Evropské burzy uzavřely ziskový týden na zelené nule

Celoevropský index Stoxx 600 přidal v pátek 0,05 % na 483,44 bodu (za týden +1,67 %), německý DAX posílil o 0,15 % na 16 054,36 bodu (za týden +2,33 %), britský FTSE 100 zpevnil o 0,33 % na 7 303,96 bodu (za týden +0,92 %) a francouzský CAC 40 nabyl 0,76 % na 7 040,79 bodu (za týden +3,08 %).

Páteční události na evropských trzích

• Průmyslová výroba v Německu v září proti srpnu nečekaně klesla o 1,1 procenta a slabší je i meziročně. S výjimkou července se snižuje od dubna už pět měsíců. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil spolkový statistický úřad. Na vině jsou pokračující problémy s přerušenými dodavatelskými řetězci.
• Nejvyšší soud v Nizozemsku v pátek částečně vyhověl odvolání Ruské federace ve sporu s bývalými akcionáři nyní již neexistující ropné společnosti Jukos. Znamená to, že Moskva jim nemusí platit 50 miliard dolarů. Nejvyšší soud uvedl, že arbitrážní spor vrací nižšímu soudu k opětovnému projednání. Podle agentury Reuters se tak soudní spor může táhnout ještě několik let.
• Španělská CaixaBank oznámila prodej celého svého 9,9% podílu v Erste Group Bank za celkovou cenu 1,503 miliardy eur. Z toho 5,42% podíl byl prodán prostřednictvím zrychlené nabídky akcií za 38 eur za akcii a 4,5% podíl prostřednictvím vypořádání derivátových obchodů (equity swap). Už 21. října CaixaBank oznámila, že prodej podílu zvažuje.
• Valná hromada americké softwarové společnosti NortonLifeLock ve čtvrtek schválila vydání nových akcií k nabídce na převzetí Avastu. Tím tak dala souhlas s celou touto transakcí. Pro hlasovalo přes 99 % přítomných akcionářů, schválení bylo očekávané. Valná hromada Avastu ke schválení transakce, jež bude důležitější, se bude konat 18. listopadu.
• Tržby v maloobchodě v Česku v září meziročně stouply o 3,4 procenta po srpnovém revidovaném růstu o 4,6 procenta. V září se tak tržby zvýšily posedmé za sebou. Nejvýrazněji rostly opět v internetovém a zásilkovém obchodu, tržby za potraviny klesly. Proti srpnu tržby očištěné o sezonní vlivy klesly o 0,3 procenta. 
• Zářijové maloobchodní tržby v eurozóně meziměsíčně klesly o 0,3 % (srpen +1 %, odhad +0,3 %), meziročně stouply o 2,5 % (loni +1,5 %, odhad +1,5 %)

