0 %).

Výsledková sezóna

• Výsledky Daimler Truck v 3Q: Tržby vzrostly meziročně z 9,2 miliardy na 13,5 miliardy eur, EBIT vzrostl meziročně o 491 milionů eur na 1,27 miliardy eur (odhad: 1,08 miliardy eur).

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Průmyslová výroba v Německu v září ve srovnání s předchozím měsícem vzrostla o 0,6 %, zatímco v srpnu o 1,2 % klesla. Růst podpořila produkce energií a spotřebního a kapitálového zboží. Oznámil to v pondělí spolkový statistický úřad. Meziročně se výroba zvýšila o 2,6 %, tempo růstu tak stouplo z 1,6 % v srpnu.
• Řecko odvolává privatizaci svého přístavu Alexandrupoli. Měl by zůstat ve vlastnictví státu jakožto aktivum, které je příliš cenné na to, aby se ho stát vzdal. V pondělí to řekl řecký premiér Kyriakos Mitsotakis, a potvrdil tak dřívější zprávu agentury Reuters. Město na severu Řecka, kde je plovoucí zásobník zemního plynu a jednotka pro zpětné zplynování, získalo na geopolitické důležitosti po vypuknutí války na Ukrajině.
• Německo se v příštím roce chystá vynaložit na regulaci cen energií pro domácnosti a firmy přibližně 83 miliard eur. Vyplývá to z hospodářského plánu spolkového ministerstva financí, na který se odvolává agentura DPA. Německo v reakci na vysoké ceny energií zřídilo fond v objemu až 200 miliard eur, ze kterého chce hradit kompenzační opatření do roku 2024.
• Největší ruská banka Sberbank žaluje obchodníka s komoditami Glencore a požaduje po něm přibližně 117 milionů eur kvůli nezaplaceným dodávkám ropy. S odvoláním na databázi moskevského arbitrážního soudu o tom v pondělí informovala agentura Reuters.
• Svaz německého průmyslu (BDI) vyzval k odkladu celosvětové minimální sazby daně z příjmů právnických osob nejméně o rok, tedy do roku 2025. S ohledem na současnou krizi chce, aby měly podniky více času na tuto změnu se připravit. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters.
• Ukrajina znárodnila soukromé podíly v pěti strategických firmách spojených s několika podnikateli. Je mezi nimi například výrobce motorů Motor Sič nebo energetické společnosti Ukrnafta a Ukrtatnafta. Ukrajinská komise pro cenné papíry a burzu tak rozhodla na základě válečného stavu, uvedl podle agentury Reuters první místopředseda parlamentního výboru pro finance, daně a celní politiku Jaroslav Železnjak. Jeho informaci později potvrdila vláda.
• Spojené království: Index cen rezidenčních nemovitostí od banky Halifax v říjnu meziměsíčně klesl o 0,4 % (odhad: +1,2 %, září: -0,1%).
• Eurozóna: Index důvěry investorů Sentix pro listopad stoupl na -30,9 bodu (odhad: -35 bodů, říjen: -38,3 bodu).
• Německá expertní komise předpovídá na příští rok slabou recesi. Ceny podle ní porostou ještě rychleji než letos, i když ekonomika klesne. Informoval o tom týdeník Der Spiegel. Komise pravidelnou výroční zprávu předloží ve středu německé vládě.
• Automobilka Fiat Chrysler uspěla ve sporu s Evropskou komisí o čerpání daňových výhod v Lucembursku. Soudní dvůr Evropské unie v úterý vyhověl odvolání této italsko-americké společnosti proti rozhodnutí unijní exekutivy, podle něhož měla firma doplatit přibližně 30 milionů eur za neoprávněné slevy na daních. Unijní justice tak zrušila další v řadě rozhodnutí komise, jejíž místopředsedkyně Margrethe Vestagerová se staví proti praktikám řady států lákajících velké firmy na daňové výhody.
• Francouzský výrobce automobilů Renault představil velkou reorganizaci svého podnikání, která má podpořit schopnost firmy vytvářet zisk. Součástí oznámených změn je rozdělení aktivit do pěti podniků, prohloubení spojení s čínskou automobilkou Geely a osamostatnění divize pro elektromobily prostřednictvím vstupu na burzu plánovaného na příští rok. Automobilka o tom informovala na úterní prezentaci pro investory. Otazníky však zůstávají nad budoucím vztahem s dlouholetým japonským partnerem Nissan, protože Renault hledá externí investory pro každou ze svých divizí.
• Německý výrobce automobilových součástek Schaeffler plánuje propustit 1 300 zaměstnanců, což představuje asi 1,6 % jeho celkové pracovní síly. Důvodem je rychlejší přechod automobilového průmyslu od spalovacích motorů k elektrickým.
