Co musíte ráno vědět (24. února)

Jak skončilo čtvrteční obchodování s akciemi na obou stranách Atlantiku, co (dalšího) našla obžaloba na zakladatele zkrachovalé kryptoburzy FTX Bankmana-Frieda a s výrobou jakého slavného letounu se rozloučí firma Boeing? To vše musíte ráno vědět.
1. Americké akcie ve čtvrtek zpevnily, index S&P 500 přerušil sérii čtyř ztrátových seancí v řadě
Americké akcie ve čtvrtek posílily. Index S&P 500 přerušil sérii čtyř ztrátových seancí v řadě. Investoři se potýkají s tím, jak se měnová politika americké centrální banky odrazí na tamní ekonomice. Index Dow stoupl o 0,33 % na 33 153,91 bodu, širší S&P 500 se zvýšil o 0,53 % na 4 012,32 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite si připsal 0,72 % na 11 590,40 bodu. Index volatility VIX klesl o 5,16 % na 21,14 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se snížil o tři a půl bazického bodu na 3,89 %.
2. Evropské akcie se ve čtvrtek na směru neshodly, změny hlavních indexů ale nebyly výrazné
Obchodování na západoevropských akciových trzích ve čtvrtek skončilo smíšeně, odchylky hlavních indexů od středečních závěrečných hodnot však nebyly výrazné. Z makrodat se investoři zaměřili na inflaci za eurozónu a celou EU. Dařilo se odvětví ropy a plynu, ztrátu naopak zaznamenal sektor těžby. Panevropský index STOXX Europe 600 se zvýšil o 0,06 % na 462,50 bodu, německý DAX zpevnil o 0,49 % na 15 475,69 bodu a francouzský CAC 40 přidal 0,25 % na 7 317,43 bodu, zatímco britský FTSE 100 klesl o 0,29 % na 7 907,72 bodu.
3. Pražská burza ve čtvrtek posílila, hlavním tahounem růstu byly akcie ČEZ
Pražská burza ve čtvrtek posílila, index PX stoupl o 0,87 % na 1 388,55 bodu. Hlavním tahounem růstu byly akcie energetické firmy ČEZ, s nimiž se zároveň obchodovalo v největším objemu.
4. Očekávané události
V noci na pátek na trh Japonsko pošle inflační data. Dopoledne bude patřit německému HDP a indexu spotřebitelské důvěry od GfK pro největší evropskou ekonomiku. Odpoledne pak Spojené státy přidají statistiku osobních příjmů a výdajů, údaje o prodejích nových domů nebo finální únorový index spotřebitelské důvěry Michiganské univerzity. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
5. Zakladatel FTX a lidé z jeho okolí poskytli přes 300 nezákonných politických darů, uvádí obžaloba
Zakladatel zkrachovalé kryptoburzy FTX Samuel Bankman-Fried a lidé z jeho okolí poskytli ve Spojených státech přes 300 nezákonných politických darů. Uvádí se to v nové obžalobě, kterou ve čtvrtek zveřejnil federální soud na Manhattanu. Bankman-Fried je obžalován z čtyř případů podvodu a osmi spiknutí.
6. Ekonomika USA v loňském čtvrtém čtvrtletí podle revidované zprávy stoupla anualizovaně o 2,7 %, první odhad byl příznivější
Ekonomika Spojených států v loňském čtvrtém čtvrtletí vzrostla v přepočtu na celý rok o 2,7 %. Ve zpřesněné zprávě to ve čtvrtek oznámilo americké ministerstvo obchodu. Výsledek je horší, než uváděl rychlý odhad zveřejněný před měsícem, podle nějž se hrubý domácí produkt zvýšil anualizovaně o 2,9 %.
7. Výrobce městského mobiliáře mmcité plánuje vstup na pražskou burzu
Skupina mmcité, český výrobce městského mobiliáře z Bílovic na Uherskohradišťsku, plánuje v první polovině letošního roku vstoupit na trh START pražské burzy. Oslovit hodlá akciové investory za účelem svého dalšího rozvoje. Holding mmcité chce na pražské burze nabídnout až třetinu nových akcií. Cílem je získat od investorů minimálně 160 milionů korun na akvizici a rozšíření výrobních kapacit. V tiskové zprávě to ve čtvrtek uvedli zástupci skupiny.
