Evropské akcie v pátek posílily, v týdenním horizontu ale indexy skončily pod nulou

Panevropský index STOXX Europe 600 v pátek stoupl o 0,37 % na 452,12 bodu, britský FTSE 100 se zvýšil o 0,30 % na 7 770,59 bodu, německý DAX uzavřel se ziskem 0,76 % na 15 033,56 bodu a francouzský CAC 40 zpevnil o 0,63 % na 6 995,99 bodu.

V indexu STOXX Europe 600 výrazně zdražily akcie společností THG (+10,29 %), Zur Rose Group (+5,60 %) nebo Zalando (+4,98 %). Nedařilo se naopak cenným papírům firem Close Brothers Group (-10,54 %), Telefonaktiebolaget LM Ericsson (-4,70 %) či Dr. Martens (-3,66 %).

Za celý uplynulý týden STOXX Eurpe 600 klesl o 0,09 %, FTSE 100 přišel o 0,94 %, DAX odepsal 0,35 % a CAC 40 odevzdal 0,39 %.

Nejdůležitější páteční události na evropských trzích

• Dohoda o globální minimální dani z firemních zisků přišla o značnou část své podstaty, dokonce legitimizuje daňovou konkurenci. V rozhovoru s agenturou AFP to na zasedání Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu řekl ekonom Gabriel Zucman. Na plánované reformě mezinárodního daňového systému se dohodlo téměř 140 zemí, platit by mohla začít v příštím roce.
• Evropská unie má jinou čínskou politiku než Spojené státy. Serveru CNBC to na zasedání Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu řekl francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Podle něj se EU nechce stavět proti Pekingu, ale chce s ním spolupracovat a to na základě společných pravidel.
• Německo: Index výrobních cen v prosinci meziročně vzrostl o 21,6 % (odhad: +20,8 %, listopad: +28,2 %) a meziměsíčně klesl o 0,4 % (odhad: -1,2 %, listopad: -3,9 %).
• Spojené království: Maloobchodní tržby v prosinci meziročně klesly o 5,8 % (odhad: -4,1 %, listopad: -5,7 %, revidováno z -5,9 %) a meziměsíčně se snížily o 1 % (odhad: +0,5 %, listopad: -0,5 %, revidováno z -0,4 %).

Výsledková sezóna

• Výsledky Ericsson v 4Q: Čistý zisk 6,07 miliardy SEK (odhad: 7,05 miliardy SEK ), tržby 86 miliard SEK (odhad: 84,78 miliardy SEK).