• Německého výrobce sportovního oblečení a obuvi Adidas od ledna povede bývalý šéf společnosti Puma Björn Gulden, někdejší hráč fotbalové Bundesligy. Současný šéf Adidasu Kasper Rörsted v pátek odstoupí a finanční ředitel Harm Ohlmeyer bude do konce roku působit jako dočasný generální ředitel, uvedla firma v úterním sdělení.
• Státy Evropské unie jsou připraveny půjčit Ukrajině příští rok 18 miliard eur na pokrytí základních potřeb státu decimovaného ruskou invazí. Po úterním jednání ministrů financí členských zemí to řekl český ministr Zbyněk Stanjura, podle něhož by členské země mohly doladit detaily nové makrofinanční pomoci do prosincového ministerského zasedání, které bude posledním za českého předsednictví. Konkrétní návrh by ve středu měla předložit Evropská komise.
• Eurozóna: Maloobchodní tržby za září meziročně -0,6 % (odhad: -1,3 %, srpen: -1,4 %, revidováno ze 2 %), meziměsíčně +0,4 % (odhad: +0,4 %, srpen: stagnace, revidováno z -0,3 %).
• Míra inflace v Maďarsku v říjnu vzrostla na 21,1 %, a je tak nejvyšší v zemích Visegrádské skupiny (V4), kam patří ještě Česká republika, Slovensko a Polsko. Maďarský statistický úřad ve středeční zprávě uvedl, že v říjnu se nadále zvyšovaly zejména ceny energií a potravin.
• Rakouská pojišťovnická skupina Vienna Insurance Group (VIG) požádala o uvedení svých akcií na burzu v Budapešti. V současné době jsou již akcie obchodovány ve Vídni a v Praze. Podle generální ředitelky VIG Elisabeth Stadlerové je cílem kroku přilákání nových investorů z regionu střední a východní Evropy.
• Automobilka Seat, která je součástí skupiny Volkswagen, i přes počáteční výhrady k vládním dotacím potvrdila rozsáhlý projekt výroby elektromobilů a baterií ve Španělsku. Ve středu o tom informoval šéf podniku Wayne Griffiths. Projekt pod vedením Seatu, do něhož se zapojí dalších 60 firem napojených na Volkswagen, počítá s investicí deset miliard eur.
• Evropská komise (EK) plánuje upravit rozpočtová a dluhová pravidla Evropské unie, aby lépe odrážela fiskální situaci jednotlivých zemí, které se po sérii krizí potýkají s vysokými deficity a zadlužením. Unijní exekutiva ve středu navrhla nový způsob usměrňování veřejných financí, v němž chce u každé země vycházet z individuálního postupu. Základem mají být víceleté národní plány dluhové udržitelnosti a pozvolnější vynucování pravidel. Pokud změny získají - zatím nejistou - podporu všech členských zemí, mohla by úprava začít platit od roku 2024.
• Německá vláda zamítla převzetí dortmundské továrny na čipy Elmos švédskou firmou Silex, kterou plně vlastní čínský koncern Sai Microelectronics. Oznámil to ve středu ministr hospodářství Robert Habeck, podle kterého vláda zablokovala prodej ještě další neupřesněné společnosti do rukou čínských investorů. Podle německých médií je dotčenou firmou bavorská ERS Electronic, která se věnuje rovněž polovodičům.
• Španělská elektrárenská společnost Iberdrola plánuje v letech 2023 až 2025 investovat 47 miliard eur do svých elektrických sítí, výroby energie z obnovitelných zdrojů, péče o zákazníky a podporu zaměstnanosti. Firma to ve středu oznámila na svém webu. Iberdrola počítá s dalším růstem zisku a usiluje o to, aby zůstala jedním z globálních lídrů v oblasti obnovitelných zdrojů.
• Hrubý domácí produkt Německa se v letošním roce zvýší o 1,7 %, v příštím roce ale hospodářství čeká propad o 0,2 %. V prognóze to ve středu uvedla expertní komise známá jako rada moudrých, která je poradním orgánem vlády. Komise pro letošní rok počítá s inflací 8 %, pro příští rok pak s jejím poklesem na 7,4 %.
• Polská centrální banka ve středu ponechala svou základní úrokovou sazbu beze změny na 6,75 %, a to navzdory pokračujícímu růstu inflace. Většina analytiků přitom v anketě agentury Reuters předpokládala zvýšení úroků o čtvrt procentního bodu. Banka rovněž předpověděla, že inflace se do blízkosti jejího cílového rozpětí nevrátí dříve než v roce 2025.
• Část členů Evropské centrální banky chce zvýšit úrokové sazby tak výrazně, aby oslabily hospodářský růst, a tím snížily současnou vysokou inflaci. Jinak podle nich hrozí, že inflace v eurozóně zakoření. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters.
• Na 48 milionů obyvatel Německa bude v příštím roce platit nižší daně. Ve čtvrtek o tom rozhodli poslanci Spolkového sněmu, kteří zároveň zvýšili rodičům příspěvky na děti. Ministerstvo financí uvádí, že balíček inflačních úlev znamená pro obyvatele na příští rok přínos přes 18,6 miliardy eur a v roce následujícím dalších 31,8 miliardy eur.
