Izrael vs. Írán: Černé scénáře a motivace Jeruzaléma

Oslabení vojenského a vědeckého vedení, které patří k pilířům íránského režimu, může vést ke zmatku v ozbrojených složkách a bezpečnostních silách. Tato strategie by mohla vytvořit podmínky pro širší nespokojenost v zemi i mezi regionálními spojenci Íránu, a tím oslabit jeho pozici. Michael Singh z Washingtonského institutu pro blízkovýchodní politiku považuje za pravděpodobné, že Izrael doufá ve spontánní vzedmutí odporu obyvatel Íránu. Opatrný výběr cílů s minimem civilních ztrát by tomu mohl napomáhat. Izrael opakovaně zdůrazňuje, že o budoucnosti Íránu mají rozhodovat jeho obyvatelé, přesto Netanjahu dříve otevřeně volal po změně vlády v Teheránu.

Otázkou je, zda je íránská společnost v současnosti ochotná a schopná podobný obrat uskutečnit. Režim se stále opírá o silné bezpečnostní struktury a značná část obyvatelstva, zejména šíitské většiny, vyjadřuje Izraeli nepřátelství. Navíc opozice je roztříštěná a potlačovaná a není jasné, za jakých podmínek by se dokázala sjednotit. Samotné vojenské útoky na jadernou infrastrukturu navíc podle vojenských expertů nejsou schopné celý program zničit, a to ani v případě, že by se Izrael opakovaně pokusil o cílené údery.

Odborníci se tedy shodují, že pokud Izrael doufá ve změnu režimu, musí počítat s tím, že to bude běh na dlouhou trať s nejistým výsledkem. Bývalá analytička Mossadu Sima Šineová upozorňuje, že zničení některých struktur sice může rozvrátit velení, ale je riskantní. Není jisté, že nový režim, pokud by vznikl, nebude vůči Izraeli ještě agresivnější. Na podobné riziko upozorňuje i Jonathan Panikoff z Atlantic Council, podle kterého by kolaps stávající moci mohl otevřít cestu radikalizovaným silám, které by přivedly region do ještě většího chaosu.

Temné scénáře

Scénáře dalšího vývoje konfliktu jsou otevřené. Některé z nich jsou přitom oprabdu nebezpečné, píše BBC. Diplomatické kanály v prvních dnech současného konfliktu nefungovaly a je otázka, zda některá z mocností dokáže zasáhnout včas a vytvořit podmínky pro deeskalaci. Pokud ne, svět se může dočkat jednoho z nejnebezpečnějších konfliktů za poslední dekády a s důsledky pro podstatně širší region než samotný Blízký východ. Boje mezi Izraelem a Íránem zatím zůstávají omezené na území obou zemí, ale v regionu je řada oblastí s různými vojenskými nebo teroristickými silami podporovanými z Íránu, ať už v Jordánsku, Libanonu, nebo Sýrii. BBC zanalyzovala, jaké by mohly být nejhorší scénáře, pokud by se konflikt rozšířil. Rizika by se týkala nejen regionální stability, ale i globální bezpečnosti a ekonomiky.

• Zapojení USA do války: Írán obviňuje Spojené státy z podpory izraelských útoků a mohl by se pokusit o odvetu proti americkým cílům na Blízkém východě, například proti základnám v Iráku a Perském zálivu nebo proti diplomatickým misím. Pokud by byl v konfliktu zabit i jen jediný americký občan, prezident Trump by mohl být donucen k přímé akci. Zapojení USA by vedlo k masivní eskalaci.
• Rozšíření bojů do států Perského zálivu: Pokud by Írán nedokázal zasahovat izraelské cíle, mohl by zaútočit na země Perského zálivu, jako jsou Saúdská Arábie nebo Spojené arabské emiráty, které v minulosti spolupracovaly s Izraelem nebo USA. Tyto státy se ale snaží držet role prostředníků a usilují o stabilitu, protože jejich ekonomiky závisejí na klidu v regionu.
• Neúspěch při potírání íránského jaderného programu: Pokud by izraelské útoky nedokázaly zničit íránská jaderná zařízení, která jsou hluboko pod zemí, mohl by Teherán urychlit vývoj jaderné zbraně. K její výrobě přitom Íránu podle různých zdrojů mohou zbývat měsíce. To by nutilo Izrael k dalším kolům útoků a dlouhodobé spirále násilí.
• Globální ekonomický šok: Ceny ropy po izraelských útocích začaly růst a Írán zvažuje uzavření strategického Hormuzského průlivu, jímž prochází asi pětina světové ropy a také velké objemy zemníhi plynu. Takový krok by vedl k vyšším cenám paliv nebo elektřiny a prohloubil by inflaci, která nadále zatěžuje globální ekonomiku. Na drahé ropě by navíc vydělávalo Rusko, které by toho mohlo využívat k financování války proti Ukrajině.

I zdánlivě omezený konflikt mezi Izraelem a Íránem může vést k destabilizaci celého Blízkého východu, přímému zapojení dalších mocností a vážným důsledkům pro světové hospodářství. Výzvy k zdrženlivosti proto nejsou jen diplomatickým gestem, jsou snahou zabránit katastrofě.

Zdroj: BBC, Reuters, CNN