Co musíte dnes vědět (30. června)
Jak světové trhy zakončily uplynulý týden, jak v prvním čtvrtletí rostla česká ekonomika a co by Jerome Powell v čele Fedu nejspíše vědět měl, ale "z hlavy to neví"? Tak přesně to a mnohem více byste měli vědět vy právě teď.
1. Americké akcie v pátek i za celý týden posílily, dařilo se technologiím
Americké akciové trhy v pátek i za celý týden posílily. Indexy S&P 500 a Nasdaq Composite uzavřely na nových rekordech. Investoři ustáli napětí kolem obchodních vztahů USA a Kanady a reagovali pozitivně na zprávu o dohodě s Čínou a na nižší než očekávanou inflaci. Trh tak završil prudké oživení, které začalo 9. dubna. Index Dow si v pátek připsal 1,00 % na 43 819,27 bodu, širší S&P 500 se zvýšil o 0,52 % na 6 173,07 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite zpevnil o 0,52 % na 20 273,46 bodu. Index volatility VIX klesl o 1,63 % na 16,32 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se zvýšil o 2 bazické body na 4,275 %. Za celý týden index S&P 500 posílil o 3,44 %, Dow zpevnil o 3,82 % a Nasdaq Composite zakončil v zisku 4,25 %.
2. Evropské akciové indexy v pátek i za celý týden posílily
Evropské akciové trhy v pátek výrazně zpevnily a v plusu uzavřely hlavní indexy také v týdenním horizontu. V pátek náladu na trzích podpořilo hlavně stvrzení obchodní dohody mezi Spojenými státy a Čínou. Panevropský index STOXX Europe 600 v pátek přidal 1,14 % na 543,63 bodu, britský FTSE 100 se zvýšil o 0,72 % na 8 798,91 bodu, německý DAX uzavřel se ziskem 1,62 % na 24 033,22 bodu a francouzský CAC 40 si připsal 1,78 % na 7 691,55 bodu. Spojené státy a Čína podle prohlášení zveřejněného v pátek čínským ministerstvem obchodu potvrdily detaily obchodního rámce, který má umožnit vývoz vzácných zemin z Číny a zmírnit omezení vůči technologiím ze strany Spojených států. Čína přezkoumá a schválí žádosti o export položek podléhajících pravidlům vývozní kontroly, zatímco USA zruší řadu stávajících omezujících opatření uvalených na Peking. Za celý týden STOXX Europe 600 přidal 1,32 %, FTSE 100 zpevnil o 0,28 %, DAX si připsal 2,92 % a CAC 40 vzrostl o 1,34 %.
3. Pražská burza týden zakončila růstem, index PX v pátek přidal čtvrt procenta. Za celý týden klesl kvůli dividendě ČEZ
Pražská burza zakončila týden v pozitivní náladě. Index PX stoupl o 0,25 % na 2 135,36 bodu. Tahounem růstu byly akcie Erste a ČEZ, oslabily naopak akcie Monety Money Bank. Objem obchodů byl opět mírně pod průměrem, majitele změnily akcie za zhruba 505 milionů korun. Za celý týden PX klesl o 0,24 %, když akcie ČEZ zlevnily o 1,07 %, což bylo ovlivněno pozbytím práva na dividendu 47 Kč na akcii. Index PX-TR, který zohledňuje i dividendy, za týden přidal 0,55 %.
4. Očekávané události
Úvod týdne bude nabitý makrodaty. Postupně vyjdou japonská průmyslová výroba a stavební zakázky, čínské indexy nákupních manažerů, britský HDP, německé maloobchodní tržby, inflace a dovozní ceny, peněžní zásoba v Česku i za eurozónu, kde zaujmou také statistiky nových úvěrů nebo inflace v Itálii. Veřejně vystoupí několik představitelů ECB a Fedu (včetně Christine Lagardeové), v USA pak budou zveřejněny index nákupních manažerů v oblasti Chicaga a index průmyslové aktivity dallaského Fedu. V 10 hodin se můžete těšit na živě vysílaný expertní tržní výhled v podání Tomáše Pfeilera ze společnosti CYRRUS. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
5. Velké americké banky obstály v zátěžových testech. Ty byly ale mírnější než v předchozích letech
Všech 22 největších amerických bank prošlo každoročním zátěžovým testem americké centrální banky. Ten letošní byl ale mírnější než v předchozích letech. Otázky vyvolává zejména opomenutí klíčových rizik, jako je například soukromý úvěrový trh.
6. Zisky čínského průmyslu se v květnu propadly o 9,1 %
Zisky čínského průmyslového sektoru se v květnu meziročně propadly o 9,1 %, což byl nejvýraznější pokles od října loňského roku. Podle ekonomů to ukazuje, že stimulační opatření Pekingu zatím nedokázala výrazně podpořit ziskovost podniků.