• Spotřebitelské ceny v Česku v říjnu meziročně stouply o 15,1 %. Tempo inflace výrazně kleslo, v září byly ceny meziročně vyšší o 18 %. Meziměsíčně ceny klesly o 1,4 %. Podle analytiků i České národní banky (ČNB) výsledek inflace ovlivnilo započítání vládních opatření na snížení cen energií, bez nich by růst cen zrychlil na 18,6 %. Pokles inflace pod 10 % čekají analytici i ČNB v polovině příštího roku.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair Holdings vykázala za první pololetí svého finančního roku zisk po zdanění 1,37 miliardy eur. Výsledek hospodaření zaostal za odhady analytiků, je ale dosud nejvyšší za období od dubna do září, které zahrnuje klíčové letní měsíce. Firma očekává, že se u zisku letos vrátí na úroveň z doby před pandemií covidu-19, ve výsledcích hospodaření ho v pondělí odhadla nejméně na jednu miliardu eur.
• Německé farmaceutické společnosti BioNTech klesl v třetím čtvrtletí čistý zisk o 44 % na 1,8 miliardy eur. Tržby se firmě snížily o 43 % na 3,5 miliardy eur. Za zhoršením hospodaření je slabší poptávka po vakcínách proti covidu-19. Firma ale v pondělním sdělení zároveň mírně zlepšila dolní hranu rozpětí odhadu tržeb z prodeje vakcín za celý rok, zejména díky poptávce po upravených očkovacích látkách a vyšším cenám.
• Výsledky Bayer v 3Q: Upravený zisk EBITDA 2,45 miliardy eur (odhad: 2,37 miliardy eur, loni: 2,09 miliardy eur), tržby 11,28 miliardy eur (loni: 9,78 miliardy eur).
• Výsledky Pandora v 3Q: Čistý zisk 734 milionů DKK (odhad: 695 milionů DKK), tržby 5,26 miliardy DKK (odhad: 5,16 miliardy DKK).
• Výsledky Associated British Foods v FY2022: Zisk před zdaněním 1,08 miliardy GBP, tržby 17 miliard GBP (odhad: 16,75 miliardy GBP).
• Developer logistických a průmyslových parků CTP v prvních devíti měsících letošního roku vydělal 595,9 milionu eur. Loni společnost za stejné období vykázala zisk 317,8 milionu eur, meziročně byl tedy výsledek lepší o 87,5 %. Čisté nájemní výnosy vzrostly meziročně o 36,8 % na 328,2 milionu eur, výsledek byl podpořen vlastním developmentem i akvizicí Deutsche Industrie a čistý zisk pozitivně ovlivnilo rovněž přecenění portfolia.
• Nizozemský maloobchodní řetězec Ahold Delhaize v třetím čtvrtletí zvýšil upravený provozní zisk o 13,8 % na 887 milionů eur. Firma zvýšila výhled a oznámila odkup svých akcií.
• Německý výrobce sportovní obuvi a oblečení Adidas hospodařil v třetím čtvrtletí s čistým ziskem 352 milionů eur, meziročně je to pokles o 64 %. Firma ve středeční výsledkové zprávě uvedla, že kvůli ukončení spolupráce s rapperem Ye zhoršila celoroční výhled čistého zisku na polovinu. Čisté tržby v čtvrtletí meziročně vzrostly o více než 11 % na 6,4 miliardy eur.
• Britské maloobchodní společnosti Marks & Spencer (M&S) v prvním pololetí jejího finančního roku klesl meziročně zisk před zdaněním o 23,7 % na 205,5 milionu liber. Skupina přišla mimo jiné o pomoc, kterou britská vláda poskytovala v pandemii, a také o zisky z Ruska, odkud odešla. Řetězec ve středeční výsledkové zprávě zopakoval, že celoroční zisk nedosáhne úrovně předchozího roku, zejména kvůli vyšším nákladům a napjatým rozpočtům domácností.
• Čistý zisk německé pojišťovny Allianz v třetím čtvrtletí meziročně stoupl o 16,7 % na 2,5 miliardy eur, k čemuž přispělo posílení její divize pojištění majetku a škod. Firma překonala odhady analytiků a zvýšila celoroční výhled. Pojišťovna též oznámila program zpětného odkupu akcií v hodnotě jedné miliardy eur.
• Čistý zisk energetické skupiny ČEZ v prvních třech čtvrtletích letošního roku meziročně stoupl na 52,3 miliardy korun z 6,7 miliardy korun. Za celý letošní rok firma podle zlepšeného výhledu očekává upravený čistý zisk 65 až 75 miliard korun, což by při současné dividendové politice implikovalo výplatu akcionářům až 112 korun na akcii.

Zdroj: CNBC, ČTK