Nová celní hrozba: Tahle 4 odvětví v Evropě by trpěla nejvíce

Americký prezident Donald Trump oznámil, že od 1. února zavede 10% cla na dovoz z osmi evropských zemí – Británie, Dánska, Norska, Švédska, Francie, Německa, Nizozemska a Finska. Od 1. června se mají cla zvýšit až na 25 %. Krok je součástí jeho politického tlaku souvisejícího s Grónskem a vyvolal novou vlnu obav o kondici evropské ekonomiky. Které sektory by novou celní zátěž pocítily nejsilněji?
Evropští lídři kvůli hrozbě zvažují odvetná opatření. Podle CNBC by byla některá odvětví Trumpem navrženými cly zasažena výrazně více než jiná, a to zejména ta, která jsou silně exportně orientovaná na USA.
Automotive
Nejohroženějším sektorem je automobilový průmysl. Evropské automobilky mají globalizované dodavatelské řetězce a významnou výrobu i prodej v Severní Americe. Nejvíce se mluví o Německu, jehož automobilky Volkswagen, BMW a Mercedes-Benz patří mezi největší exportéry do USA. Po Trumpově oznámení jejich akcie v pondělí dopoledne ztrácely od dvou do čtyř procent. Podle hlavního ekonoma Jefferies pro Evropu Mohita Kumara by cla nejvíce zasáhla německou ekonomiku jako celek. Vedle aut by trpěly také chemický průmysl a širší průmyslová výroba, což by přímo ohrozilo růst HDP.
Luxusní zboží
Dalším citlivým odvětvím je luxusní zboží. Luxusní značky sice mají silnou cenotvorbu a dokážou část nákladů přenést na zákazníky, mohou ale být zasaženy nepřímo v případě širšího ekonomického zpomalení. Francie je v tomto ohledu klíčová, protože je domovem globálních hráčů jako LVMH či Kering (v pondělí dopoledne odepisovaly tři až čtyři procenta). Po oznámení plánovaných cel ztrácely také akcie dalších luxusních značek ze Švýcarska, Itálie nebo Británie, například Richemont nebo Burberry.
Farmaceutický průmysl
Významné celní riziko se týká i farmaceutického průmyslu. Léky a farmaceutické produkty jsou vůbec největší exportní položkou Evropské unie do USA (za první tři čtvrtletí 2025 šlo o zhruba 84 miliard eur). V reakci na plánovaná cla oslabovaly akcie firem Novo Nordisk, Roche nebo Sanofi, a to zhruba o procento (pouze Novo Nordisk výrazněji).
Energetika
Nepřímé dopady lze očekávat také v energetice. Hrozba obchodní války může snížit globální poptávku, tlačit dolů ceny ropy a zvýšit náklady v dodavatelských řetězcích. V pondělí po zahájení obchodování tak okolo procenta ztrácely akcie firem jako Equinor, TotalEnergies, Shell nebo BP.
Zdroj: CNBC, Reuters







