Evropské akcie se v pátek na směru neshodly, celý týden byl ale pro hlavní indexy ziskový

Panevropský index STOXX Europe 600 se v pátek zvýšil o 0,08 % na nové zavírací maximum 437,23 bodu (absolutní rekord posunul na 437,65 bodu), německý DAX přidal 0,21 % na 15 234,16 bodu a francouzský CAC 40 zpevnil o 0,06 % na 6 169,41 bodu, zatímco britský FTSE 100 klesl o 0,38 % na 6 915,75 bodu.

"Pro většinu evropských trhů se zkrácený povelikonoční týden nesl v relativně klidném tempu v očekávání zahájení výsledkové sezóny v zámoří. Investoři sledovali dluhopisový trh, kde další komentáře centrálních bankéřů o zachování uvolněné měnové politiky přinášely uklidnění. To podpořilo riziková aktiva včetně akcií, které v zámoří dosáhly na nová historická maxima," uvedl analytik J&T Banky Milan Vaníček. Pravidelná data ohledně pandemie v minulém týdnu poněkud ustoupila do pozadí, což podle něj rovněž přispělo ke kladnému pohledu na akciové trhy.

Za celý týden STOXX Europe 600 přidal 1,16 %, FTSE 100 se zvýšil o 2,65 %, DAX posílil o 0,84 % a CAC 40 vzrostl o 1,10 %.

V příštím týdnu bude v zámoří zahájena výsledková sezóna za první kvartál. Jako tradičně budou první velké banky. Celkově jsou analytici spíše mírně pozitivní, což může přinést další kladné vyznění, jako tomu bylo posledních několik čtvrtletí. Vedle výsledkové sezóny budou nadále platné další faktory jako dluhopisový trh či dění kolem pandemie.

Nejdůležitější páteční události na evropských trzích

• Francouzský výrobce pneumatik Michelin chce do roku 2030 své roční tržby navýšit o zhruba 12 miliard eur. Vedle zotavení po pandemii covidu-19 počítá s rozšířením svých aktivit v oblastech, jako jsou zdravotnické přístroje anebo vodíkový pohon.
• Produkce slovenského průmyslu se v únoru po lednovém meziročním poklesu vrátila k mírnému růstu. Stavebnictví naopak prohloubilo propad výkonu, byl výraznější i ve srovnání s obdobím globální finanční krize v roce 2009. Informoval o tom v pátek slovenský statistický úřad.
• Španělská vláda zhoršila výhled růstu ekonomiky na letošní rok, přinutil ji k tomu nečekaně špatný vývoj v prvním čtvrtletí. Růst podle aktualizovaného výhledu tak letos dosáhne jen asi 6,5 %, zatímco původně vláda počítala s růstem o 7,2 až 9,8 %. Ministryně hospodářství Nadia Calviñová v pátek řekla, že výhled počítá i s penězi z fondu obnovy, na kterém se kvůli pandemii dohodly země Evropské unie.
• Spojené království: Index cen domů banky Halifax za tři měsíce do konce března meziročně vzrostl o 6,5 % (předchozí období: +5,2 %).

