Evropské akcie zapsaly další ztrátový týden, v pátek však přidaly kolem dvou procent

Celoevropský index STOXX Europe 600 v pátek posílil o 1,79 % na 413,78 bodu (za týden -0,80 %), německý DAX přidal 2,79 % na 12 864,72 bodu (za týden -1,16 %), britský FTSE 100 si připsal 1,69 % na 7 159,01 bodu (za týden -0,52 %) a francouzský CAC 40 nabyl 2,04 % na 6 036 bodů (za týden +0,05 %).

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Meziroční míra inflace v Polsku v červnu vystoupila na 15,5 procenta z květnových 13,9 procenta. V konečné zprávě to v pátek uvedl polský statistický úřad, který v rychlém odhadu uváděl inflaci 15,6 procenta.
• Německé automobilové skupině Volkswagen v prvním pololetí klesl celosvětový odbyt o 22,2 procenta na 3,88 milionu vozů. Ve střední a východní Evropě, kam spadá i Rusko, se odbyt propadl o 40,9 procenta na 227 100 aut. Mateřskému podniku Škoda Auto klesl celosvětový odbyt o 30 procent.
• Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto z koncernu Volkswagen za první pololetí dodala zákazníkům v celém světě 360 600 aut, což je meziroční pokles o 30 procent. Propad odbytu vozidel české automobilky je za pololetí nejhlubší ze všech značek, o kterých Volkswagen samostatně informuje.
• Mezinárodní ratingová agentura Moody's Investors Service považuje Bělorusko za zemi v platební neschopnosti. Přidala se tím ke konkurenční agentuře Fitch Ratings, která toto hodnocení vydala už dříve. Bělorusko ani v ochranné lhůtě neuhradilo část závazků vůči zahraničním věřitelům, uvedla Moody's.
• Energetická skupina ČEZ chce dosáhnout uhlíkově neutrálního provozu už v roce 2040, dosavadním cílem byl rok 2050. Vyplývá to z dobrovolné dohody o spolupráci při ochraně klimatu mezi ČEZ a ministerstvem životního prostředí, které v pátek v areálu vodní elektrárny ve Štěchovicích u Prahy podepsali ministryně Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
• Moskva nemá zájem znárodňovat podniky v zahraničním vlastnictví, které působí v Rusku, řekl v pátek ruský ministr průmyslu a obchodu Denis Manturov. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž je to pro západní podniky ubezpečení jen částečné. Mnoho západních a dalších zahraničních společností se po invazi Moskvy na Ukrajinu rozhodlo z Ruska odejít. Moskva pracuje na zákonu, který by státu umožnil zabavit majetek odcházejících firem.
• Eurozóna: Obchodní bilance v květnu skončila deficitem 26,3 miliardy eur (duben: -32,8 miliardy eur).

