Energetická chudoba v Česku: Víme, koho ohrožuje nejvíce

Energie ukrajují z rodinných rozpočtů Čechů přes 7 %

Náklady na bydlení a energie tvoří v průměru přes 15 % celkových spotřebních výdajů českých domácností. Výdaje za elektřinu, plyn a teplo mají na celkových nákladech domácností podíl přes 7 %, přičemž elektřina tvoří 3,7 %, plyn 2,0 % a na teplo odchází dalších 1,5 %. Vyplývá to z údajů Eurostatu za rok 2022.

Českým domácnostem přinesly poslední čtyři roky (2018-2021) spíše nárůst cen energií než jejich pokles. Během prvních 9 měsíců letošního roku si domácnosti v Česku připlácely za plyn meziročně více o 49,3 %. Elektřina je vyšla dráže než loni o 29,4 %, teplo o 16,9 %.

Válečný konflikt na Ukrajině způsobil až několikanásobný nárůst cen energií na světových burzách. Aktuální zdražování energií a obavy z dalšího zvyšování cen tak pochopitelně v případě domácností hrají podstatnou roli, pro některé skupiny obyvatel je pak takové zdražování doslova devastující. Proto se v Česku stále více skloňuje pojem energetická chudoba.

Co je vlastně energetická chudoba?

Pro pojem energetická chudoba zatím neexistuje jednotná metodika nebo univerzální definice. To komplikuje nejen určení počtu domácností, kterých se týká, ale také nastavení adekvátních opatření, která by energeticky nejzranitelnějším dokázala pomoci.

Energetická chudoba se ale dá zjednodušeně vyjádřit slovy "heat or eat" (v překladu "vytápět, nebo jíst"). Jedná se o nežádoucí stav, kdy ohrožené domácnosti čelí výběru mezi výdaji na energie a na základní potraviny. Jiná definice pak říká, že se domácnosti stávají energeticky chudými, pokud nemají dostatek peněz na to, aby si v bytě nebo v domě zajistily vytápění alespoň na úrovni 18 stupňů Celsia a další energie. Nejčastějšími důvody jsou nejen nízké příjmy a vysoké ceny energií, ale také neefektivní způsob vytápění či nedostatečná izolace.

Energeticky nejohroženějšími jsou osamělí senioři, domácnosti samoživitelů nebo mnohočlenné rodiny

Přestože přesná definice energetické chudoby ještě neexistuje, k dispozici je několik ukazatelů, díky kterým lze určit, kterých spoluobčanů se nejvíce týká. Jednou z možností jsou čtyři ukazatele EU SILC 2021 (případně 2020), které zveřejňuje Eurostat:

• míra přetížení náklady na bydlení (přes 40 % příjmů),
• nedoplatky na účtech za energie,
• neschopnost zajistit si přiměřené teplo,
• život v obydlí se zatékající střechou či vlhkými stěnami.

Energeticky chudými se mohou stát domácnosti, jejichž výdaje na bydlení jsou vyšší než 40 % disponibilních příjmů. V takovém případě hovoříme o stavu, kdy jsou domácnosti "přetíženy náklady na bydlení". V Česku je bydlení největší zátěží zejména pro domácnosti jednoho dospělého člena, tedy osamělého seniora, dospělého žijícího "single" nebo jednoho dospělého s dítětem. Nadměrně vysoké náklady na bydlení má přitom 18-25 % obyvatel z těchto skupin domácností. Míra přetížení náklady na bydlení se týká přibližně 648 tisíc Čechů a Češek.

Energie jsou pro některé domácnosti problémem i z hlediska platební morálky. Nedoplatky na účtech za energie má 1,5 % Čechů, což odpovídá v číselném vyjádření více než 157 tisícům lidí. Tento problém je nejmarkantnější u domácností jednoho dospělého, ať už samotného do 65 let (s podílem 3,0 %) nebo s dětmi (s podílem 4,3 %). Problémy s placením účtů za energie jsou patrné ve větší míře (na úrovni 2,6 %) i v případě vícečlenných rodin se třemi a více dětmi. Tito lidé mohou mít častěji problém i s placením nájmu nebo se splácením úvěrů a hypoték.

Energetická chudoba nezávisí pouze na finanční situaci domácností a jejich schopnosti čelit vysokým cenám energií, ale také na kvalitě bytů a domů. V nedostatečně vytápěných nemovitostech žije 2,2 % české populace, tedy asi 231 tisíc lidí. Neschopnost zajistit si v bytě nebo domě adekvátní teplo se týká ve větší míře domácností jednoho rodiče (s podílem 5,7 %), ale i "single" lidí různých věkových kategorií (s podílem více než 4 %).

A zatékající střecha nebo vlhké stěny? Realitou jsou častěji ve vícečlenných rodinách s dětmi, kde se týká až 9 % této skupiny. Celkem žije v takových nemovitostech přibližně 714 tisíc Čechů, čemuž odpovídá 6,8% podíl z celkového počtu obyvatel.

_{Analýza vychází z aktuálních údajů Eurostatu a Českého statistického úřadu.}