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Podle šéfa vakcinační strategie Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) existuje spojitost mezi vakcínou od firmy AstraZeneca a případy trombózy. Marco Cavaleri, který v EMA vede tým zajišťující schvalování vakcín, to v úterý řekl italskému deníku Il Messaggero. Nicméně také dodal, že poměr rizika a přínosu vakcíny je stále ve prospěch očkovacího přípravu. Vyjádření by podle něj EMA měla poskytnout během "několika hodin".
• Francouzský stát více než zdvojnásobí svůj podíl v aerolinkách Air France-KLM. Bude tak mít pod kontrolou téměř 30 procent této francouzsko-nizozemské skupiny a stane se jejím největším akcionářem. Na akcie se změní finanční pomoc, kterou podnik dostal už dříve kvůli dopadům koronavirové krize. Plán dohodnutý s Evropskou komisí (EK) v úterý v rozhlasové stanici France Inter oznámil francouzský ministr financí Bruno Le Maire.
• Míra nezaměstnanosti v eurozóně v únoru zopakovala lednové skóre 8,3 %, ačkoli analytici předpokládali její snížení na 8,1 %. Nezaměstnanost v Evropské unii zůstala v únoru na hodnotě 7,5 %.
• Důvěra investorů v ekonomiku eurozóny se v dubnu vyšplhala na nejvyšší úroveň od srpna 2018, přispěl k tomu optimismus ohledně očkování proti covidu-19. Vyplývá to z výsledků průzkumu, které v úterý zveřejnila společnost Sentix.
• Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled české ekonomiky na letošní rok. Nyní počítá s růstem o 4,2 procenta, zatímco loni na podzim čekal vzestup o 5,1 procenta. Fond to v úterý uvedl ve svém jarním výhledu. Výrazně hůř si povede i Slovensko, kterému fond zhoršil výhled růstu hrubého domácího produktu (HDP) na letošní rok na 4,7 procenta z podzimní prognózy 6,9 procenta.
• Maďarsko se plánuje stát členem Euroasijské rozvojové banky (EDB). Na Facebooku to v úterý napsal maďarský ministr zahraniční Péter Szijjártó, který je na návštěvě Kazachstánu. Země by se tak stala prvním členským státem Evropské unie, který by se připojil k této organizaci, která sídlí v Moskvě a kterou tvoří Rusko s dalšími pěti bývalými státy Sovětského svazu. Podle ministra tak Budapešť získá nové zdroje financování pro aktivity svých firem v Asii. Krok je součástí snahy vlády Viktora Orbána posílit východní vazby a vztahy s Čínou.
• Britská investiční společnost CVC Capital Partners předložila návrh na převzetí japonského průmyslového konglomerátu Toshiba, jehož akcie by pak stáhla z obchodování na burze. Oznámil to ve středu šéf japonského podniku Nobuaki Kurumatani. Potvrdil tak dřívější informace médií, podle nichž by se hodnota transakce mohla pohybovat kolem 20 miliard dolarů.
• Veřejný rozpočet Německa loni vykázal schodek 189,2 miliardy eur, což je nejvíce od znovusjednocení země před 30 lety. V deficitu skončil kvůli koronavirové pandemii poprvé od roku 2013, uvedl ve středu statistický úřad.
• Nezaměstnanost v Česku v březnu klesla na 4,2 % z únorových 4,3 %. Počet uchazečů o zaměstnání se snížil na 306 616, naopak počet volných míst stoupl na 338 862. Údaje ve středu zveřejnil Úřad práce ČR. V tiskové zprávě uvedl, že situace na pracovním trhu je i přes pandemii covidu-19 stabilní. V mezinárodním srovnání mělo Česko podle posledních dostupných dat druhou nejnižší míru nezaměstnanosti v celé EU. Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) má pozitivní vliv mimo jiné program Antivirus.
• Grónská opoziční strana Inuitské společenství, která je odpůrcem plánovaného rozsáhlého těžebního projektu v lokalitě bohaté na uran a vzácné zeminy, zvítězila v úterních předčasných parlamentních volbách v zemi, když získala více než třetinu hlasů. Na základě předběžných oficiálních výsledků o tom ve středu informovala agentura Reuters.
• Podnikatelská aktivita v eurozóně se v březnu poprvé od loňského září zvýšila. Potvrdily to finální březnové indexy nákupních manažerů od společnosti IHS Markit. Kompozitní PMI se dostal na 53,2 bodu z únorových 48,8 bodu. Klíčová je úroveň 50 bodů, která je předělem mezi pásmem růstu aktivity a pásmem jejího poklesu. Naposledy byl kompozitní PMI eurozóny nad 50 body loni v září, kdy činil 50,4 bodu. V říjnu poté klesl na neutrálních 50 bodů a od té doby byl pod touto hladinou.
• Francouzská banka Société Générale vede exkluzivní rozhovory o prodeji divize správy majetku Lyxor firmě Amundi za 875 milionů eur. Banka ve středu uvedla, že transakce by měla završit její restrukturalizaci zahájenou v roce 2018.
• Celosvětový prodej osobních automobilů Mercedes-Benz v prvním čtvrtletí meziročně vzrostl o 22 % na 581 270 vozů, hlavně díky silnému růstu poptávky v Číně a ve Spojených státech. Informoval o tom ve středu německý automobilový koncern Daimler.
