Yusuf Khan (Citi): Zambie, Ghana a další afričtí tygři patří mezi světové premianty. Exit Fedu by jejich rozlet neměl zabrzdit

Kvůli očekávanému utažení měnových kohoutů Fedu jsou pod tlakem mnohé rozvíjející se trhy, a to zejména v Asii a Latinské Americe. Jak pociťuje takzvaný exit Afrika?

Některé trhy v Africe, například Jihoafrická republika, byly zasaženy. Jihoafrický rand vůči dolaru výrazně oslabil kvůli očekávanému zpřísnění měnové politiky Fedu. Přispěly k tomu i nižší ceny komodit v posledních několika měsících, Jihoafrická republika je totiž do značné míry závislá na jejich vývozu. Když jdou ceny dolů a poptávka klesá, cítí to těžaři a vede to k oslabení randu v páru s dolarem, eurem i librou.

To je tedy největší africká ekonomika. Jak jsou na tom ty menší, rychle rostoucí trhy? Cítí, případně teprve pocítí, blížící se ústup od kvantitativního uvolňování?

Jakmile utahování začne, pocítí to mladé trhy všude na světě, nejen v Africe. Myslím si, že to zasáhne i velké ekonomiky, jako je Indie. Mnohé země v Africe přitom mají řízený kurz domácích měn, centrální banky na ně aktivně dohlížejí. Oslabení kurzu tedy v jejich případě nemusí být tak výrazné.

Které africké země tedy na exit doplatí? Může to být jedna ze sedmičky ekonomik, které se v roce 2011 zařadily mezi deset světových premiantů a které stále příjemně překvapují?

Myslím si, že by mohlo jít o ekonomiky, které v poslední době nalákaly velké množství přímých zahraničních investic. Proto jsem v úvodu zmínil Jihoafrickou republiku. Mluvím o ní i proto, že jde o nejrozvinutější africkou ekonomiku. Nabízí robustní legislativní systém, který zvládá řešení sporů, a obecněji prostředí příznivé pro investory. Některé další země sice nabízejí vysokou návratnost, potřebné systémy a mechanismy jim ale chybí. To první investice ze zahraničí naláká, to druhé může přispět k jejich odlivu – a právě to se může projevit, až Fed začne s utahováním měnových šroubů.

Znamená to, že nováčkům z řad firem a investorů se zájmem o Afriku radíte, aby začali Jihoafrickou republikou, Namibií a podobnými zeměmi, které jsou vyspělejší?

Jistě, Jihoafrická republika a Namibie mají vzhledem k ratingu a tomu, jak rozvinuté jejich ekonomiky jsou, velký náskok. Na druhou stranu, když se podíváme na seznam deseti nejrychleji rostoucích ekonomik světa, zjistíme, že sedm z nich je z Afriky, ale nepatří k nim ani jedna z obou jmenovaných; jsou to Etiopie, Mosambik, Tanzanie, Kongo, Ghana, Zambie a Nigérie. To jsou trhy, které mají růstový potenciál. Proto bych netvrdil, že by lidé měli začínat v Jihoafrické republice nebo jí podobné zemi. Jistě, vyspělejší země mají své silné stránky, nicméně zahraniční investory stejně tak zajímá vyšší návratnost a očekávaný udržitelný růst.

Jinými slovy, Zambie, Ghany a jim podobných rychle rostoucích afrických ekonomik se ani nezkušený investor nebo exportér nemusí bát a měl by je brát v potaz?

Země jako Zambie a Ghana bezesporu nabízejí investorům zajímavé příležitosti. Navíc věřím, že dělají potřebné kroky v rámci regulatorního a legislativního prostředí, aby přilákaly zahraniční investice, aby byly z pohledu zahraničního kapitálu vyhledávanými destinacemi. Turecko například už masivně zainvestovalo do Etiopie, Ghana se dočkala výrazného přílivu investic ze Spojených států, Číny, Spojeného království a dalších zemí, Zambie zažívá něco podobného. Tento trend bude podle mě pokračovat.

Současné oživení Afriky tedy podle vás není pouhou epizodou a bude pokračovat?

Přesně tak. Přímé zahraniční investice do Afriky dosáhly v roce 2011 zhruba 50 miliard dolarů, v roce 2015 by to mělo být už 150 miliard dolarů. Stejně tak je možné očekávat růst podílu Afriky na světovém HDP ze 4 % v roce 2010 na 7 % v roce 2040 a na 12 % v roce 2050.