Impulz pro obranný průmysl zemí NATO. Trump v čele USA může podpořit i vaše portfolio
Vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách může být (dalším) impulzem k probuzení obranného průmyslu členských států NATO. Trump během svého předchozího působení v úřadu často kritizoval evropské spojence za nízké výdaje na obranu a během letošní kampaně tyto výtky opakoval, když hned zkraje roku prohlásil, že pokud členské státy NATO nedosáhnou minimálních výdajů na obranu na úrovni 2 % HDP, není jisté, že se budou napříště moci spolehnout na vojenskou podporu USA.
Vzhledem k pokračujícím konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě členské státy NATO výrazně zvýšily své obranné výdaje. V roce 2024 dosáhlo hranice 2 % HDP již 23 z 32 členských států, loni jich bylo pouze 10. Z 32 členských států investují do obrany nejvíce Polsko (4,12 %), Estonsko (3,43 %) a USA (3,38 %). Naopak nejnižší výdaje mají Španělsko, Slovinsko a Lucembursko.
Česká republika také zareagovala. Loni byl přijat zákon, který ukládá povinnost vydávat na obranu alespoň 2 % HDP. Tento krok je významný, naposledy Česko dosáhlo této úrovně v roce 2005. V roce 2024 se Česká republika zavázala na obranu vynaložit 2,1 % HDP. Podobné závazky slíbily i sousední Slovensko (2 %) nebo Maďarsko (2,11 %). Je ale otázka, zda jsou tyto závazky splnitelné.
Členské státy vyjma USA zvýšily v poslední dekádě své kolektivní výdaje z 1,43 % HDP v roce 2014 na 2,02 % HDP v roce 2024, což je téměř 430 miliard dolarů. Přesto USA stále investují do obrany téměř dvojnásobek toho, co všechny ostatní členské státy dohromady. Cíl 2 % byl navíc stanoven v období míru. Je otázka, zda Trump nebude tlačit na navýšení této hranice.
Kdo těží z růstu výdajů na obranu?
Pohled na ceny akcií evropských zbrojařských firem odhaluje, že z těchto navýšených výdajů značně těží. Cenné papíry tržních lídrů v sektoru letos zdražují o 20-130 %. Letecký a obranný průmysl je letos dokonce jedním z nejvýkonnějších odvětví v Evropě, od začátku roku index jeho akcií přidává zhruba 30 %.
zdroj: MarketWatch
Klíčovým faktorem je poptávka po munici, u níž byly po začátku války na Ukrajině odhaleny nedostatečné zásoby i výrobní kapacity. Výrazně z toho těží německá společnost Rheinmetall, známá i výrobou obrněných vozidel. Akcie firmy letos posilují o bezmála 100 % a společnosti rostou zisky i objednávky (ve třetím čtvrtletí meziročně o 70 %, respektive 41 %). Nejvíce ale zdražily akcie norské firmy Kongsberg, výrobce raketových systémů, které se za poslední dva roky téměř zdvojnásobil objem objednávek. Její akcie letos zpevňují o více než 120 %.
zdroj: MarketWatch
zdroj: MarketWatch
Menší efekt je patrný u akcií amerických zbrojařských společností Lockheed Martin, Raytheon a Northrop Grumman. Evropská poptávka po jejich produktech sice markantně vzrostla, ale stále tvoří jen malou část jejich celkových tržeb. Pokud Donald Trump dodrží své sliby a zavede univerzální cla v rámci obchodu s Evropou, lze očekávat, že evropské země budou upřednostňovat výrobce na starém kontinentu.
Výhledy evropského zbrojařského průmyslu jsou v současné geopoliticky nejisté situaci pozitivní, otázkou ale je, nakolik jsou již tyto růstové vyhlídky zohledněny v cenách akcií. Například P/E akcií Kongsberg z lednových zhruba 23 stouplo na aktuálních 41, investoři jsou tedy velice optimističtí. Podstatným faktorem je také vývoj konfliktu na Ukrajině.
Komentář IW: Donald Trump před volbami sliboval, že válku ukončí co nejrychleji. To by se do cen akcií (nejen) v odvětví nepochybně významně promítlo, ani v případě příměří či dojednaného míru by ale evropské země neměly ustat ve snaze zajistit si co možná největší "obrannou soběstačnost", a měly by tak investovat do rozvoje a kvality svých zbrojních systémů a obrany jako takové. To by mělo obecně prospívat firmám z odvětví leteckého a obranného průmyslu.
Zdroj: eToro