• Pojišťovna Vienna Insurance Group oznámila, že od maďarského ministerstva vnitra obdržela zamítavé stanovisko ohledně akvizice tamních aktiv Aegonu. Pojišťovna nicméně doufá, že se překážky podaří v blízké době vyřešit. Maďarská aktiva představují asi dvoutřetinovou část akvírovaných aktiv Aegonu v pojišťovnictví a asi 35% podíl na spravovaných aktivech. Do transakce o velikosti 830 milionů eur patří dále aktiva Aegonu v Polsku, Rumunsku a Turecku.
• Maďarská centrální banka ztrojnásobila objem zlata ve svých rezervách, kovu má teď 94,5 tuny, což je nejvíce za desítky let. Měnová autorita ve středu oznámila, že s pomocí zlatých rezerv hodlá po pandemii stabilizovat ekonomiku, kde kvůli rozsáhlým stimulačním opatřením hrozí vyšší inflace a vysoké zadlužení.
• Výskyt krevních sraženin může být velmi vzácným vedlejším účinkem očkovací látky firmy AstraZeneca. Po podrobném hodnocení desítek případů úmrtí či zdravotních obtíží k tomu ve středu dospěla Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA). Její šéfka Emer Cookeová nicméně zdůraznila, že látka britsko-švédské společnosti je velmi efektivní a její přínos v boji proti nemoci covid-19 stále převyšuje možná rizika.
• Polsko bude nadále očkovat vakcínou proti covidu-19 od britsko-švédské společnosti AstraZeneca. Na tiskové konferenci to ve čtvrtek řekl mluvčí ministerstva zdravotnictví Wojciech Andrusiewicz. Očkovací preparát je podle něj bezpečný a nikdo, komu ho zdravotníci v Polsku aplikovali, nezemřel. Stejný postup volí Maďarsko.
• Britská banka HSBC nechá už nastálo pracovat z domova přes 1 200 zaměstnanců svých britských call center. Zhruba 70 procent z 1 800 pracovníků těchto center v Anglii, Walesu a Skotsku chce dobrovolně pracovat z domova, sdělily jedny z největších britských odborů Unite. Čtvrtina zaměstnanců nabídku odmítla s tím, že chtějí alespoň někdy pracovat v kanceláři. Pět procent lidí se chce vrátit do kanceláře nastálo.
• Španělsko se chystá zhoršit výhled ekonomiky na letošní rok. Ministryně hospodářství Nadia Calviñová uvedla, že nově zavedená protipandemická opatření už nepříznivě ovlivnila vývoj v prvním čtvrtletí, což se promítne i v celoroční bilanci.
• Zakázky německého průmyslu se v únoru druhý měsíc za sebou zvýšily, zejména díky silné domácí poptávce. Ministerstvo hospodářství dnes oznámilo, že objem zakázek vzrostl o 1,2 procenta po lednovém nárůstu o 0,8 procenta. Údaje jsou další známkou toho, že zpracovatelský sektor by měl v prvním čtvrtletí zmírnit pokles ekonomiky způsobený opatřeními proti šíření koronaviru.
• Odbyt německého výrobce luxusních automobilů BMW se v prvním čtvrtletí meziročně zvýšil o 33,5 procenta na rekordních 636 606 vozů. Firma ve čtvrtek také upozornila, že k růstu odbytu přispěla silná poptávka po automobilech s elektrickým pohonem.
• Italská vláda připravuje nový stimulační balík v hodnotě více než 30 miliard eur na podporu domácí ekonomiky zasažené koronavirovou krizí. Pomoc zvýší letošní deficit veřejných financí nad deset procent hrubého domácího produktu, řekl ve čtvrtek agentuře Reuters zdroj z vlády. Rozpočtový schodek Itálie byl naposledy nad deseti procenty na počátku 90. let minulého století.
• Český průmysl v únoru přešel do meziročního poklesu o 2,6 procenta z lednového růstu o 0,3 procenta. Důvodem je pandemie covidu-19. Hůře si vedla výroba aut, elektrických zařízení i stavebních hmot. Firmy ale uzavřely více nových zakázek než loni. Vyplývá to z revidovaných údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně průmyslová výroby klesla o dvě procenta.
• Produkce ve stavebnictví v Česku v únoru meziročně klesla o 11 procent. Jedná se o nejvýraznější meziroční propad od července 2016. Vyplývá to z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad. V lednu činil meziroční pokles produkce stavebnictví po revizi 7,7 procenta. Pokles statistici zaznamenali i ve většině měsíců loňského roku, produkce stavebnictví rostla v roce 2020 pouze v lednu až březnu. Loni v březnu začala v Česku epidemie nemoci covid-19, kvůli které je od té doby omezován pohyb lidí, obchod či služby.
• Zahraniční obchod Česka skončil v únoru přebytkem 22,5 miliardy korun, meziročně tak byl o 2,2 miliardy korun vyšší. Na výsledku se kladně podepsal menší deficit u obchodu s rafinovanými ropnými produkty a s ropou a zemním plynem. Vyplývá to z předběžných údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad.
• Francouzská obchodní bilance v únoru skončila schodkem 5,25 miliardy eur (leden: -4,19 miliardy eur).
• Výrobní ceny v eurozóně v únoru meziročně stouply o 1,5 % (odhad: +1,4 %, leden: +0,4 %).

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Britskému internetovému prodejci oděvů ASOS stoupl ve fiskálním prvním pololetí zisk před zdaněním o 275 procent na 112,9 milionu liber. Hospodaření podpořila obliba nákupu přes internet v době pandemie nemoci covid-19.

Zdroj: CNBC