Pražská burza je v hluboké krizi. Nůžky mezi Varšavou a zbytkem středoevropských burz se hrozivě rozevírají
Zdálo se, že už to horší být nemůže. Ale může. Objemy obchodů na pražské burze loni opět prudce klesly. Ještě před několika lety se Praha přibližovala Varšavě, teď je dělí obrovská propast. Podobně ztrácí aktivitu i mateřská burza ve Vídni. Znamená to konec burzy v Rybné ulici?
Loni pražská burza oslavila dvacáté narozeniny a je možné, že se nedožije dvaadvacátých. Propad zájmu o akcie v Praze je alarmující. Ano, svou roli sehrála finanční krize, v loňském roce se přidaly problémy kdysi suverénní energetiky ČEZ, která investory dlouho přitahovala. Přesto je roční objem obchodů 6,7 miliardy eur, který uvádí Federace evropských akciových burz (FESE), úsměvný.
Nejde o žádný náhodný mírný pokles aktivity, ale o hluboký nekontrolovatelný propad. Na burze ve Varšavě se pro srovnání zobchodovaly loni akcie za desetinásobek. Přitom ještě v roce 2009, tedy před pěti lety, se v Praze zobchodovala polovina objemu, který investoři "otočili" ve Varšavě.
Problém má nejen Praha, ale i Vídeň
Krize se však netýká jen burzy v Praze, ale i její mateřské společnosti Wiener Börse (ještě spolu s maďarskou a slovinskou burzou tvoří tyto čtyři společnosti burzovní skupinu CEESEG). Jak je patrno z grafu, situace varšavské a vídeňské burzy se zcela otočila, a to nejen v objemech obchodů, ale i co se týče tržní kapitalizace.
Jeden z hlavních důvodů neúspěchu CEESEG tkví v tom, že zatímco Varšavě se daří lákat nové firmy (i když často míří jen na vedlejší trh), v Praze i ve Vídni to nějak nejde. Naopak, zajímaví hráči z burzy mizí. Letos zřejmě čeká Prahu odchod Telefóniky C.R., kterou koupila PPF, a přijde tak o další objemy. Telefónica patřila v Praze k nejobchodovanějším akciím.
Pražské burze nepomohl ani přechod na obchodní systém Xetra, ani snížení poplatků pro nové členy burzy od loňského roku. Na burze sice dva členové přibyli (Raiffeisen Centrobank a polská DB Securities), k rozhýbání akciových obchodů to ale nepřispělo.
České firmy nemají o burzu nijak velký zájem, v Česku jasně dominuje úvěrové financování. Vstup na burzu je spojen s příliš velkými náklady a s otevřením účetnictví veřejnosti.
Problémem je ovšem i macešský vztah řady politiků k pražské burze. Zatímco ve Varšavě se přes ni často privatizují státní podniky, což podporuje její růst, v Praze k tomu zatím nikdy nedošlo. Politici tomu nebyli nakloněni. Pokud se navíc zdálo, že bude některá firma privatizována tímto způsobem, vždy se objevily obavy, aby ji nezískal nežádoucí "tajemný" vlastník. Poláci se zřejmě ničeho podobného neobávají.
Roli hrají také polské penzijní fondy, která na Varšavské burze stále ještě musejí investovat většinu svých prostředků. Důvěra v ně byla sice otřesena penzijní reformou, když se stát rozhodl v podstatě znárodnit všechny dluhopisy, které fondy vlastní. V plánu je také umožnit fondům více investovat v zahraničí. Na druhou stranu, nepovedená reforma penzí v Česku nedává ani naději, že by se z českých penzijních fondů mohli stát tak výrazní hráči, jako jsou - i po všech zmíněných nepříznivých změnách - polské fondy.
Obchodníci se na domácí burzu nespoléhají
Čeští obchodníci s cennými papíry se tak již dávno na pražskou burzu nespoléhají. Naopak se snaží nabídnout co nejvíce zahraničních investic. I díky tomu jim paradoxně roste počet klientů, i když se v Praze obchoduje méně. Podle zjištění Hospodářských novin tak již někteří čeští brokeři zprostředkovávají na domácím trhu méně než třetinu všech akciových obchodů.
Také management burzy (který i v situaci, kdy obchody každým rokem klesají, ve vedení setrvává) si uvědomuje, že situace je neudržitelná. Generální ředitel BCPP Petr Koblic loni prohlásil, že do pěti let už burza v Praze nemusí existovat. Jako východisko se rýsuje spojení s úhlavním nepřítelem, tedy burzou ve Varšavě. Ještě v roce 2008, kdy pražskou burzu kupovali Rakušané, se mluvilo o tom, že Poláci byli z tendru vyřazeni kvůli tomu, že je jejich burza vlastněná státem a nemusela by mít zájem na rozvoji burzy v Praze.
Šéf polské burzy Adam Maciejewski letos v lednu prohlásil, že jednání s celou skupinou CEESEG o možném spojení pokročila do další fáze. Varšavská burza tak již brzy může pohltit jak Prahu, tak Vídeň. Jednání však nebudou jednoduchá. Rakušané se těžko budou vzdávat pocitu, že je Vídeň velkým středoevropským trhem. Jenže lepší východisko v podstatě neexistuje. Při klesajících objemech by se mohla především Praha, ale brzy i Vídeň dostat za okraj zájmu investorů. Slova Petra Koblice se tak velmi brzy mohou ukázat jako prorocká.
