Co musíte ráno vědět (3. ledna)

1. Evropské akcie v pondělí zpevnily, londýnská burza zůstala zavřená

Obchodování na západoevropských akciových trzích v pondělí skončilo v zelených číslech, nejvýrazněji posílila pařížská burza. Trh v Londýně zůstal zavřený. Dařilo se sektoru cyklického spotřebního zboží nebo odvětví automobilové výroby. Panevropský index STOXX Europe 600 stoupl o 0,96 % na 428,95 bodu, německý DAX uzavřel se ziskem 1,05 % na 14 069,26 bodu a francouzský CAC 40 zpevnil o 1,87 % na 6 594,57 bodu.

2. Pražská burza zahájila nový rok růstem, index PX je nejvýše od začátku prosince

První den obchodování v roce 2023 zakončila pražská burza v plusu, index PX v pondělí stoupl o 0,50 % na 1 207,70 bodu, výše byl naposledy loni 1. prosince. Dařilo se většině hlavních titulů.

3. Očekávané události

V noci na úterý vyjde v Číně finální prosincový index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru od společnosti Caixin. Dopoledne budou investoři vyhodnocovat německou nezaměstnanost a inflaci nebo britský výrobní index nákupních manažerů za prosinec. Odpoledne vyjde finální prosincový index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru od společnosti S&P Global také ve Spojených státech a investoři budou vyhodnocovat rovněž americké stavební výdaje a údaje o prodejích automobilů. Burza v Japonsku zůstane i v úterý zavřená. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

4. Třetina světa letos sklouzne do recese, upozornila šéfka MMF

Rok 2023 bude obtížnější než loňský rok, protože ekonomiky Spojených států, Evropské unie a Číny zpomalují. Třetina světové ekonomiky pak bude letos v recesi. Šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová to řekla zpravodajské televizi CBS. Na ekonomiku budou mít negativní dopad válka na Ukrajině, růst cen, vyšší úrokové sazby a šíření nemoci covid-19 v Číně, uvedla.

5. Německo loni dosáhlo rekordní zaměstnanosti, uvedl statistický úřad

V loňském roce bylo v třiaosmdesátimilionovém Německu v průměru zaměstnáno 45,6 milionu lidí, což bylo nejvíce od znovusjednocení země v roce 1990. V pondělí to na základě předběžných propočtů oznámil Spolkový statistický úřad. Loni podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO) výrazně klesla nezaměstnanost, a to na 2,8 %. Statistiky vývoje na německém pracovním trhu vydává také Spolkový úřad práce, který tak činí každý měsíc. Hodnoty za loňský prosinec úřad práce zveřejní v úterý.

6. PMI ukázal další zhoršení podmínek v českém průmyslu

Podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se v prosinci znovu výrazně zhoršily, i když pokles aktivity byl méně výrazný než v předchozích měsících. Index nákupních manažerů (PMI) dosáhl 42,6 bodu, zatímco v listopadu byl 41,6 bodu. Informovala o tom v pondělí společnost S&P Global. Úroveň 50 bodů je předělem mezi pásmy růstu a poklesu.

7. Jaderné elektrárny Dukovany a Temelín loni vyrobily rekordní množství elektřiny

Jaderné elektrárny Dukovany a Temelín v loňském roce vyrobily dosud největší množství elektřiny. Celkově do přenosové soustavy dodaly přes 30,84 terrawatthodiny elektřiny, což je meziročně o 110 000 megawatthodin více. V pondělí o tom informoval hlavní mluvčí skupiny ČEZ Ladislav Kříž.

8. Média v Polsku spekulují, zda lidé týdny nepřepláceli za pohonné hmoty

V Polsku se od ledna citelně zvýšila daň z přidané hodnoty na pohonné hmoty, zákazníci však zdražení na čerpacích stanicích nijak nepocítili. Média a analytici proto nyní spekulují, zda motoristé týdny za benzin a naftu nepřepláceli.

9. Objem obchodů na pražské burze loni stoupl na šestileté maximum 166,2 miliardy Kč

Objem obchodů na akciovém trhu pražské burzy loni meziročně stoupl o 18,3 % na 166,2 miliardy Kč, což byla nejvyšší hodnota za šest let. Vzrostl potřetí v řadě. Vyplývá to ze statistik Burzy cenných papírů Praha. Nejobchodovanějšími akciemi roku 2022 byly ČEZ (70,7 miliardy Kč), Komerční banka (38,5 miliardy Kč), Erste Group Bank (34,1 miliardy Kč), MONETA Money Bank (12,6 miliardy Kč) a Gen Digital (dříve Avast, 2,9 miliardy Kč).

10. Philip Morris ČR: Vysoké ceny energií negativně ovlivňují ziskovost

Generální ředitelka tabákového výrobce Philip Morris ČR Andrea Gontkovičová v rozhovoru pro deník Právo mimo jiné uvedla, že ceny energií v ČR jsou mezi nejvyššími v rámci skupiny a v Evropě nejvyšší. Tyto ceny prozatím nejsou promítány do cen pro spotřebitele, změnu v budoucnu ale podle ní nelze vyloučit. Rovněž zmínila, že by situace kolem cen energií mohla vést k přemístění výroby mimo ČR, tento scénář však podle ní není aktuálně zvažován.