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Evropská komise začala zjišťovat, zda a jak její bývalá místopředsedkyně Neelie Kroesová tajně lobbovala za firmu Uber. V pondělí to uvedl mluvčí unijní exekutivy, podle něhož se komise obrátila na někdejší nizozemskou političku se žádostí o vysvětlení kauzy, o níž v neděli informovala média.
• Maďarsko by mělo zrušit strop na ceny pohonných hmot, protože toto opatření časem povede k nedostatku paliv. Uvedl to šéf maďarské ropné a plynárenské společnosti MOL Zsolt Hernádi v rozhovoru s maďarskou televizí ATV. Maďarsko podle něj čelí mimořádně nebezpečné situaci, protože cenový strop zvyšuje spotřebu pohonných hmot.
• Prodej luxusních vozů Mercedes-Benz v druhém čtvrtletí meziročně klesl o 16 % kvůli problémům s dodávkami a kvůli protipandemickým výlukám v Číně. Automobilka od dubna do června dodala 490 000 osobních aut. Společnost však zachovala svůj výhled prodeje za celý letošní rok.
• Výrobci čipů STMicroelectronics a GlobalFoundries plánují postavit ve Francii závod na výrobu polovodičů za využití finančních prostředků od vlády. Celková investice by mohla činit 5,7 miliardy eur. Nový závod má přispět ke zvýšení výroby v regionu.
• Francouzská automobilka Renault v prvním pololetí snížila meziročně prodej o 29,7 % na 1 000 199 vozů. Kvůli vojenské invazi Moskvy na Ukrajinu opustila ruský trh, který byl jejím druhým nejdůležitějším. Firma to uvedla v úterním sdělení.
• Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku se v červenci výrazně snížila. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky v úterý zveřejnil německý hospodářský institut ZEW. Index ekonomické nálady v červenci klesl proti červnu o 25,8 bodu na -53,8 bodu. Na vině je energetická krize a výhled na růst úrokových sazeb.
• Evropská unie pošle Ukrajině první miliardu eur z celkových devíti miliard slíbených v rámci okamžité pomoci válkou stižené zemi. Odsouhlasili to v úterý ministři financí členských zemí. Dlouhodobá půjčka má financovat základní chod státu. Podle českého ministra financí Zbyňka Stanjury zajistí finance například fungování kritické infrastruktury.
• Chorvatsko se od ledna stane dvacátou zemí Evropské unie používající společnou měnu. Zavedení eura v jadranské zemi, spoléhající na příjmy z turistiky, v úterý schválili ministři financí, jejichž jednání poprvé vedl český ministr Zbyněk Stanjura. Současné chorvatské platidlo kuna se podle rozhodnutí ministrů smění za euro v kurzu 7,5345 ku jedné. Česko zůstane od příštího roku jednou z posledních sedmi unijních zemí, které si ponechávají vlastní měnu.
• Maďarská centrální banka v úterý zvýšila svou základní úrokovou sazbu o dva procentní body na 9,75 %. Pokračuje tak v agresivním zpřísňování měnové politiky ve snaze omezit inflaci a podpořit domácí měnu. Krok banka signalizovala již minulý týden, kdy stejným způsobem zvýšila svou týdenní depozitní sazbu.
• Španělsko v letech 2023 a 2024 mimořádně zdaní energetické firmy a banky. V úterý to podle agentury Reuters řekl španělský premiér Pedro Sánchez. Země tak chce obyvatelům pomoct s inflací a drahými energiemi. Akcie španělských bank jako Sabadell a Caixabank po oznámení klesly až o osm procent a vzaly s sebou dolů i akcie ostatních evropských finančních domů - Deutsche Bank nebo BNP Paribas.
• Okamžitě v Německu rozšířit plochu pro pěstování ovoce a obilí, snížit energetickou daň, více využívat biomasu pro vytápění nebo prozatím udržet v chodu atomové elektrárny - to navrhuje šéf německé opoziční Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz jako recept na překonání současné inflační a energetické krize. Své plány představil v úterním příspěvku v nejprodávanějším německém deníku Bild, v němž kritizoval postup vlády kancléře Olafa Scholze.
• Ruský parlament nestihl před letní pauzou schválit zákon, který by tamním úřadům umožnil zabavovat majetek západních firem opouštějících zemi kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Firmy tak mají více času na vyjednávání odchodu, informovala v úterý agentura Reuters. Někteří odborníci nyní pochybují, zda bude navrhovaný zákon vůbec schválen.
• Ukrajinská státní plynárenská společnost Naftogaz požádala mezinárodní věřitele o dvouletý odklad splátek dluhu. Podle agentury Reuters tak vyvolala očekávání, že podobný krok by v brzké době mohla učinit rovněž ukrajinská vláda.
• Spojené království ve středu ráno zveřejnilo sérii ekonomických dat za květen, mezi nimi HDP, průmyslovou výrobu a obchodní bilanci. HDP se v květnu meziměsíčně zvýšil o půl procenta, průmyslová výroba proti dubnu stoupla o 0,9 % a obchodní bilance skončila v pátém měsíci roku deficitem 21,445 miliardy liber.
