Evropa sází na obnovitelné zdroje energie. Zajímavou investicí budou bateriová úložiště

Vojenský konflikt na Ukrajině zvýšil tlak na energetickou soběstačnost EU. Evropská komise v zájmu snížení závislosti na dovozu energie z Ruska podporuje intenzivnější využívání OZE. Cíl pro rok 2030, který je součástí reformního balíčku Fit for 55, udává minimální podíl OZE na spotřebě energie 42,5 %. V současnosti ale ve většině zemí EU (až ve 20) zůstává pod 30 %, což znamená, že v celé unii jsou zapotřebí masivní investice do zelené infrastruktury.

Směřování EU je jasně definované a neměnné. Pouze OZE lze vybudovat dostatečně rychle a v takovém objemu, aby pokryly rostoucí energetické potřeby kontinentu. Budoucnost Evropy tak přímo závisí na její schopnosti zajistit bezpečné dodávky levné energie, ideálně z vlastních zdrojů.

Očekává se, že poptávka po elektřině v EU poroste do roku 2030 v průměru o 1,5 až 2 % ročně. Podle Evropské komise (podle Clean Industrial Deal, 2025) by proto mělo být do energetiky a zelené ekonomiky investováno až 100 miliard eur ročně. To by mělo vést k průměrnému ročnímu nárůstu výkonu OZE o 100 GW, což pro srovnání odpovídá výkonu 50 jaderných elektráren velikosti Temelína. Transformace energetiky v Evropě tedy nabírá na obrátkách.

"Zelenými" lídry jsou Švédsko a Finsko

Největší podíl obnovitelné energie má Švédsko (66,4 %). Tato severská ekonomika zaznamenala vysoký podíl OZE zejména v hrubé spotřebě elektřiny (87,5 %). Následuje Finsko s podílem 50,8 %. V první desítce figurují i země střední a východní Evropy jako Lotyšsko (43,2 %), Estonsko (41,0 %), Litva (31,9 %), Chorvatsko (28,1 %) a Rumunsko (25,8 %), které sice mají podobnou transformační historii jako Česko, ve využívání OZE jsou ale výrazně napřed.

Unie jako celek dosáhla v roce 2023 podílu OZE 24,6 %. Nejnižší podíly vykázaly Lucembursko, Belgie, Irsko a Malta, kde podíl OZE v roce 2023 nepřesáhl 16 %. V případě Česka byl podíl energie z OZE v roce 2023 jen 18,6 %. V posledních letech (2020–2023) sice rostl, ale jen mírně (ze 17,3 % na 18,6 %).

Potřeba bateriových úložišť

S předpokládaným růstem využívání OZE roste i potřeba bezpečného a účinného skladování energie. Očekává se proto, že se kapacita bateriových úložišť do roku 2030 zvýší minimálně čtyřnásobně.

"Evropa je závislá na dalším rozvoji čisté energetiky. Bateriová úložiště začínají hrát klíčovou roli při zajišťování stability elektrické sítě. Bez baterií nelze budovat další OZE. Faktory, jako jsou klesající ceny materiálů, vylepšené chemické složení a zvýšená produkce, navíc dále zlepšují ekonomiku bateriových úložišť," říká Václav Kůla, který ve WOOD & Company řídí podfond Renewables.

Loni bylo v Evropě instalováno 21,9 GWh bateriových systémů pro ukládání energie (BESS). Byl to jedenáctý rok v řadě s rekordním počtem nových instalací. Celková kapacita baterií v Evropě dosáhla 61,1 GWh. V roce 2025 se odhaduje, že bude v Evropě instalováno dalších 29,7 GWh BESS, což odpovídá meziročnímu nárůstu o 36 %. Většinu nových projektů tvoří velkokapacitní lithium-iontové baterie.

V konzervativním scénáři se očekává, že celková kapacita bateriových úložišť v Evropě vzroste do roku 2030 čtyřnásobně, tedy z uvedených 61 GWh v roce 2024 na asi 244 GWh. Optimističtější prognózy předpokládají dokonce šestinásobný až osminásobný nárůst.