Co musíte ráno vědět (22. června)

Jak skončila středeční obchodní seance na burzách v Evropě a na Wall Street, co prohlásil šéf Fedu Jerome Powell během vystoupení na půdě Sněmovny reprezentantů a jaké uplatnění v Česku (také) nachází umělá inteligence. To vše musíte ráno vědět.
1. Americké akcie ve středu oslabily, šéf Fedu naznačil další zvyšování úrokových sazeb
Americké akcie ve středu zlevnily. Šéf americké centrální banky Jerome Powell před sněmovním výborem pro finanční služby naznačil další zvyšování úrokových sazeb. Index Dow ztratil 0,30 % a uzavřel obchodování na 33 951,52 bodu, širší S&P 500 klesl o 0,52 % na 4 365,69 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite se snížil o 1,21 % na 13 502,20 bodu. Všechny tři hlavní americké akciové indexy zaznamenaly třetí pokles v řadě. Index volatility VIX klesl o 4,90 % na 13,20 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se nepatrně snížil na 3,725 %.
2. Evropské akcie ve středu oslabily, pod drobnohledem byla britská inflační data
Obchodování na západoevropských akciových trzích ve středu skončilo v červených číslech. Ztráty vedl technologický sektor, nedařilo se ani těžařskému a automobilovému odvětví. Pod drobnohledem byla inflační data ze Spojeného království, kde růst cen v květnu brzdil pomaleji, než trh očekával. Libra po zveřejnění těchto dat byla pod prodejním tlakem. Investoři nyní čekají na výsledek čtvrtečního měnověpolitického jednání Bank of England. Panevropský index STOXX Europe 600 klesl o půl procenta na 457,01 bodu, britský FTSE 100 se snížil o 0,13 % na 7 559,18 bodu, německý DAX uzavřel se ztrátou 0,55 % na 16 023,13 bodu a francouzský CAC 40 odepsal 0,46 % a skončil na 7 260,97 bodu.
3. Pražská burza ve středu ztrácela, akcie ČEZ znovu zlevnily
Pražská burza podruhé za sebou oslabila, index PX ve středu klesl o 0,52 % na 1 312,59 bodu. V minusu skončily akcie energetické společnosti ČEZ i bankovní tituly. V pondělí burzovní index i cena akcií ČEZ dosáhly nejsilnější úrovně za měsíc, následující dva dny ale klesaly. Cenné papíry ČEZ po víkendu rostly po návrhu ministerstva financí na výplatu vyšší dividendy ze zisku firmy, ve středu ale veškeré zisky smazaly - ztratily 1,23 % na 1 042 korun.
4. Očekávané události
Ve středu dopoledne rozhodne švýcarská centrální banka o nastavení úrokových sazeb. Odpoledne skončí měnověpolitické zasedání britské centrální banky, Evropská komise představí index spotřebitelské důvěry pro eurozónu a v USA se investoři zaměří na výsledek běžného účtu, pravidelnou týdenní zprávu o počtu nových a pokračujících žádostí o podporu v nezaměstnanosti, údaje o prodejích starších domů nebo na index průmyslové aktivity kansaského Fedu. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
5. Šéf Fedu před sněmovním výborem naznačil další zvyšování úrokových sazeb
Šéf americké centrální banky Jerome Powell ve středu před sněmovním výborem pro finanční služby naznačil další zvyšování úrokových sazeb. Banka podle něj však bude postupovat mírnějším tempem než loni. Připravené vystoupení podle agentury Bloomberg připomínalo Powellovu tiskovou konferenci po zasedání Fedu minulý týden.
6. ČNB podle očekávání také v červnu ponechala úrokové sazby beze změny
Bankovní rada České národní banky také na červnovém měnověpolitickém jednání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Na stejné úrovni je sazba od loňského června. Bankovní rada rovněž zopakovala, že bude nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny. Stabilitu úrokových sazeb podpořilo pět členů bankovní rady, dva navrhovali jejich zvýšení o čtvrt procentního bodu. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, zůstala na osmi procentech. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, je nadále šest procent.
7. Ifo: Německá ekonomika se letos propadne výrazně více, HDP se sníží 0,4 %
Německá ekonomika se letos propadne o 0,4 %, v nadcházejícím roce ale vykáže růst o 1,5 %. Ve středečním výhledu to oznámil hospodářský institut Ifo, který ještě na jaře očekával pro letošní rok pokles hrubého domácího produktu o 0,1 %. Za důvody výrazně horších očekávání označil hlavní prognostik Ifo Timo Wollmershäuser mimo jiné pokles soukromé spotřeby, snižování stavebních investic a obecně pomalejší zotavování německého hospodářství.
8. Čistý dluh Británie poprvé od roku 1961 překonal 100 % HDP
Čistý dluh Británie v květnu poprvé od roku 1961 překročil 100 % hrubého domácího produktu. Zadlužení bylo vyšší, než se očekávalo. Inflace v květnu zůstala na 8,7 %, zatímco analytici čekali její pokles. Jádrová inflace pak nečekaně stoupla nejvýše od roku 1992. Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnil britský statistický úřad.
9. Automobilový koncern Volkswagen chce do roku 2030 zvýšit rentabilitu tržeb
Německý automobilový koncern Volkswagen chce do roku 2030 zvýšit rentabilitu tržeb (ROS) na 9 až 11 %. V prohlášení k středečnímu dni kapitálových trhů, na kterém Volkswagen investorům představil nové finanční cíle a aktualizovanou finanční strategii, společnost uvedla, že toho chce dosáhnout nižšími náklady a ukázněným investováním. Finanční ředitel koncernu Arno Antlitz řekl, že koncern se soustředí na udržitelné vytváření hodnot místo na objemový růst.
10. Vláda schválila předběžný návrh rozpočtu na rok 2024 se schodkem 235 miliard Kč
Vláda ve středu schválila předběžný návrh státního rozpočtu na rok 2024, počítá se schodkem 235 miliard korun.Příjmy by měly být 1,899 bilionu korun a výdaje 2,134 bilionu korun. Na tiskové konferenci po jednání vlády to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Premiér Petr Fiala (ODS) doplnil, že nyní dohodnutá výše schodku není konečná, bude se pohybovat mezi schválenými 235 miliardami a 270 miliardami korun, které vláda minulý týden stanovila jako strop pro výši deficitu.
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
BONUS
V českém éteru bude vysílat hlas vytvořený umělou inteligencí
Rádio Expres FM, které patří společnosti Seznam.cz, bude v nočním vysílání používat hlas vytvořený umělou inteligencí. Vznikl na základě hlasu moderátorky rádia Barbary Hacsi. Umělá inteligence připravuje i scénáře vysílání na základě příkazů a následně je kontroluje dramaturg rádia. Poté vzniká syntetický hlas, který se opět kontroluje. Novinářům to řekl ředitel divize zpravodajství a rádií společnosti Jakub Unger a manažer rozvoje rádií Pierre Beneš.
Podklady pro vyslání vznikají ze zdrojů na webech společnosti Seznam.cz. Syntetický moderátor se jmenuje Hacsiko, což odkazuje na moderátorku, podle které umělý průvodce vysíláním vznikl. V nočním vysílání bude vystupovat jako běžný moderátor a uvádět skladby nebo komentovat aktuální dění.
Seznam chce podle Ungera využít umělou inteligenci na rozšíření kapacit jako například vytváření regionálních nebo zájmových vysílání. Stanice Expres FM je nyní hlavně pro posluchače z Prahy a středních Čech.
Aktuality

