Co musíte ráno vědět (15. prosince)

Jak v polovině týdne skončilo obchodování s akciemi na burzách v Evropě a v USA, naplnil Fed očekávání trhu, že sníží tempo zvyšování úrokových sazeb a jak si ve srovnání 151 letišť vede to pražské? To vše musíte ráno vědět.
1. Americké akcie ve středu po oznámení výsledku zasedání Fedu oslabily
Akcie ve Spojených státech ve středu zlevnily. Americká centrální banka podle očekávání zvýšila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu. Prognóza banky počítá s vyššími úrokovými sazbami po delší dobu. Šéf Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci uvedl, že Fed se ještě neblíží tomu, aby mohl ohlásit vítězství nad vysokou inflací. Index Dow klesl o 0,42 % a uzavřel na 33 966,35 bodu, širší S&P 500 odepsal 0,61 % na 3 995,32 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite se snížil o 0,76 % na 11 170,89 bodu. Index volatility VIX klesl o 6,25 % na 21,14 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se snížil o dva a půl bazického bodu na 3,479 %.
2. Evropské akcie ve středu oslabily, ztráty hlavních indexů ale byly omezené
Obchodování na západoevropských akciových trzích ve středu skončilo v červených číslech. Ztráty hlavních indexů se ale vešly zhruba do čtvrt procenta. Pokles vedl sektor základních materiálů, dařilo se naopak například odvětví utilit. Investoři čekali na výsledek měnověpolitického zasedání americké centrální banky. Panevropský index STOXX Europe 600 klesl o 0,02 % na 442,51 bodu, britský FTSE 100 se snížil o 0,09 % na 7 495,93 bodu, německý DAX uzavřel se ztrátou 0,26 % na 14 460,20 bodu a francouzský CAC 40 přišel o 0,21 % a skončil na 6 730,79 bodu.
3. Pražská burza ve středu oslabila, nedařilo se akciím Erste
Index PX pražské burzy ve středu oslabil o 0,22 % na 1 177,67 bodu. Mírně tak umazal úterní zisk. Nedařilo se akciím Erste a mírně oslabily akcie skupiny ČEZ, které tak přerušily třídenní sérii posilování. Vzrostly naopak akcie Monety a Komerční banky.
4. Očekávané události
Čtvrteční náladu na trzích mohou ovlivnit japonská obchodní bilance, australská nezaměstnanost, ale především čínská průmyslová výroba, maloobchodní tržby, ceny domů, nezaměstnanost a investice. V Evropě zaujmou počty nově registrovaných aut, německé velkoobchodní ceny, francouzská inflace a španělská obchodní bilance. Nejdůležitější ale budou rozhodnutí centrálních bank o měnové politice v eurozóně a Británii. Vedle toho se také sejde Evropská rada. V Americe budou hlavním zveřejněným makroekonomickým údajem maloobchodní tržby, pozornost si ale zaslouží také průmyslová výroba, podnikové zásoby, počty žádostí o podporu v nezaměstnanosti nebo indexy průmyslové aktivity filadelfského Fedu a v oblasti New Yorku (Empire State Index). Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
5. Fed na prosincovém zasedání zvýšil sazby v souladu s očekáváním jen o půl procentního bodu
Americká centrální banka na prosincovém měnověpolitickém zasedání rozhodla o zvýšení úrokových sazeb o půl procentního bodu. Trh utažení měnové politiky v tomto rozsahu očekával, základní sazba se nyní nachází v pásmu 4,25-4,50 %. Během předchozích čtyř zasedání centrální banka rozhodla o zvýšení sazeb vždy o tři čtvrtě procentního bodu, nyní tlak na razantní zpřísňování měnových podmínek polevil s tím, jak tempo inflace ve Spojených státech setrvale klesá. Šéf Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci ale uvedl, že centrální banka se ještě neblíží tomu, aby mohla ohlásit vítězství nad vysokou inflací.
6. Do bankovní rady ČNB míří šéf EGAP Procházka a Kubíček z rozpočtové rady, podle analytiků směr měnové politiky nezmění
Novými členy bankovní rady České národní banky (ČNB) se od 13. února 2023 stanou dosavadní ředitel Exportní a garanční pojišťovací společnosti (EGAP) a koordinátor Národní ekonomické rady vlády (NERV) Jan Procházka a vedoucí úřadu Národní rozpočtové rady Jan Kubíček. Ke stejnému dni se dosavadní člen rady Jan Frait stane viceguvernérem. Všechny ve středu jmenoval prezident Miloš Zeman. Procházka a Kubíček nahradí dosavadního viceguvernéra Marka Moru a člena rady Oldřicha Dědka, kterým končí šestileté funkční období.