• Hlavním motorem inflace v Německu jsou vysoké ceny energií, bez jejich započítání by meziroční růst spotřebitelských cen v červnu činil 4,2 %. Ve středu to v konečné zprávě o vývoji červnové inflace uvedl německý statistický úřad Destatis. Tempo inflace v červnu kleslo na 7,6 % z květnové hodnoty 7,9 %, podle údajů harmonizovaných s metodikou Evropské unie meziroční inflace v Německu v červnu klesla z 8,7 % na 8,2 %.
• Spotřebitelské ceny v Česku v červnu meziročně stouply o 17,2 %. V květnu to bylo o 16 %, růst tak zrychlil již podvanácté za sebou. Nejvíce k tomu přispělo zdražování potravin. Inflace je nadále nejvyšší do prosince 1993. Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Výsledek mírně překonal očekávání analytiků, kteří předpovídali inflaci 17 %.
• Průmyslová výroba v zemích Evropské unie i eurozóny v květnu dále vzrostla a v eurozóně překonala očekávání. V EU po dubnovém nárůstu o 0,3 % přidala podle sezónně přepočtených údajů proti předchozímu měsíci dalších 0,6 %. V odhadu to ve středu uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Výrazně stoupla produkce kapitálového zboží a zboží krátkodobé spotřeby. V České republice výroba po zdejším dubnovém poklesu stoupla dokonce o 2,4 %, což byl třetí nejvyšší nárůst v unii.
• Německý dodavatel automobilových součástek Bosch do roku 2026 investuje tři miliardy eur do rozšiřování výroby čipů. Firma ve středu uvedla, že investice budou směřovat mimo jiné do dvou nových vývojových center a do rozšíření továrny v Drážďanech.
• Další výpadky v dodávkách zemního plynu do Evropy by mohly uvrhnout řadu zemí do hospodářské recese. V příspěvku na blogu Mezinárodního měnového fondu to ve středu uvedla šéfka této organizace Kristalina Georgievová. Zopakovala přitom, že fond tento měsíc přikročí k dalšímu zhoršení výhledu světové ekonomiky.
• Růst ekonomiky Evropské unie bude v příštím roce proti původním odhadům výrazně pomalejší, zejména kvůli dopadům ruské invaze na Ukrajinu. Ve své letní prognóze to ve čtvrtek uvedla Evropská komise (EK), podle níž hrubý domácí produkt (HDP) sedmadvacítky členských zemí vzroste o 1,5 procenta místo 2,3 procenta, jak očekávala v květnové předpovědi.
• Americká internetová společnost Amazon nabízí ústupky, aby ukončila vyšetřování ze strany Evropské komise (EK). Chce mimo jiné přestat používat data uživatelů pro své maloobchodní podnikání, uvedla ve čtvrtek EK v tiskové zprávě. Komise je exekutivním orgánem Evropské unie a má rozsáhlé pravomoci, mimo jiné funguje i jako unijní antimonopolní úřad.
• Evropa může být nucena letos v zimě zavést příděly energie. Na konferenci věnované energetice to ve čtvrtek v Oxfordu řekl generální ředitel britsko-nizozemské ropné a plynárenské společnost Shell Ben van Beurden. Pokud bude Rusko nadále omezovat dodávky plynu do Evropy, očekává výrazně vyšší ceny energie. Informoval o tom list Financial Times.
• Software v naftových vozech německé automobilky Volkswagen, který při určitých teplotách vypíná filtraci emisí, je nezákonný. Rozhodl o tom ve čtvrtek Soudní dvůr Evropské unie. Otevřel tak cestu k odškodnění majitelů aut s tímto softwarem, uvedla agentura AFP. Automobilka Volkswagen nicméně uvedla, že rozhodnutí soudu potvrzuje její právní názor, podle kterého je software přípustný.
• Spolkový soudní dvůr (BGH) v západoněmeckém Karlsruhe jako promlčenou zamítl další žalobu o náhradu škod v kauze emisního skandálu koncernu Volkswagen. Ve verdiktu poukázal na platnost tříleté promlčecí lhůty. Nejvyšší německý soud stejně rozhodl už v minulých letech, kdy se obdobnými případy rovněž zabýval.
• Představenstvo softwarové společnosti Avast vyhlásilo podmíněnou pololetní dividendu ve výši 0,048 USD na akcii. Dividenda je podmíněna tím, že fúze s firmou NortonLifeLock nenabude účinnosti před 11. srpnem. Tzv. ex-dividend datum bylo stanoveno na 21. červenec, poslední termín měnové volby na 29. červenec a výplata na 12. srpen. Dividenda nebude mít vliv na cenu fúze.
• Italský antimonopolní úřad zahájil vyšetřování americké internetové společnosti Google. Důvodem je podezření ze zneužívání dominantního postavení u přenositelnosti dat, oznámil ve čtvrtek úřad. Firma obvinění odmítla.
• Uživatelé internetové sítě Twitter se ve čtvrtek v některých zemích krátce potýkali s částečnými výpadky, problémy podle serveru Downdetector hlásily desetitisíce lidí, včetně uživatelů z Česka. 
• V Evropě začíná fungovat platforma pro obchodování s akciemi nazvaná Lightyear. Funguje jako aplikace pro mobilní telefony a její zakladatelé doufají, že to bude odpověď na amerického rivala Robinhood, který také nabízí obchodování bez poplatků. Startup Lightyear funguje od loňského září v Británii a nově rozšiřuje své aktivity do 19 zemí eurozóny.

Zdroj: CNBC

Aktualita pro rok 2026