Rozkolísané ceny potravin mohou ovlivnit tuzemské sazby více než dříve
Ceny potravin v Česku loni pomáhaly celkovou inflaci spíše tlumit. Letos, zejména v prvním pololetí, tomu bude naopak. Opětovný růst cen některých položek v čele s mléčnými výrobky (které loni výrazně zlevnily) a cukrovinkami (reagujícími na vyšší ceny vstupů) v první polovině roku přispějí k růstu inflace až o jeden procentní bod. Naštěstí letos oproti loňskému roku viditelně zlevňují energie, a tak se celková inflace pohybuje v tolerančním pásmu centrální banky (do 3 %).
Pro ČNB však nevyvážená struktura inflace představuje určitá rizika a patří k hlavním důvodům pro opatrnost při snižování úrokových sazeb. Na prvním místě se centrální bance bezesporu nelíbí setrvačné inflační momentum u řady služeb (pohostinství, hoteliérství, kultura, nájemné). Problémem však může být i výraznější rozkolísanost cen potravin.
Jeden z posledních blogových příspěvků ČNB upozorňuje na to, že velmi častá frekvence nákupů potravin výrazně ovlivňuje to, jak běžný spotřebitel skutečně vnímá inflaci. Ostatní položky (například knihy, oblečení, kultura) pak mohou být jednoduše v hlavách lidí odsunuty na vedlejší kolej. Zvláště citliví mohou být lidé na položky, které v určitou část roku nakupují častěji - v Česku klasicky například máslo před Vánocemi. Pokud v daný čas máslo zdražuje sezónně výrazněji než obvykle, je to velké téma a může to zcela zkreslit celkové vnímání inflace. A zdá se, že nižší předvídatelnost a vyšší rozkolísanost cen potravin může skutečně v Česku aktuálně přispívat k vyšší vnímané inflaci.
Je to problém? Vnímání inflace ještě neznamená, že se vzhůru posunula i inflační očekávání domácností a že jsou špatně ukotvená, což je tradiční obava centrálních bankéřů. Na druhou stranu vyšší vnímaná inflace může sama o sobě změnit chování domácností, teoreticky je může tlačit k agresivnějšímu mzdovému vyjednávání (proinflační faktor), nebo je naopak může vést při vyšších úrokových sazbách k větší tvorbě opatrnostních úspor (protiinflační faktor). Ať tak či tak, mnohem méně než v minulosti pravděpodobně platí, že centrální bankéři mohou ceny potravin zcela přehlížet a soustředit se jen na "doma vyrobenou" jádrovou inflaci.
