Co (ne)znamená srpnové zvýšení sazeb ČNB?

1. Vyšší repo neznamená nutně vyšší klientské sazby

První poznámka se týká dopadu do klientských sazeb (tedy sazeb u hypoték, spotřebních úvěrů, firemních úvěrů). Jistě, vyšší sazby ČNB vytvářejí tlak na růst sazeb na finančním trhu, a tudíž i na růst klientských sazeb. V posledních měsících se ale odehrály i jiné události, které tlačily konkrétně hypoteční sazby naopak níže.

V současnosti (až do faktického zpřísnění podmínek pro poskytování hypoték na začátku října) existuje cosi jako "letní okno" přechodně zvýšené poptávky po hypotékách. V tomto okně mají banky zajímavou příležitost poprat se o tržní podíly, přičemž jednou zbraní v tomto boji je přechodné snížení sazeb. Některé banky k této zbrani sáhly a snížily nabízené úrokové sazby i poté, co ČNB v červnu své sazby zvýšila. Od října, až se okno zavře, tato zbraň ztratí opodstatnění, a nahromaděné působení dvou zvýšení repo sazby (červen, srpen) se tedy může projevit rychlým růstem hypotečních sazeb o několik desetin procentního bodu. Poptávka, pokud tento efekt tuší, by se před říjnem díky němu měla ještě dále zvýšit.

U spotřebitelských úvěrů lze čekat spíše pokračování trendu poklesu sazeb daného konkurencí na trhu. Vyšší sazby ČNB budou tento pokles pouze brzdit, ale směrem k růstu ho nejspíše nepřetočí.

U vkladů lze pozorovat zatím jen symbolický růst sazeb. Výraznější zvyšování by mohlo přijít zhruba v první polovině příštího roku.

Dopad nemusí být nijak zřetelný ani u sazeb podnikových úvěrů. Zatím totiž pokračuje již mnohaměsíční období jen vlažného zájmu firem (u zahraničních klientů jde dokonce přímo o pokles zájmu) o úvěry od českých bank.

2. Odchylka od eurových sazeb stále není rekordní

Druhá poznámka se týká rostoucí odchylky českých a eurových sazeb. Pro ty, kteří z této odchylky začínají mít hrůzu, mám dobrou zprávu – například na úrovni tříměsíční tržních sazeb tato odchylka činí po srpnovém zvýšení sazeb ČNB zhruba 1,6 procentního bodu, nicméně koncem roku 2001 bylo dosaženo ještě mírně většího rozdílu (aniž by to vedlo ke katastrofickému vývoji na korunovém peněžním nebo devizovém trhu), takže zcela mimo historickou zkušenost se zatím současnost neposunula.

3. I tentokrát koruna po zvýšení sazeb oslabila

Proč? Obecně řečeno, pokud je zvýšení centrálněbankovní sazby trhem očekáváno, kurz by se změnit neměl, a pokud je alespoň pro část trhu překvapením, koruna by měla posílit. Ani v jednom z těchto případů není řeč o oslabení. Jenže koruna 2. srpna odpoledne reagovala oslabením. Stejně tak na zvýšení sazeb na konci června 2018 i na zvýšení úroků na začátku února.

Celkové oslabování koruny v posledních měsících se podobalo oslabování forintu a zlotého, takže je bylo možné do značné míry vysvětlit společnými externími vlivy (vyšší sazby v USA, hrozba obchodních válek a podobně). Oslabení hned v prvních hodinách po každém z posledních tří zvýšení sazeb takto ale vysvětlit nelze.

Nabízí se jiné vysvětlení – každé z těchto tří zpřísnění politiky bylo centrální bankou předem poměrně slušně komunikováno, takže nebylo pro trhy překvapením, a tudíž nedošlo po rozhodnutí samotném k posílení kurzu. Komunikace ČNB ihned po zvýšení sazeb (na tiskové konferenci) ale zřejmě byla ve všech třech případech pro trhy překvapivě holubičí, takže před zvýšením vytvořená jestřábí nálada se vypařila, což se odrazilo ve vývoji kurzu. Asi jako kdyby ČNB sazby zvýšila o 25 bodů, ale vzápětí je zase třeba o 10 bodů snížila.

Pokud toto vysvětlení platí, jde o ilustraci staré známé pravdy, že dopady měnové politiky jsou dány nejen samotnými faktickými změnami nástrojů v daném okamžiku, ale ve významné míře také doprovodnou komunikací.

Zdroj: Česká spořitelna