Evropské akcie ve čtvrtek zlevnily, centrální banky zvyšovaly úrokové sazby

Panevropský index STOXX Europe 600 klesl o 0,51 % na 454,70 bodu, britský FTSE 100 se snížil o 0,76 % na 7 502,03 bodu, německý DAX uzavřel se ztrátou 0,22 % na 15 988,16 bodu a francouzský CAC 40 odepsal 0,79 % a skončil na 7 203,28 bodu. Index STOXX Europe 600 během dne sestoupil až na nejnižší úroveň za téměř tři měsíce, za poklesem stály obavy z negativních dopadů vyšších úrokových sazeb na hospodářský růst.

V indexu STOX Europe 600 se nedařilo akciím společností Nordic Semiconductor (-5,55 %), Electrolux (-4,19 %) nebo THG (-4,16 %). Posílily naopak cenné papíry firem Ocado Group (+32,05 %), HelloFresh (+16,99 %) či Puma (+9,97 %). Akcie Ocado Group reagovaly na zprávu listu The Times, podle které se spekuluje o zájemcích o převzetí podniku, mezi nimiž by mohl být americký internetový obchod Amazon.

Nejdůležitější čtvrteční události na evropských trzích

• Měnový výbor švýcarské centrální banky zvýšil základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 1,75 %. To je nejvyšší úroveň od října 2008. SNB se zvyšováním nákladů na úvěry snaží snížit vysokou inflaci a banka rovněž ve čtvrtečním prohlášení naznačila možný další růst úroků.
• Firmy z východní Evropy včetně Česka se pro příští rok nejvíce bojí ohrožení své ziskovosti. Ačkoli počítají se zvýšením tržeb, nejsou si jisté, zda jim inflace umožní promítnout tento nárůst také do výsledků hospodaření. Vyplývá to z průzkumu světové pojišťovny pohledávek Atradius na sedmi trzích ve východní Evropě, konkrétně v Polsku, Maďarsku, Česku, na Slovensku, v Bulharsku, Rumunsku a v Turecku.
• Umělá inteligence stále více ovlivňuje světovou ekonomiku. Do roku 2030 pomůže díky vyšší produktivitě zvýšit světový HDP o 14 %. Její ekonomické přínosy mohou dosáhnout 15,7 bilionu dolarů. Hlavní benefity většího rozvoje umělé inteligence jsou ve zvýšení produktivity i vyšší spotřebě, vyplývá z aktuální studie společnosti PwC.
• Britská centrální banka na červnovém měnověpolitickém zasedání ve čtvrtek zvýšila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 5 %. Banka se tak snaží bojovat s vysokou inflací. Její měnový výbor zvýšil hlavní úrok už potřinácté v řadě a základní sazba v Británii je nyní nejvýše od roku 2008, kdy vrcholila globální finanční krize. Trh čekal, že sazba v červnu vzroste jen o čtvrt procentního bodu.
• Norská centrální banka ve čtvrtek zvedla ve snaze omezit inflaci svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 3,75 %, což je 15leté maximum. Zvýšení bylo vyšší, než očekávala většina ekonomů oslovených agenturou Reuters. Centrální banka v prohlášení uvedla, že v srpnu patrně úroky znovu zvýší.
• Turecká centrální banka dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 6,5 procentního bodu na 15 %. Naznačila tím posun k tradičnějším hospodářským opatřením proti nebývale vysoké inflaci. Kvůli tlaku prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana banka úroky dříve snižovala. Obrat v přístupu nastal poté, co Erdoğan jmenoval do čela banky a ministerstva financí dva mezinárodně uznávané odborníky.
• Největší německá banka Deutsche Bank plánuje, že v několika následujících letech zrušit kvůli úsporám deset procent pracovních míst ve své německé retailové divizi. S odvoláním na obeznámený zdroj o tom ve čtvrtek informovala agentura Reuters. Do čela divize zaměřené na služby malým a středně velkým podnikům a jednotlivým spotřebitelům má k 1. červenci nastoupit Claudio de Sanctis.
• Maďarská vláda začátkem srpna zruší cenové stropy u základních potravin. Zároveň však nařídí maloobchodníkům poskytovat výraznější slevy u vybraného potravinářského zboží. Oznámil to ve čtvrtek podle agentury Reuters šéf kanceláře maďarského premiéra Gergely Gulyás.
• Eurozóna: Index spotřebitelské důvěry od Evropské komise v červnu podle předběžných dat stoupl na -16,1 bodu (odhad: -17 bodů, květen: -17,4 bodu).

Zdroj: CNBC, ČTK

Aktualita pro rok 2026