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Dvě třetiny hlavních ekonomů ze soukromého a veřejného sektoru očekávají v letošním roce globální recesi. Ukázal to průzkum Světového ekonomického fóra. Přibližně 18 procent z nich přitom považuje recesi globální ekonomiky za velmi pravděpodobnou. To je více než dvojnásobek ve srovnání s předchozím průzkumem z loňského září.
• Německá ministryně obrany Christine Lambrechtová odstupuje. V prohlášení, které v pondělí zveřejnila, oznámila, že formálně požádala spolkového kancléře Olafa Scholze o uvolnění z funkce. O blížícím se odchodu Lambrechtové z vlády se v posledních dnech stále častěji spekulovalo, ačkoli ministerstvo obrany ještě v pátek zprávu deníku Bild o možné rezignaci ministryně označilo za fámu. Výkon Lambrechtové dlouhodobě kritizovala konzervativní opoziční unie CDU/CSU.
• Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh v pondělí sestoupila pod 58 eur za megawatthodinu, za jejím poklesem stojí hlavně mírná zima a vysoká úroveň zásob. Plyn je tak nyní ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku nejlevnější za více než rok. Jen od začátku roku jsou ceny nižší téměř o čtvrtinu, respektive asi o 24 procent.
• Evropští obchodníci výrazně zvýšili nákupy ruské nafty před blížícím se začátkem platnosti embarga na dovoz ropných produktů z Ruska. Očekává se, že embargo, které vstoupí v platnost 5. února, povede k omezení dodávek, překreslí globální přepravní trasy a zesílí cenové výkyvy. Evropa doufá, že předpokládané výpadky v dodávkách ruské nafty bude kompenzovat dodávkami nafty z Číny. Část této nafty ale bude vyrobena z ruské ropy. S odvoláním na vyjádření analytiků o tom v pondělí informovala agentura Reuters.
• Ceny výrobců v Česku loni vzrostly, v průmyslu byl nárůst nejvyšší od vzniku ČR v roce 1993. V zemědělství se ceny meziročně zvýšily o 31,8 procenta, v průmyslu o 24,3 procenta, ceny stavebních prací stouply o 12,3 procenta a tržních služeb pro podniky o 5,8 procenta. V prosinci meziroční růst v zemědělství a průmyslu zpomalil, u stavebních prací a tržních služeb byl mírně rychlejší. Údaje v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle analytiků údaje naznačují, že inflační tlaky začínají opadat. Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele.
• Německo: Index velkoobchodních cen v prosinci meziročně vzrostl o 12,8 % (odhad: +13 %, listopad: +14,9 %), meziměsíčně klesl o 1,6 % (odhad: -1,4 %, listopad: -0,9 %).
• Mzdy v Británii rostly za tři měsíce do konce loňského listopadu nejrychleji od roku 2001, za inflací ale zaostaly. Míra nezaměstnanosti zůstala na 3,7 procenta, a je tak nejnižší za téměř 50 let. Údaje v úterý zveřejnil britský statistický úřad.
• Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku se v lednu výrazně zlepšila, příznivější je už čtvrtý měsíc po sobě. Index důvěry, který sestavuje hospodářský institut ZEW, na tento měsíc vzrostl o 40,2 bodu na 16,9 bodu. Poprvé od loňského února se tak nachází v kladném pásmu. Současnou hospodářskou situaci hodnotí investoři a analytici také opět o něco lépe, ukázal průzkum, jehož výsledky v úterý institut zveřejnil. Hodnocení současné situace se proti prosinci zvýšilo o 2,8 bodu na -58,6 bodu.
• Francouzská automobilka Renault je v závěrečné fázi jednání o snížení svého podílu v partnerské japonské automobilce Nissan Motor ze současných 43 % na 15 %. Uvedla to v úterý agentura Kjódó, která se odvolává na informované zdroje. Snížení podílu bude zásadní změnou v desetiletí trvající kapitálové alianci obou automobilek. Renault zároveň oznámil, že mu loni čtvrtým rokem za sebou klesl prodej.
• Hrubý domácí produkt Ruska se loni podle předběžných údajů snížil pouze o 2,5 %, ačkoli mnozí ruské ekonomice předpovídali pád o 20 %. Na úterní poradě o stavu hospodářství to řekl ruský prezident Vladimir Putin. Rozpočtový deficit na úrovni 2,3 % HDP označil Putin za jeden z nejlepších ukazatelů ve skupině velkých ekonomik G20.
• Akcie francouzské společnosti LVMH se v úterý dostaly na rekord a tržní kapitalizace skupiny poprvé stoupla nad 400 miliard eur. Firma, která se věnuje prodeji luxusního zboží, si tak upevnila pozici nejhodnotnější evropské společnosti.
• Evropská komise letos představí parametry nového fondu, který má podpořit firmy z unijních zemí v době pokračujících následků krize a zabránit jejich odlivu za masivními subvencemi do Spojených států. Komise také se stejným cílem připraví nový rámec pro státní pomoc firmám a normu, která usnadní podporu produkce klimaticky čistých technologií. V projevu na zasedání Světového ekonomického fóra v Davosu to v úterý oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
