Francouzské vládní dluhopisy se obchodují s vyššími výnosy než bondy velkých francouzských firem. Jak dlouho?

Štědré vládní programy v průběhu pandemie a energetické krize sice pomohly Francii zmírnit dopady na reálné příjmy domácností (například ve srovnání se zeměmi střední Evropy), bylo to ale za cenu jednoho z nejrychlejších nárůstů zadlužení v celé Evropské unii. Veřejné zadlužení stouplo od konce roku 2019 vůči HDP o 13 procentních bodů a po Řecku a Itálii je nejvyšší v unii.

Na rozdíl od těchto "historicky problematických" ekonomik má ale Francie vysoký strukturální deficit rozpočtu, který se v posledních letech blížil 6 % HDP. Francie tak tentokrát potřebuje sestavit úspornější rozpočet nejen kvůli politickému tlaku Evropské komise, ale i kvůli přímému tlaku investorů na trzích.

To nebude na silně fragmentované a polarizované francouzské politické scéně jednoduché. Právě politickou scénu ostatně uvedla agentura Fitch jako důvod pro snížení ratingu. Nový premiér Sébastien Lecornu má podle všeobecného mínění na trzích maximálně měsíc na to, aby sehnal dostatečnou podporu pro vládu a "úsporný rozpočet" i mezi levicovými stranami. Ty zatím nechtějí slyšet o poklesu deficitu pod 5 % HDP.

Na francouzském dluhopisovém trhu tak v nejbližších týdnech pravděpodobně bude dále převládat napětí. Je ale otázka, zda mohou vydržet relativně nízké výnosy bondů některých francouzských korporací. Těm aktuálně asi pomáhá globálně nízká averze k riziku související se sázkami na pokles amerických úrokových sazeb. To se projevuje ve vyšších valuacích na akciových trzích i větší chuti kupovat korporátní dluhopisy. Z dlouhodobého hlediska ale příliš nedává smysl, aby byly dluhopisy státu (schopného danit a regulovat) méně atraktivní než dluhopisy firem v něm hospodařících.