Stalo se v Evropě v uplynulém týdnu

• Kuvajtské aerolinky Jazeera Airways jednají o nákupu 30 letadel, a to buď Airbus A320neo, nebo Boeing 737 MAX. Cena kontraktu by mohla činit až dvě miliardy dolarů, řekl v pondělí předseda správní rady aerolinek Marván Marzúk Búdaí.
• Podmínky v českém zpracovatelském sektoru se v říjnu dále zlepšovaly, nicméně index nákupních manažerů (PMI) počtvrté v řadě klesl, tentokrát na 55,1 bodu ze zářijových 58 bodů. PMI je tak nejníže od loňského listopadu, informovala v pondělí společnost IHS Markit. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem.
• Ředitel britské banky Barclays odstupuje kvůli zapojení do vyšetřování skandálu kolem odsouzeného a už zemřelého sexuálního násilníka Jeffreyho Epsteina. Jese Staleyho v čele banky nahradí dosavadní šéf pro globální trhy C.S. Venkatakrishnan. Barclays dnes uvedla, že vzhledem ke zjištěním, která se banka a Staley v pátek večer dozvěděli, se vzájemně dohodli na manažerově odchodu.
• Schodek státního rozpočtu ČR se ke konci října prohloubil na 335 miliard korun ze zářijových 326,3 miliardy korun. Informovalo o tom v pondělí ministerstvo financí. Jde o nejhorší říjnový výsledek od vzniku ČR. Loni ke konci října byl schodek 274 miliard korun.
• Zaměstnanci v některých logistických centrech amerického internetového prodejce Amazon v Německu v pondělí zahájili stávku. Informoval o tom odborový svaz Verdi. Protest je součástí dlouhodobého boje odborů za zvyšování mezd a zlepšování pracovních podmínek v Amazonu.
• Německé maloobchodní tržby v září meziměsíčně nečekaně klesly o 2,5 % (srpen +1,2 %, odhad +0,5 %), meziročně se snížily o 0,9 % (srpen +0,4 %, odhad +1 %).
• Tempo růstu aktivity ve výrobě v eurozóně v říjnu mírně kleslo. Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru sestavovaný společností IHS Markit klesl podle finálních dat na 58,3 bodu z 58,6 bodu v září. Flash údaj byl 58,5 bodu. Klíčová je úroveň 50 bodů, která je předělem mezi pásmem expanze aktivity a pásmem její kontrakce.
• Ruský plynárenský gigant Gazprom již počtvrté v letošním roce snížil denní objem tranzitu plynu přes Ukrajinu, a to na 60 milionů metrů krychlových. Uvedl to na Facebooku šéf ukrajinského státního provozovatele plynárenské přepravní soustavy GTSOU Serhyj Makogon. Podle podmínek současné dohody s Ukrajinou musí Gazprom zaplatit minimálně za tranzit 109 milionů metrů krychlových denně, bez ohledu na to, zda tento plyn pošle. Makogon dodal, že současný objem přepravovaného plynu je zhruba poloviční ve srovnání s tím, co Gazprom posílal v předchozí topné sezóně.
• Míra nezaměstnanosti v zemích Evropské unie v září podle sezonně přepočtených údajů klesla na 6,7 procenta ze srpnové hodnoty 6,9 procenta. Ve své předběžné zprávě to ve středu uvedl statistický úřad Eurostat. Ze všech unijních zemí byla nejnižší míra nezaměstnanosti v Česku, kde činila 2,6 procenta. V zemích eurozóny klesla na 7,4 procenta ze 7,5 procenta v předchozím měsíci.
• Podle prezidentky Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeové je velmi nepravděpodobné, že ECB v příštím roce zvýší úrokové sazby. Inflace totiž bude opět nízká, řekla Lagardeová. Trhy přitom sázely na to, že ECB zvýší úroky příští rok v říjnu.
• Polská centrální banka ve středu zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 1,25 procenta, reaguje tak na rostoucí inflaci. Zvýšení úroků je výraznější, než očekávali analytici.
• Index nákupních manažerů ve Velké Británii v říjnu stoupl na 57,8 bodu ze zářijových 54,9 bodu při odhadovaném zvýšení na 56,8 bodu
• Britský index cen domů v říjnu meziměsíčně stoupl o 0,7 % po zářijovém růstu o 0,2 % při odhadovaném zvýšení o 0,4 %
• Britská centrální banka ve čtvrtek podle očekávání ponechala svou základní úrokovou sazbu na rekordním minimu 0,1 %. Ponechání sazby beze změny podpořilo sedm členů měnového výboru, dva zvedli ruku pro její zvýšení. Čekalo se, že pro růst sazby budou hlasovat tři členové výboru. Také objem programu nákupů dluhopisů banka ponechala beze změny na 895 miliardách liber. Britská libra na výsledek zasedání zareagovala výrazným poklesem.
• Bankovní rada České národní banky na listopadovém zasedání opět překvapila, základní úrokovou sazbu posunula výše o 125 bazických bodů. Po zářijovém zvýšení sazby o 75 bazických bodů se mezi analytiky hovořilo o dalším růstu sazby o 50 až 75 bazických bodů. Aktuálně se tak základní úrok, od nějž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, nachází na 2,75 %. Důvodem dalšího razantního zpřísnění měnové politiky jsou především obavy z růstu inflace souvisejícího s ožíváním ekonomiky po pandemii. Jednání rady se zúčastnilo všech sedm jejích členů, dva hlasovali pro ponechání sazeb beze změny. Současný růst sazeb je nejvýraznější od roku 1997.
• Mezi vedením největší evropské automobilky Volkswagen a závodní radou firmy panuje napětí. Firma se jednak nadále potýká s výrobními problémy kvůli nedostatku čipů, jednak šéf podniku Herbert Diess připouští, že konkurence ze strany americké automobilky Tesla může být pro Volkswagen problém. Obavy se ale ve čtvrtek před několika tisíci zaměstnanců snažil rozptýlit, uvedla agentura Reuters.
• Německá softwarová společnost SAP svůj vozový park čítající 27 000 firemních automobilů převede na bezemisní vozy. Od roku 2025 už nebude povolovat objednávky vozů se spalovacími motory, informovala agentura Bloomberg.
• Akcionáři americké společnosti NortonLifeLock budou ve čtvrtek na mimořádné valné hromadě hlasovat o tom, zda má firma emitovat nové akcie coby část platby za převzetí českého softwarového podniku Avast. Emise akcií je nutným předpokladem pro provedení fúze, na níž se dohodla představenstva obou firem. Na valné hromadě NortonLifeLock je k emisi nových akcií potřeba 50% souhlasu přítomných akcionářů.
• Kompozitní index nákupních manažerů v eurozóně v říjnu klesl na 54,2 bodu ze zářijových 56,2 bodu a překonal tak odhadované snížení na 54,3 bodu.