11. Tesla dodala ve čtvrtletí na trh 405 278 vozů, čekalo se více

Americký výrobce elektrovozů Tesla dodal ve čtvrtém čtvrtletí na trh 405 278 vozů, což je sice rekordní číslo, ale je to méně, než se čekalo. Firma údaj zveřejnila ve svém pondělním sdělení. Na vině byla slabší poptávka v čase rostoucích úrokových sazeb a přetrvávající problémy s logistikou.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

WSJ: Progresivistická vláda Kalifornie regulací fastfoodů ignoruje práva voličů

Na začátku 20. století, v éře progresivistické vlády, se v Kalifornii zrodil proces referenda. Když se přesuneme v čase o více než 100 let dopředu, máme zde progresivistické vůdce, kteří zpochybňují právo voličů na zrušení státních zákonů. A podnikatelé se obracejí na soud, aby je zastavil, píše v komentáři nazvaném "Demokracie v Kalifornii zemřela" redakční rada ekonomického listu The Wall Street Journal (WSJ).

Skupina Save Local Restaurants (Zachraňte místní restaurace) minulý týden podala u kalifornského soudu žalobu, aby zablokovala zavedení nového destruktivního zákona k datu 1. ledna. Zákon vytváří státní radu, která má mimo jiné diktovat mzdy, pracovní podmínky a benefity zaměstnancům restaurací rychlého občerstvení, kteří nejsou odborově organizováni. Cílem zákona je donutit franšízy rychlého občerstvení, aby se podřídily odborovému svazu zaměstnanců v odvětví služeb SEIU.

Organizace Save Local Restaurants podala petici za referendum s více než milionem podpisů, což značně převyšuje 623 212 podpisů nutných k tomu, aby se petice kvalifikovala pro hlasování v listopadu 2024. Podle ústavy státu Kalifornie je nutné platnost zákona pozastavit, jakmile je podána petice za referendum s dostatečným počtem podpisů, píše WSJ.

Podle úředníků kalifornské vlády zvolených za Demokratickou stranu současného prezidenta Joea Bidena ale zákon vstupuje v platnost od 1. ledna, dokud nebudou ověřeny všechny podpisy, což může trvat i několik měsíců. Mezitím by státní rada mohla vydávat nařízení, jako je zvýšení minimální mzdy pro pracovníky fastfoodů na 22 dolarů za hodinu. Přestože nařízení rady nemohou vstoupit v platnost dříve než 15. října, zaměstnavatelé by se museli připravit na jejich splnění.

Zaměstnavatelé by také mohli být zasypáni žalobami, protože zákon vytváří soukromé právo na žalobu pro pracovníky restaurací rychlého občerstvení, které jim umožňuje podat žalobu, pokud tvrdí, že byli diskriminováni kvůli stížnostem na pracovišti. Pracovníci by měli nárok na trojnásobné odškodnění za ušlou mzdu a dávky, ale také na odměny právníkům.

Předsedkyně odborů Mary Kay Henryová označila referendum za "chabě zastřený pokus umlčet více než půl milionu zaměstnanců restaurací rychlého občerstvení v Kalifornii a všude jinde zastrašit zaměstnance, aby se nedožadovali místa u stolu". Kdo ale umlčuje?

Kalifornští voliči v roce 1911 změnili ústavu tak, že si vyhradili "právo lidu posuzovat návrhy zákonodárců a zabránit tomu, aby sporná opatření vstoupila v platnost". Jakmile je referendum podáno, "žádný takový zákon, paragraf ani jeho část nevstoupí v platnost, dokud a jestliže jej neschválí většina kvalifikovaných volitelů, kteří o něm hlasovali".

Nikdy od roku 1911, kdy se v Kalifornii konají referenda, nebylo povoleno, aby zákon dočasně vstoupil v platnost, jakmile byla podána petice za referendum. Jak se uvádí v žalobě, postoj státu "by byl z praktického hlediska neuskutečnitelný a stavěl by Kaliforňany do neudržitelné pozice, kdy by museli hádat, kdy a na jak dlouho může nebo nemusí zákon platit".

"Tento gambit, k němuž se uchýlili demokraté, má dalekosáhlé dopady na další referenda, včetně referenda o zrušení nedávno přijatého zákona, který by zakázal nové ropné a plynové vrty na velké části území státu Kalifornie. Demokraté by mohli schválit zákony záměrně až v pozdní fázi legislativního kalendáře, aby omezili možnost svých oponentů zabránit jejich vstupu v platnost," píše WSJ o politice Bidenových demokratů v Kalifornii.

Podniky by se musely dočasně podřídit, i když platnost zákonů by mohla být později pozastavena po ověření podpisů a nakonec zrušena voliči. Kalifornský soud minulý týden v pátek vydal příkaz zakazující prosazování zákona do doby, než se za dva týdny uskuteční slyšení. "Překvapí ale někoho, že tolik firem i lidí už hlasuje nohama a opouští Kalifornii?" ptá se redakční rada amerického listu.