Jak se může íránský konflikt odrazit v české inflaci?

Obavy z rozšíření konfliktu vedly na trzích k nárůstu rizikových prémií v cenách ropy. Ačkoli produkční (3,5 % globální produkce ropy) ani tranzitní (20 % globální produkce ropy a plynu) kapacity Íránu zatím narušeny nebyly (stav ke čtvrtečnímu večeru – pozn. red.), ceny ropy se vyšplhaly v důsledku vysoké nejistoty až těsně pod 80 USD za barel. Prémie tedy zatím dosahuje zhruba 10 % oproti úrovním před nocí z 12. na 13. června, kdy Izrael zaútočil na Írán.

Z hlediska evropské a české ekonomiky bude klíčová nejen intenzita napětí na energetických trzích, ale také délka jeho trvání. Termínové kontrakty na trhu s ropou aktuálně ukazují, že se trhy sice více bojí, ale období vysokých cen podle nich bude "dočasnou epizodou".

Naše analytické modely (strukturální VAR) ukazují, že 10% nárůst cen ropy v důsledku globálního nabídkového šoku (výpadků produkce) historicky vzato vedl kumulativně k růstu české inflace zhruba o 0,2 procentního bodu. To v zásadě odpovídá i závěrům některých starších studií České národní banky. Pokud tedy konflikt rychle neodezní, může to podle nás v příštích týdnech vést k mírnému zvýšení trajektorie inflace pro druhou polovinu letošního roku.

Výraznější dopad do inflace a potenciálně i vliv na HDP by musel být pravděpodobně spojen s další eskalací konfliktu (spojenou například se zapojením USA a dalších regionálních hráčů do konfliktu) a přímým omezením íránských produkčních a tranzitních kapacit. Pak bychom pravděpodobně vedle výrazně vyšších cen ropy sledovali také podstatný růst cen plynu, který se v Evropě lehce propíše do vyšších cen elektřiny. A multiplikační přesah dražší elektřiny a plynu do spotřebitelské inflace (například skrze potraviny) může být, jak víme, daleko silnější.