Boj o oběžnou dráhu startuje. Na bitevním poli se utkají světové mocnosti i investoři

Hnací silou trendu je znovu rivalita, tentokrát mezi Spojenými státy a Čínou, v menší míře pak i Ruskem. Ale zatímco dříve byly závody v dobývání vesmíru soupeřením o prestiž – kdo jako první vyšle člověka do vesmíru, kdo přistane na Měsíci –, teď jde v první řadě o kontrolu informačních toků a snímkovacích, navigačních a obranných systémů. Satelity se staly klíčovou součástí armádní výzbroje a jejich vyřazení z provozu by mohlo znamenat kritické ohrožení bezpečnosti.

V armádních kruzích už se otevřeně mluví o "orbitálním bojišti". Sice nesledujeme rakety soupeřících stran mířící na družice, opakovaně ale slýcháme o kybernetických útocích nebo o rušení a "oslepování" systémů. Tyto operace jsou dokladem toho, že soupeření ve vesmíru není otázkou budoucnosti, ale realitou současnosti.

Investoři už rozjeli sázky

Americké ministerstvo obrany prostřednictvím oddělení Space Force ustanoveného v prosinci 2019 a jemu podřízené Agentury pro rozvoj vesmíru (SDA) například buduje systém satelitů nové generace zvaný Proliferated Warfighter Space Architecture.

Projekt rozvíjí síť družic organizovaných na oběžné dráze Země do vrstev, kdy každá vrstva zajišťuje specifické vojenské funkce, jako jsou komunikace, průzkum, navigace nebo třeba řízení boje. Díky velkému počtu menších družic má být tento systém schopný fungovat i při ztrátě části elementů a zároveň má přidělování specifických funkcí jednotlivým družicím umožnit případné ztracené prvky rychle nahrazovat.

Významnou roli v militarizaci vesmíru hrají soukromé společnosti. Zatímco dříve byly pod takřka všemi vesmírnými projekty podepsány vlády jednotlivých zemí, dnes patří mezi klíčové dodavatele technologií a služeb podniky jako SpaceX, Rocket Lab, Firefly Aerospace nebo Intuitive Machines. Ty zajišťují rychlé vypouštění družic, vývoj nosných raket i servis na oběžné dráze. Od Pentagonu nebo NASA získávají tyto firmy kontrakty za miliardy dolarů.

Investoři už vycítili příležitost. Akcie americké firmy Rocket Lab, jež vyvinula suborbitální sondážní raketu Ātea a provozuje orbitální nosnou raketu Electron, za rok zpevnily o 380 % a firma se chlubí tržní kapitalizací přes 27 miliard dolarů. Ještě vyšší ligu hraje společnost SpaceX Elona Muska, která stojí za raketovými nosiči Falcon nebo kosmickou lodí Dragon. Její hodnota dosáhla po posledním kole financování z letošního roku asi 400 miliard dolarů.

Udrží Evropa krok?

Ani Čína nespí. I její vesmírný program má nejen vědecké, ale také vojenské ambice. V posledních letech prováděla země testy družic, které se dokáží přiblížit k jinému satelitu a manipulovat s ním. Oficiálně kvůli údržbě zařízení nebo odstraňování vesmírného odpadu, experti ale toto vysvětlení čtou opatrně.

Pro Evropu představuje militarizace vesmíru výzvu. Evropská kosmická agentura se snaží držet krok s technologickým vývojem a podporovat evropské firmy, například francouzského konstruktéra nosných raket ArianeGroup vlastněného podniky Airbus a Safran nebo německého vývojáře a producenta satelitů OHB Systems. Americe a Číně ale s odstupem hledí na záda.

Evropská obranná strategie počítá s využitím družicových sítí, ale jejich financování je omezené. To se zdá jaké zásadní handicap, na druhou stranu to může být příležitost pro soukromé firmy ochotné zafinancovat fázi vývoje a výzkumu.

Rychlé starty raket, kyberbezpečnost i úklid oběžné dráhy

Klíčovou oblastí vesmírných obranných aktivit se stávají takzvané responsive launches – schopnost rychle dopravit novou družici na oběžnou dráhu bez předchozí dlouhé přípravy startu. Americká armáda již toto testovala s Firefly Aerospace v rámci cvičení Victus Nox. Firma v něm dokázala připravit start a vynést satelit na orbitu za méně než 30 hodin. To, co bylo před pár lety sci-fi, se stává realitou.

---

Úžasná sedmička si to označení zaslouží

Další oblastí, která nabírá na významu, je obrana proti kybernetickým hrozbám. Incident z roku 2022, kdy ruský kyberútok vyřadil z provozu systém satelitního operátora ViaSat, ukázal, že zranitelná je i civilní vesmírná infrastruktura. Investice do bezpečnostních technologií a šifrovacích systémů pro satelitní komunikaci proto také rostou a představují další potenciálně zajímavý investiční příběh. Podobně si o pozornost říká i nakládání s vesmírným odpadem, což je byznys, ve kterém působí třeba japonská veřejně obchodovaná firma Astroscale.

A do hry vstupují i plány na návrat člověka na Měsíc. Čína a Rusko v této souvislosti hovoří o společné základně zahrnující i jadernou elektrárnu, zatímco USA podporují program financující vývoj lunárních modulů soukromých firem. Společnost Intuitive Machines s akciemi na burze Nasdaq už má za sebou i první úspěšné testy.

Příležitost, nebo přepálená očekávání?

Mezi investory se militarizace vesmíru stává podobně atraktivním tématem, jako byly digitalizace v 90. letech nebo obnovitelné zdroje energie po roce 2010. Do vesmírného sektoru proudí nejen státní peníze, ale i soukromý kapitál z venture fondů a ETF zaměřených na obranu a technologie. Mezi nejznámější ETF patří Procure Space nebo ARK Space Exploration & Innovation.

Sektor vesmírné obrany se stále teprve formuje, takže z valuací veřejně obchodovaných firem nelze dělat jednoznačné závěry. Mnoho společností je teprve na cestě k ziskovosti, ale už teď registrují silnou poptávku a mají zajištěné kontrakty. Investoři by proto měli sledovat spíše ukazatele typu knih objednávek. Třeba Rocket Lab má nasmlouvané zakázky na několik let za více než miliardu dolarů.

Zároveň je ale potřeba vnímat rizika. Vesmírné technologie jsou drahé, regulace přísná a trh je citlivý na politickou podporu. Pokud by došlo ke změně priorit ve Washingtonu nebo Pekingu, tok peněz by mohl zpomalit.

Militarizace vesmíru je nepochybně megatrend, který bude spoludefinovat obranné strategie příštích desetiletí. Podobně jako námořní dominance rozhodovala o mocenské rovnováze v 19. století, teď se "ringem" mocností stává kosmický prostor. Kdo má kontrolu nad orbitou, má kontrolu nad informacemi, komunikací i navigací.

V konečném důsledku navíc nemusí jít jen o obranu, ale potenciálně o obecnou ekonomickou infrastrukturu budoucnosti. Ale témata jako orbitální logistické uzly pro cesty dále do vesmíru nebo technologie pro meziplanetární kvantovou komunikaci, přiznejme si to otevřeně, budou možná zaměstnávat až příští generace investorů.

Zdroj: MarketWatch, CNBC, CNN, Bulletin of the Atomic Scientists