7. Česká ekonomika v prvním čtvrtletí podle zpřesněných čísel meziročně přidala 2,4 %
Podle zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu si česká ekonomika vedla v prvním čtvrtletí o něco lépe, než se původně předpokládalo. Meziročně si připsala 2,4 %, a to především zásluhou vyšší spotřeby domácností a zásob. Mírně vylepšen byl dokonce i výsledek HDP za loňský rok, kdy ekonomický růst dosáhl 1,1 %.
8. Německo vyzvalo Apple a Google k blokaci čínské AI aplikace DeepSeek kvůli obavám o data
Německý úřad pro ochranu osobních údajů označil přenos dat uživatelů aplikace DeepSeek do Číny za nezákonný. Apple a Google byly požádány, aby přehodnotily dostupnost aplikace v EU, což by mohlo vést k celoevropskému zákazu. Apple zároveň upravil pravidla App Storu pro evropský trh ve snaze předejít dalším sankcím ze strany Evropské komise.
9. Úroky na spořicích účtech dále klesají, banky je drží okolo 3 % za rok. Nabízejí ale bonusy, třeba za investování
Banky postupně snižují úroky u spořicích účtů a pouze jedna stále nabízí 4% úročení. Obecně se sazby u spořicích účtů pohybují okolo 3 %. Důvodem je pokles sazeb České národní banky.
10. Ekonomická nálada v eurozóně se v červnu mírně zhoršila
Index ekonomické nálady v eurozóně v červnu klesl na 94 bodů z květnových 94,8 bodu, čekal se naopak růst na 95,1 bodu. Index spotřebitelské důvěry zůstal na -15,3 bodu, jak se čekalo, a index podnikatelského klimatu klesl na -0,78 bodu z -0,57 bodu.
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
BONUS
Jak velký podíl mají energie ve spotřebitelském koši? Z hlavy to nevím, říká nejmocnější centrální bankéř světa
Předseda Fedu Jerome Powell minulý týden mluvil v Kongresu o tom, že centrální banka USA zatím nebude snižovat sazby, protože nemá jistotu, že inflace bude dále klesat. V době, kdy ceny ropy předváděly skoky až o 10 % za den, by mu takovou opatrnost našinec snad ani nevyčítal. Něco by se ale přece jen našlo.
Powell celkem rozumně uvedl, že (růst) inflace zůstává významným rizikem kvůli obchodním válkám a clům zavedeným za Trumpovy administrativy, a že je proto zatím nevhodné dále snižovat sazby. Zároveň ale nebyl schopen uspokojivě odpovědět na otázku ohledně struktury indexu spotřebitelských cen v USA, konkrétně na to, jaký podíl v něm mají ceny energií. "Z hlavy to teď nevím," řekl doslova, aby následně připojil poměrně vágní poznámky o tom, že má v Americe velký význam zemní plyn nebo že by lidé pocítili případný výrazný růst cen energií. V záznamu to najdete zhruba po hodině a 22 minutách.
Trochu to připomnělo legendární vystoupení české poslankyně Kateřiny Jacques v talk show Jana Krause, kde kdysi jako členka Zelených nebyla schopná říct, co že je to ta biomasa, o které se tak vznosně mluví.
Kateřina Jacques naše životy v současnosti nejspíše příliš neovlivňuje. Jerome Powell jako předseda Fedu ano, minimálně nám jako investorům. Powell není žádný béčkový ekonom z nějakého aktivistického think-tanku, je to muž v čele instituce, která má na starosti měnovou politiku v největší světové ekonomice, jejíž měna je mimochodem také hlavní rezervní měnou světa. Každý máme právo na nějaké to škobrtnutí, centrální bankéři by ale zrovna strukturu základního indikátoru inflace měli sypat z rukávu.
Americká ekonomika čelí reálné hrozbě zpomalení, ale Fed se stále soustředí zejména na možnou hrozbu zvýšené inflace. Vzhledem k tomu, že jeho šéf "z hlavy neví", jaký přesně vliv na celkovou míru zdražování mají ceny energií, je taková opatrnost centrální banky snadno napadnutelná. Ví Powell, jak se měří míra nezaměstnanosti, co je to tvorba pracovních míst a tak dále? Zaměstnanost je totiž druhou nedílnou součástí mandátu Fedu. Americký prezident Donald Trump kritizuje Powella už pár měsíců, a byť ho asi nelze podezírat, že by o struktuře indexu spotřebitelských cen věděl cokoli více, podobné faily by Powell zkrátka dělat neměl.
Lze jen doufat, že týmy ekonomů ve Fedu na rozdíl od předsedy vědí, s jakými čísly pracují, a tak budou mít Powell i další guvernéři při dalším rozhodování o měnové politice po ruce kvalitní data. Centrální banka USA se celkem pravidelně rozhoupává k akci až dávno poté, co si o potřebě takové akce na trhu již štěbetají i poslední vrabci. Vzhledem k tomu, o co všechno se v současnosti hraje ve světové ekonomice i (geo)politice, mohlo by být další takové zpoždění vedoucí k hlubším ekonomickým problémům pro Ameriku podstatně dražší než v minulosti. A s ní i pro celý západní svět.
Aktuality
