KONTEXT: Proč mohou auta být dražší a akcie (nejen jejich výrobců) pod tlakem
Probíhající obchodní války jdou proti samotné podstatě světa zítřka, který je založen na posilujících přeshraničních vazbách a vztazích. Zpřetrhání výrobních řetězců je v tomto smyslu krokem zpět, na který doplatí lidé i společnosti (což neznamená, že na pavučiny globálního byznysu není potřeba dohlížet a negativní externality jejich působení mírnit). Smíchat míchaná vajíčka zpět dohromady totiž sice možná lze, ale náklady jsou značné.
Podaří se Donaldu Trumpovi (a podobně smýšlejícím politikům) uvést míchaná vajíčka do původního stavu? I tak lze parafrázovat otázku, zda (respektive do jaké míry a za jakou cenu) lze změnit stávající podloží globální ekonomiky, které se skládá z výrobních řetězců. Ty prošly od pádu Berlínské zdi metamorfózou, v jejímž důsledku se z řetězců se silnými výrobními centry převážně na západě a sítí dodavatelů surovin či (velice) hrubých polotovarů na globálním východě a jihu staly pavučiny plné nervových uzlů roztroušených po všech koutech světa.
Podle MIT Technology Review je návrat k původnímu modelu, po kterém volá Trump, teoreticky možný, spotřebitel by ale musel sáhnout hlouběji do kapsy. Například iPhone komplet vyrobený v USA z dovezených materiálů by byl o sto dolarů dražší. A zdaleka nejde jen o hračky od Applu, díky řetězcům je levnější v podstatě vše, od oblečení po některé typy potravin. Jak přitom varuje The Economist, v extrémním případě, že by se obchod (ve stále větší míře probíhající uvnitř řetězců) zastavil, přišlo by nejchudších 10 % lidí v průměrné zemi o 63 % kupní síly.
Obchodní a výrobní řetězce se v posledních letech zamotaly
Stávající "míchaná vajíčka" v podobě extrémně dlouhých, komplexních, a proto často netransparentních řetězců nepochybně přinášejí mnohé problémy a rizika, jež je potřeba řešit. K nim patří i tlak na pracovní sílu, kterým Trump argumentuje. Otázkou je, zda je obchodními bariérami poháněná repatriace výroby řešením. Američané si za "Made in America" připlatí, výrobu na území USA nicméně často přeberou roboty, nikoli ti, kteří o ni kvůli offshoringu přišli, připomínají Financial Times. Poukazují přitom například na texaský závod Toyoty, kde je již nyní 90 % výroby automatizovaných.
Přitom právě automobilový sektor je jedním ze středobodů snah Bílého domu o překreslení globálních řetězcových map. Ty, vzhledem k tomu, že se automobil dává dohromady až z 15 tisíc dílů, připomínají delikátní organismy, jejichž stabilitou může necitlivý zásah (kupříkladu v podobě vyšších cel) zatřást. Škodní by pak podle investiční společnosti Alliance Bernstein byli všichni – spotřebitelé by platili vyšší ceny, společnosti by měly nižší zisky a investoři by se museli vypořádat s vyšší volatilitou. Jak Alliance Bernstein dodává, na snahy o "smíchání vajíček" by také doplatily všechny automobilky bez rozdílu.
Výrobní řetězce v automobilovém průmyslu
Varování Alliance Bernstein podporují i zprávy z Německa, které je barometrem pro podstatnou část Evropy a vzhledem k těsnému propojení přes řetězce i pro Česko. Tamní obchodní komora například spočítala, že americká cla na dovážené automobily mohou hospodářskou výkonnost největší ekonomiky Evropy připravit o 6 miliard eur.
Sečteno a podtrženo, každé další kolo obchodních válek potáhne akcie ke dnu a dolar tlačit vzhůru, tvrdí Alliance Bernstein. Dodává, že i globálně praktikované zpřísňování měnové politiky pod taktovkou Fedu povede k posilování americké měny, v důsledku čehož je potřeba čekat vyšší volatilitu a plošný tlak na pokles cen aktiv.