Výsledková sezóna

• Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair Holdinngs měla v druhém kvartálu svého finančního roku první čtvrtletní zisk od konce roku 2019. Za celý finanční rok, tedy do konce března, ale očekává ztrátu až 200 milionů eur. Firma uvedla, že ke ztrátě ji přivede nutnost zlevnit v zimě letenky, aby naplnila letadla.
• Rakouské bankovní skupině Erste v prvních devíti měsících letošního roku vyskočil čistý zisk na 1,45 miliardy eur z 637,1 milionu eur ve stejném období před rokem. Erste těžila z dobrých provozních výsledků i z nižších nákladů na rizika. Výrazný nárůst zisku zaznamenala také dceřiná Česká spořitelna.
• Dánský námořní dopravce A.P. Møller-Mærsk v třetím čtvrtletí ztrojnásobil hrubý provozní zisk (EBITDA) na rekordních 6,9 miliardy dolarů. Firma je největším kontejnerovým dopravcem po moři a hospodářský výsledek zlepšila navzdory přetrvávajícímu nedostatku kontejnerů. Za ním jsou převážně problémy v přístavech způsobené uzávěrami kvůli šíření koronaviru. Firma v úterý uvedla, že jí pomohly rekordní sazby za přepravu zboží.
• Italský výrobce luxusních aut Ferrari v třetím čtvrtletí zvýšil hrubý provozní zisk (EBITDA) o 12 % na 371 milionů eur. Automobilka tak překonala očekávání analytiků a ve výsledkové zprávě v úterý také zvýšila výhled celoročního zisku.
• Čistý zisk britské těžební společnosti BP v třetím čtvrtletí překonal díky vysokým cenám ropy a zemního plynu odhady. Vystoupal na 3,32 miliardy dolarů z 86 milionů dolarů před rokem. Firma to uvedla v úterním sdělení a dodala, že díky dobrým výsledkům rozšíří program odkupu svých akcií.
• Německý výrobce luxusních aut BMW zvýšil ve třetím čtvrtletí čistý zisk o 42 procent na rekordních 2,58 miliardy eur, a to navzdory problémům s dodávkami čipů. Prodej aut sice klesl, nedostatek čipů však omezil globální nabídku vozidel, což automobilce umožnilo zvýšit ceny aut.
• Německá letecká společnost Lufthansa se ve třetím čtvrtletí poprvé od začátku pandemie vrátila k zisku. Pomohl jí k tomu příznivý vývoj v nákladní dopravě a také oživení poptávky po osobní letecké dopravě po zmírnění koronavirových restrikcí. Očištěný provozní zisk za červenec až září činil 17 milionů eur ve srovnání se ztrátou téměř 1,3 miliardy eur ve stejném období loni.
• Provozní zisk největšího internetového prodejce textilu v Evropě, německé firmy Zalando, ve třetím čtvrtletí klesl na 9,8 milionu eur ze 118 milionů eur před rokem. Přispělo k tomu znovuotevření kamenných obchodů po zmírnění pandemie.
• Skupina PPF zesnulého Petra Kellnera vytvořila v prvním pololetí roku 2021 konsolidovaný a auditovaný čistý zisk 208 milionů eur, zatímco o rok dříve vykázala ztrátu 384 milionů eur.
• Francouzská banka Société Générale, která je většinovým vlastníkem české Komerční banky, ve třetím čtvrtletí téměř zdvojnásobila čistý zisk na 1,6 miliardy eur z 862 milionů eur před rokem. Její hospodářské výsledky podpořily vyšší příjmy z korporátního a investičního bankovnictví a snížení rezerv na úvěrové ztráty.
• Maďarská nízkonákladová letecká společnosti Wizz Air se ve druhém finančním čtvrtletí vrátila k zisku, a to díky zmírnění omezení při cestování zavedených kvůli pandemii nemoci covid 19. Firma ve čtvrtek uvedla, že čistý zisk za tři měsíce do konce září činil 57 milionů eur. Za pololetí však Wizz Air vykázal ztrátu a se ztrátou počítá i v tomto čtvrtletí.
• Výrobce luxusních aut Aston Martin ve třetím čtvrtletí zvýšil prodej aut o 104 procent na 1349, hlavě díky zajmu o první sportovně-užitkový (SUV) model DBX. Ztráta před zdaněním se prohloubila na 97,9 milionu liber (2,9 miliardy Kč) z loňských 80,5 milionu liber, automobilka nicméně očekává, že v letošním roce učiní první kroky ke zlepšení ziskovosti díky svému plánu transformace.
• Nizozemská banka ING ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšila hrubý zisk o 60 procent na 1,92 miliardy eur. K růstu přispěly vyšší příjmy z poplatků a nižší náklady na špatné úvěry. ING působí i v Česku, v únoru však uvedla, že ke konci letošního roku tu ukončí nabídku služeb osobního bankovnictví. Nadále bude v tuzemsku poskytovat služby korporátního bankovnictví.
• Komerční bance stoupl v prvních třech čtvrtletích letošního roku čistý zisk meziročně o 40,7 % na 8,56 miliardy korun. Bance vzrostly úvěry i vklady klientů. Čisté provozní výnosy za prvních devět měsíců roku stouply o 1,3 % na 22,63 miliardy korun, provozní náklady klesly o 0,7 % na 11,35 miliardy korun.

Zdroj: CNBC, ČTK, MarketWatch, TradingEconomics