7. Ifo: Hospodářská recese v Německu bude v příštím roce proti očekávání mírnější
Propad německé ekonomiky bude v příštím roce mírnější, než se původně očekávalo. Ekonomický institut Ifo nyní předpokládá snížení hrubého domácího produktu o 0,1 % a ve svém ekonomickém výhledu ve středu uvedl, že inflace proti předpokladům rychleji zpomalí. Sníží se podle něj na 6,4 %. V zářijové prognóze institut vycházel z toho, že se v příštím roce HDP propadne o 0,3 % a že inflace dosáhne 9,3 %.
8. Míra inflace v Británii v listopadu sestoupila ze 41letého maxima
Míra inflace v Británii v listopadu klesla na 10,7 % z říjnových 11,1 %, kdy byla na 41letém maximu. Informoval o tom ve středu britský statistický úřad. Pokles je výraznější, než se čekalo. Zásluhu na něm mělo především zmírnění růstu cen pohonných hmot. Analytici v anketě agentury Reuters odhadovali, že míra inflace bude činit 10,9 %.
9. Bývalý šéf Twitteru Jack Dorsey přiznal pochybení v řízení podniku
Spoluzakladatel a bývalý ředitel společnosti Twitter Jack Dorsey připustil, že v řízení firmy pochybil. Ve svém příspěvku na blogu v úterý napsal, že firma, kterou kdysi vedl, má stále problémy, současného majitele Twitteru Elona Muska s tím ale výslovně do souvislosti nedal.
10. Bloomberg: Nejbohatším člověkem světa je poprvé Evropan, Francouz Arnault
Majitel automobilky Tesla či internetové společnosti Twitter Elon Musk už není nejbohatším člověkem na světě. Z první příčky jej sesadil francouzský podnikatel Bernard Arnault, spoluvlastník módního domu LVMH. Poprvé tak v čele žebříčku nejbohatších lidí stanul Evropan, uvedla agentura Bloomberg. Ke stejnému výsledku došel i časopis Forbes, který pořadí nejbohatších lidí stanovuje na základě odlišné metodiky.
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
BONUS
Letiště Václava Havla propadlo v žebříčku AirHelp
Pražské Letiště Václava Havla obsadilo v pravidelně sestavovaném žebříčku německé společnosti AirHelp 141. místo ze 151 hodnocených letišť. Nejnižší skóre získalo za včasnost letů. Letiště v reakci uvedlo, že žebříček považuje za zavádějící kvůli kritériím hodnocení.
Hodnoceny byly také aerolinky, ČSA obsadily 53. místo z 64 hodnocených. ČSA získaly nejnižší počet bodů za řešení nároků na kompenzace. Průzkum AirHelp Score se konal po dvou letech, přičemž v roce 2019 do něj pražské letiště zapojeno nebylo. ČSA před dvěma lety obsadily 59. místo ze 72 aerolinek.
Hlavní kritéria hodnocení u aerolinek byly včasné přílety, názory zákazníků a řešení nároků pasažérů na kompenzace. U letišť se hodnotí včasný přílet, názory zákazníků, restaurace a obchody na letišti. Za jednotlivá kritéria uděluje AirHelp body, tzv. skóre, které poté srovnává s ostatními.
Do žebříčku byly zahrnuty všechny lety v období od 1. ledna do 31. října 2022. Ve stejném období se konalo také hodnocení cestujících, sesbíráno bylo 9 300 dotazníků.
"Podle našeho hodnocení je tento žebříček zcela zavádějící. Na přílet kteréhokoli spojení nemá letiště vliv. Také kompenzace řeší cestující vždy s konkrétním dopravcem, nikoli s letištěm," uvedla mluvčí pražského letiště Klára Divíšková. V nejvytíženějším období, tedy od června do září, bylo podle mluvčí jen 1,25 % zpožděných odletů kvůli letišti.
Relevantní hodnocení spokojenosti ze strany cestujících podle ní podávají opačný obraz, než vyšel v anketě AirHelp. "Například podle hodnocení uživatelů Google se Letiště Václava Havla letos dostalo mezi top deset evropských letišť," dodala Divíšková.
Nejlépe hodnoceným se v žebříčku AirHelp stalo tokijské letiště Haneda, které se také stalo nejoblíbenějším letištěm cestujících. Za ním následují letiště v brazilském přístavním městě Recife a tokijské letiště Narita. První místo v kategorii aerolinií obsadily Qatar Airways, které poosmé obhájily prvenství. Na druhém místě skončily aerolinky United Airlines a třetí příčku obsadily australské aerolinky Qantas.
Aktuality

