Zajímavý výnos s. r. o.: City se líbí malé měny rozvíjejících se zemí

John Hardy (Saxo Bank): Malé měny jsou (i díky krizi) v kurzu, líbí se mi i Afrika

Makroekonomické prostředí a malé měny: Pokud zůstane globální poptávka slabá, bude zajímavé sledovat, jak to měny rozvíjejících se zemí zvládnou. Politika centrálních bank rozvinutého světa totiž do značné míry hýbe i světem rozvíjejícím se, což v praxi znamená, že jsou mladé ekonomiky nadměrně stimulovány. S tím nemohou nic moc dělat, a jsou proto ve špatné situaci; pokud globální poptávka zůstane slabá, dokonce velice špatné. Budou obětí masivních toků kapitálu a ochoty investorů riskovat. Mají to prostě hodně těžké. Ironií je, že jde mnohdy o ta nejlepší místa, kam v dlouhodobém výhledu investovat.

Stabilita emitentů malých měn: Právě tyto země jsou v době krize zajímavé. Mají lepší demografii, nejsou příliš zadlužené a tak dále. To ovšem neznamená, že se nemohou dostat pod tlak. Vezměte si takové Polsko – demografii nemá tak výtečnou, ale určitě lepší než mnohé jiné země. Sazby přitom může snížit jen do jisté míry, jakmile totiž trh přepne na risk-off, země jako Polsko může zažít výrazný odliv kapitálu, což by se mohlo podepsat na výši zahraničního dluhu nebo způsobit měnovou krizi. Politika těchto států a jejich centrálních bank je tedy svázaná rozhodně více než ta Fedu, který si může dělat, co chce, protože se opírá o rezervní měnu.

Investice do malých měn: V zemích jako Polsko se můžeme čas od času dočkat ošklivých výkyvů měnových kurzů, což může zpětně ovlivnit celou reálnou ekonomiku. Ale i tak se mi rozvíjející se země, respektive jejich měny, jako sázka na budoucnost skutečně líbí. To platí i o Africe, pokud jde o měny třetího, čtvrtého sledu. Myslím si, že i tam může investor najít zajímavé příležitosti.

Mai Doan (Bank of America): Měny zemí střední a východní Evropy těží ze stability regionu, akci slibuje Maďarsko

Česká koruna: Současná cenová hladina naznačuje, že očekávání, která nastínila ČNB, se naplňují. Žádnou přímou intervenci neprovedla, přesto se jí v poslední době daří držet korunu v rozmezí 25,5 až 25,8 EUR/CZK, za celé čtvrtletí pak jen mírně nad 25,5. Od doby, kdy guvernér Singer začal loni mluvit o intervenci, je koruna vůči euru o zhruba 5 % slabší, což je úspěch ČNB. I proto si myslím, že se banka pokusí vyždímat tento kanál a bude nadále sázet na verbální intervence, dokud to jen půjde. Očekávání, které tu je a bude, by přitom mělo držet korunu vůči euru slabší. Zdá se, že je trh vcelku spokojený s úrovní 25,8 EUR/CZK. Proto by se kurz měl pohybovat právě okolo ní.

Polský zlotý: Aktuálně nevidíme na domácím poli fundament, který by byl dost silný na to, aby polskou měnou zahýbal. Nečekáme, že se dostane z intervalu, kde se pohybovala v posledních několika čtvrtletích. Zlotý by prostě měl být nadále stabilní.

Maďarský forint: V krátkodobém horizontu negativní sentiment daný situací v eurozóně i sentiment způsobený nejistotou na domácím politickém poli budou držet forint nad úrovní 300 EUR/HUF. Pokud se kurz zvýší na 315 nebo 320, sáhnou vláda, centrální banka nebo obě po silné verbální intervenci. Možná spustí i některé mechanismy, které by mohly měnu oslabit, něco na způsob toho, co dělali v Polsku, kde sypali na trh evropské fondy, případně je z něj stahovali – zkrátka podle toho, jakým směrem chtěli kurz své měny poslat. 320 forintů za euro je přitom podle Bank of America práh bolesti, za který nebudou chtít politici ani centrální banka jít. V minulosti se totiž nad touto úrovní nastartoval odliv vkladů, a zároveň se to začíná nepříjemně projevovat na zadlužení země.

Pohled investora: Je potřeba sledovat vývoj v eurozóně. Pokud zůstane budoucnost zemí na periferii nejistá, budou investoři preferovat střední a východní Evropu, která má lepší fundamenty, konkrétně Česko a Polsko. Díky tomu by mohly měny z tohoto regionu posílit. Případné zlepšení situace na periferii eurozóny by působilo přesně opačně.