• Evropská unie v úterý poslala Ukrajině první tři miliardy eur v rámci letošní osmnáctimiliardové půjčky, kterou schválila koncem loňského roku za českého předsednictví. Ukrajina ovšem bude od unie vzhledem k pokračujícím ruským útokům pravděpodobně potřebovat více peněz. Novinářům to po jednání s unijními kolegy v Bruselu řekl český ministr financí Zbyněk Stanjura.
• Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekret umožňující velkým firmám ignorovat názor spoluvlastníků, odstraněných od řízení, ze zemí označovaných za znepřátelené. Takzvaný speciální režim ohledně přijímání podnikových rozhodnutí má platit do konce letošního roku, napsal v úterý na svém webu list Kommersant.
• Svět vstupuje do další fáze globalizace, a pokud jde o technologický sektor, jeho vyhlídky jsou příznivé. Řekl to v úterý šéf německé společnosti SAP Christian Klein. Výhled podle něj nijak nekalí ani současné problémy, kdy se zvyšují úrokové sazby a zůstávají narušené dodavatelské řetězce.
• Kybernetické útoky a přerušení provozu druhý rok po sobě způsobují firmám po celém světě největší obavy. V letošním seznamu rizik se nejvíce nahoru posunul makroekonomický vývoj, do kterého patří inflace, nestabilita finančních trhů a hrozící recese. Letos postoupil na třetí místo, vyplývá z 12. žebříčku největších rizik podnikání Allianz Risk Barometr, který z názorů 2 712 rizikových expertů z 94 zemí připravila společnost Allianz Global Corporate & Specialty (AGCS).
• Německý ústavní soud by mohl rozhodnout o budoucnosti solidární daně na podporu chudších východních spolkových zemí. Naznačil to Spolkový finanční dvůr (BFH), který se jako nejvyšší německý soud pro daňové otázky nyní otázce solidární dani věnuje. Daň, která byla zavedena v roce 1991, nyní odvádějí pouze lidé s nejvyššími příjmy, což někteří považují za protiústavní.
• Německá ekonomika v letošním roce klesne o 0,3 % a německý průmysl se bude nadále potýkat s energetickou krizí, kterou vyvolala ruská invaze na Ukrajinu. V úterý to předpověděl Svaz německého průmyslu. Podle prezidenta BDI Siegfrieda Russwurma budou sestupné tendence v německé ekonomice převládat začátkem letošního roku, zatímco na jaře by se hospodářská situace měla začít zlepšovat, uvedla agentura Reuters.
• Energetická krize a s ní spojený růst inflace budou ovlivňovat světovou ekonomiku i v letošním roce, v příštím roce by letošní zpomalení hospodářského růstu mohl vystřídat jeho mírný růst spolu s poklesem inflace. Vyplývá to z výhledu pojišťovny Allianz Trade na další dva roky. Prognózy analytiků Allianz Trade, kteří upozorňovali na rizika spojená se zhoršující se geopolitickou situací, energetickou krizí a protipandemickými opatřeními v Číně, se letos promítnou do zpomalení růstu celosvětového hospodářství na 1,4 % z 2,9 % v roce 2022.
• Německý kancléř Olaf Scholz v úterý vyjádřil přesvědčení, že Německo se navzdory energetické krizi nedostane do hospodářské recese. Německá vláda přitom v říjnovém hospodářském výhledu předpověděla, že hrubý domácí produkt Německa v letošním roce klesne o 0,4 %. Spolkový statistický úřad minulý týden oznámil, že v loňském roce růst německé ekonomiky zpomalil na 1,9 % z předloňských 2,6 %.
• Turecko nemá důvod nezahájit ratifikaci vstupu Švédska a Finska do NATO. Na okraj zasedání Světového ekonomického fóra v Davosu to v úterý agentuře Reuters řekl švédský ministr zahraničí Tobias Billström. Jeho finský protějšek Pekka Haavisto zase vyjádřil naději, že pozitivní impulz v této věci přinese tento týden cesta šéfa turecké diplomacie Mevlüta Çavuşoglua do Spojených států. Z členských států aliance dosud severní rozšíření NATO nepodepsaly Maďarsko a právě Turecko.
• Růst světové ekonomiky by se měl v letošním roce odrazit ode dna, a to navzdory pokračující válce na Ukrajině a stoupajícím úrokovým sazbám. Uvedla to v úterý podle agentury Reuters šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová na zasedání Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu.
• Německý index spotřebitelských cen měřený podle harmonizovaných standardů EU vzrostl v prosinci meziročně o 9,6 %, což je nižší tempo ve srovnání s listopadovým růstem o 11,3 %.
• Eurozóna: Index ekonomické nálady ZEW v lednu dosáhl hodnoty +16,7 bodu (odhad: -17 bodů, prosinec: -23,6 bodu).
• Letecká společnost Lufthansa se uchází o menšinový podíl v ITA Airways, což je nástupnická firma italské Alitalie. Německá firma dnes oznámila, že podala nabídku italskému ministerstvu financí. Naopak aerolinky Air France-KLM Římu oznámily, že zájem o podíl nemají.
• Německá společnost BASF a francouzský těžební podnik Eramet plánují investovat až 2,6 miliardy USD do výstavby závodu na zpracování niklu a kobaltu v Indonésii. Uvedlo to ve středu indonéské ministerstvo pro investice. Konečná dohoda by měla být uzavřena v první polovině letošního roku.
