Dodržovat pravidla a naslouchat dobrým radám, když v ulicích teče krev? Žádná legrace
Investovat v době, kdy v ulicích teče krev. Tuto radu slyšel snad každý investor. Mnozí také vědí, jak těžké je se jí řídit. Platí to vlastně obecně pro všechna doporučení a pravidla, protože znát a dodržovat, to jsou dvě různé věci.
Nathan Rothschild motto "nakupuj, když v ulicích teče krev, i kdyby ta krev byla tvoje" skutečně následoval při panice na trzích po bitvě u Waterloo. Je ale jen málo investorů, kteří by podobným přístupem získali velké mění, protože naučit se podobné pravidlo (nebo několik pravidel, která vypadají jako řešení všech problémů najednou) je mnohem jednodušší než se jím v reálném životě skutečně řídit.
Proč? Začněme grafem propadů akciového indexu S&P 500 od roku 1920. Výrazných poklesů byla řada, vyznačené jsou pouze propady o minimálně 30 % z historického maxima. Od roku 1920 trh zažil 30% pokles 6krát (poslední medvědí trend po roce 2007 není označen, protože od roku 2000 nedošlo k překonání historického maxima, černé tečky označují měsíc, kdy došlo k prvnímu propadu o 30 % z historického rekordu), propady o více než 40 % byly čtyři a ve třech případech trhy ztratily více než 50 %. Tolik ke krvi v ulicích.
Propady trvají dlouho
Na dalších grafech je zobrazen vývoj akciového trhu v letech po dosažení vrcholu a obratu trendu. První graf ukazuje vývoj v následujících pěti letech. Je jasné, že s výjimkou konce 80. let, kdy propad nebyl až tak výrazný, byli investoři i po pěti letech stále ve ztrátě (zejména ti, kteří investovali na vrcholu).
Ve většině případů se trhy dostaly na dno po dvou až třech letech, v průběhu nichž sice mohla být vhodná doba k investici, ale nakupujících bylo málo.
Další graf ukazuje následujících deset let po obratu trendu. Ve třech případech byly trhy stále ve výrazné ztrátě.
Z uvedeného příkladu je zřejmé, proč je pro investory těžké držet se pravidel, jako je například to od Rothschilda. Ti, kdo investovali na začátku 30. let rok po vypuknutí medvědího trendu a ztrátě akcií přes 30 %, mohli mít pocit, že dělají skvělý obchod. Po dalších dvou letech ale byla jejich ztráta dalších 64 %. Na vlastní kůži tak zažili, jaké to je, když krev v ulicích je jejich vlastní.
Problémem nákupů při propadech je skutečnost, že nikdo neví, kdy ceny akcií dosáhnou dna. Ten, kdo investuje příliš brzy, může na začátku ještě hodně ztratit, zatímco ten, kdo bude čekat příliš dlouho, může promeškat velkou část růstu.
Když v ulicích teče krev, je nejlepší nedělat nic
Na první pohled to nezní jako rada nad zlato, ale nakonec to je nejlepší způsob, jak si v době, kdy trh panikaří, zachovat nejen zdravou mysl, ale také peníze na účtu. Ten, kdo investuje pravidelně, by v tom měl určitě pokračovat, tedy nic neměnit. Kdo má zainvestováno, neměl by prodávat (a doufat, že má dost hotovosti), a kdo nemá zainvestováno, raději ať s trhem v tu dobu ani nekoketuje.
Na závěr se hodí připomenout slova Charlieho Mungera, dlouholetého kolegy Warren Buffetta. "Pokud nejste ochotni v klidu zvládnout 50% pokles dvakrát až třikrát za jedno století, nemáte na to, abyste se stali úspěšnými akcionáři, ale zasloužíte si průměrný výnos, který nakonec získáte," uvedl Munger před několika lety v rozhovoru pro CNBC.
Když je řeč o Buffettovi a Mungerovi, je potřeba zmínit, že právě oni dva dokáží nakupovat, když jsou na tom trhy špatně. Běžný investor by si ale měl uvědomit, že mají poněkud větší kapitál a možnosti, které normální smrtelník k dispozici zkrátka nemá. Takže namísto nakupování na krvavé Wall Street (na což většina investorů stejně nebude mít odvahu) je dobré při výprodejích zůstat v klidu a nedělat nic jinak než obvykle.
Zdroj: Of Dollars And Data