8. Skupina G7 chce navýšit letošní ekonomickou pomoc Ukrajině na 39 miliard dolarů
Skupina velkých světových ekonomik G7 se shodla, že letos navýší svou hospodářskou pomoc napadené Ukrajině na 39 miliard dolarů. Ministři financí a guvernéři centrálních bank zemí G7 v předvečer prvního výročí ruské invaze jednali v Indii. Vyzvali také, aby Mezinárodní měnový fond do konce března uzavřel s Kyjevem dohodu o úvěrovém programu.
9. Bill Gates koupil menšinový podíl v nizozemském pivovaru Heineken
Americký miliardář a spoluzakladatel softwarové společnosti Microsoft Bill Gates koupil podíl 3,8 % v nizozemské firmě Heineken Holding, která vlastní kontrolní podíl v pivovaru Heineken. Vyplývá to z údajů nizozemského úřadu pro regulaci finančních trhů AFM. Podle agentury Bloomberg zaplatil Gates za podíl kolem 902 milionů dolarů.
10. Kandidátem USA do čela Světové banky je bývalý šéf firmy Mastercard Banga
Kandidátem Spojených států na post prezidenta Světové banky je indicko-americký podnikatel Ajay Banga, bývalý šéf společnosti Mastercard. Bangu v pátek nominoval americký prezident Joe Biden. Světová banka hledá nového šéfa, protože její současný prezident David Malpass v polovině měsíce oznámil, že se rozhodl koncem června odstoupit z funkce.
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
BONUS
Boeing přestane vyrábět stíhačku F/A-18 Super Hornet známou z filmu Top Gun
Americká společnost Boeing plánuje konec výroby stíhačku F/A-18 Super Hornet, která se loni objevila ve filmu Top Gun: Maverick. Za čtyři desítky let dodala přes 2 000 těchto strojů. Firma o tom ve čtvrtek informovala v tiskové zprávě. Poslední z těchto strojů má americkému námořnictvu dodat v roce 2025, pak počítá s koncem výrobní linky.
Zhruba 1 500 pracovníků, od mechaniků po kancelářskou sílu, kteří se na výrobě stroje podílí, firma přesune na jiné programy vojenských letadel. Do těch po uzavření výrobní linky Super Hornetu přibudou finanční prostředky, uvedla mluvčí podniku. Boeing plánuje ve svém centru ve městě St. Louis ve státe Missouri, které se zaměřuje mimo mimo jiné na obranu a bezpečnost, vybudovat tři nové závody. Počítá se s nabíráním nových zaměstnanců.
Stíhačka je klíčovým produktem obranné divize Boeingu od roku 1997, kdy se společnost spojila s podnikem McDonnell Douglas. Ten letoun F/A-18 Hornet vyvinul v 70. letech minulého století. Jednalo se tehdy o první letadlo s křídly z uhlíkových vláken a první stíhačku vybavenou elektrickým systémem řízení fly-by-wire, který při řízení nahradil táhla, lanka a hydromechanické převody.
Hornety vstoupily do aktivní služby v roce 1983 a první bojové lety absolvovaly o tři roky později z paluby letadlové lodi Coral Sea. Sehrály klíčovou roli během války v Perském zálivu v roce 1991 a o deset let později pokrývaly bojiště v Afghánistánu. Super Hornet, větší verze s výkonnějšími motory, začala sloužit v roce 1999.
Tyto stíhačky však nakonec zastínil novější letoun F-35 společnosti Lockheed Martin. Prodej letounů Super Hornet se v posledních letech snížil, protože potenciální zákazníci, jako jsou Německo a Kanada, se rozhodli pro pokročilejší stíhačky od Lockheed Martin, uvedl letecký konzultant Richard Aboulafia.
Boeing se sice stále uchází o prodej stíhaček F/A-18 do Indie, ale za favorita se považuje francouzská stíhačka Rafale, dodal Aboulafia. Americký výrobce letadel uvedl, že pokud si indické námořnictvo vybere její letoun, mohl by pokračovat ve výrobě letounů Super Hornet ještě další dva roky.
Aktuality