• Největší ruská banka Sberbank zahájí činnost na Krymu, který Rusko od roku 2014 okupuje. S odvoláním na středeční oznámení banky o tom informovala agentura Reuters. Sberbank už na poloostrově instalovala první bankomaty a pobočky otevře v první polovině letošního roku.
• Míra inflace v Evropské unii v prosinci druhý měsíc v řadě výrazně klesla, s hodnotou 10,4 procenta ale zůstává výrazně nad průměrem minulých let. Tempo meziročního růstu cen se snížilo z říjnových 11,1 procenta, oznámil ve středu evropský statistický úřad Eurostat. Inflace po listopadovém zvýšení klesla v posledním měsíci loňského roku i v České republice, dostala se na 16,8 procenta, a je tak pátá nejvyšší z celé sedmadvacítky zemí. Eurostat zároveň potvrdil dřívější odhad prosincové inflace v eurozóně, která z listopadových 10,1 procenta klesla na 9,2 procenta. V prosinci 2021, kdy už ekonomika pociťovala oživení po covidové pandemii a růst cen energií, činila míra inflace v celé unii 5,3 procenta, v 19 státech používajících společnou měnu pak byla na pěti procentech.
• Míra inflace v Británii v prosinci klesla o 0,2 procentního bodu na 10,5 procenta, zůstává ale v blízkosti nejvyšších hodnot zhruba za 40 let. V předběžné zprávě to ve středu uvedl britský statistický úřad. Nadále se zvyšují zejména ceny potravin, zatímco pohonné hmoty zlevnily.
• Globální minimální daň z firemních zisků, která je součástí plánované reformy mezinárodního daňového systému, by mohla vytvořit dodatečné rozpočtové příjmy kolem 220 miliard dolarů ročně. To je téměř o polovinu více, než se dříve předpokládalo. Uvedla to ve středu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
• Pokud má válka skončit, musí ruská agrese vůči Ukrajině selhat, prohlásil ve středu německý kancléř Olaf Scholz na zasedání Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu. Šéf německé vlády také varoval před roztříštěnosti světa. V převážně ekonomicky laděném projevu však rovněž vyzdvihl úsilí Německa a Evropy o překonání energetické krize vyvolané ruskou invazí na Ukrajinu.
• Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu vyzval svět, aby se rychle rozhodoval ohledně pomoci jeho zemi, která se od loňského února brání ruské agresi. V projevu, kterým prostřednictvím videomostu oslovil účastníky zasedání Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu, žádal konkrétně tanky, jejichž dodávky podle něj musí být rychlejší než schopnost Ruska provádět útoky. Polský prezident Andrzej Duda na zasedání fóra varoval, že Rusko se chystá na Ukrajině spustit novou ofenzivu.
• Hodnota ruského fondu národního blahobytu na začátku letošního roku činila 148,4 miliardy dolarů. Klesla ze 174,9 miliardy dolarů ze začátku loňského února, tedy z doby před začátkem ruské invaze na Ukrajinu. Vyplývá to podle agentury Reuters ze středečních údajů ruského ministerstva financí.
• Finanční trhy podceňují odhodlání Evropské centrální banky pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb. Řekl to ve čtvrtek člen rady guvernérů ECB Klaas Knot, který je zároveň guvernérem nizozemské centrální banky. Investoři by podle něj měli počítat s tím, že sazby se budou zvyšovat nejméně do poloviny roku. Euro po jeho slovech zpevnilo.
• Hospodářské vyhlídky eurozóny se v poslední době zlepšily, přestože inflace zůstává příliš vysoká a přetrvává také energetická krize. Na zasedání Světového ekonomického fóra v Davosu to ve čtvrtek řekla prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová. ECB podle ní teď měnovou politiku měnit nebude, úrokové sazby se ještě zvýší. Vyjádřila se tak v podobném duchu jako členové rady guvernérů ECB Klaas Knot a François Villeroy de Galhau.
• Ruská plynárenská společnost Gazprom pokračuje ve snižování dodávek zemního plynu do Evropy přes Ukrajinu. Firma oznámila, že ve čtvrtek budou tyto dodávky činit 25,1 milionu metrů krychlových. Již v úterý je zredukovala na 32,6 milionu metrů krychlových, tedy o zhruba osm procent proti předchozím několika dnům. Od 6. do 16. ledna se dodávky pohybovaly mezi 35,4 a 35,5 milionu metrů krychlových denně. Po většinu loňského druhého pololetí přitom přesahovaly 40 milionů metrů krychlových denně.
• Německá bankovní společnost Commerzbank žaluje auditorskou firmu EY kvůli ztrátám ve výši 200 milionů eur, které utrpěla v důsledku kolapsu německé finanční společnosti Wirecard. Oznámil to ve čtvrtek podle agentury Reuters mluvčí banky.
• Eurozóna: Běžný účet v listopadu skončil přebytkem 13,4 miliardy eur (odhad: -9,3 miliardy eur, říjen: -4,5 miliardy eur, revidováno z -4,4 miliardy eur).

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Největší ruské bance Sberbank loni klesl čistý zisk o 75,7 % na 300,2 miliardy rublů (97,1 miliardy Kč). Hlavním důvodem jsou sankce, které západní státy uvalily na ruské firmy kvůli konfliktu na Ukrajině. S odkazem na sdělení banky o tom informovala agentura Reuters.

Zdroj: CNBC

Aktualita pro rok 2026