KONTEXT: Síly formující svět 21. století a vaše portfolio (3. díl: populismus)
Jeden ze čtyř Evropanů nyní volí antisystémové politiky a hnutí, před dvaceti lety to byl jeden ze čtrnácti. Podobně podpora politických sil stojících mimo hlavní proud roste globálně, a stává se tak dalším z megatrendů formujících svět zítřka. Jejich příčiny a důsledky jsme v rámci přípravy na "český Davos" zkoumali společně s hlavním ekonomem ČSOB Martinem Kupkou. Výslednou studii doplněnou o komentáře a tipy předních investičních expertů vám nabízíme exkluzivně až do konce roku.
Popularita antisystémových stran je podle šetření Financial Times z roku 2017 na maximu od konce druhé světové války, tedy od doby, kdy má něco podobného smysl sledovat. Výrazné úspěchy tyto síly sklízejí zejména od poloviny 90. let, kdy v důsledku globalizace na steroidech začala střední třída na západě ztrácet dech. Eroze významu času a prostoru, jinými slovy globalizace, totiž sice prospěla většině světa, stagnací či relativní ztrátou na ni nicméně doplatila střední třída v USA a západní Evropě.
Paradoxem je, že kritici establishmentu vítězí i tam, kde by lidé měli být spokojeni. Na začátku roku 2018 například z 15 zemí regionu střední a východní Evropy, který bezpochyby od pádu Berlínské zdi těží z globalizace a zapojení do struktur Evropské unie, vládli populisté v sedmi, ve dvou dalších se podíleli na vládě a ve třech byli hlavní opozicí. Je otázka, co přijde, až se hospodářský cyklus překlopí do fáze útlumu. Populisté totiž většinou sílí v době, kdy se ekonomice nedaří.
zdroj: Dani Rodrik, Harvard University. Populism and the Economics of Globalization (2018)
Podobně jako v mnoha jiných vyspělých západních zemích získávají v posledních letech antisystémové síly a jejich politické strany na významu i v Česku. Děje se to především proto, že tradiční politické strany nejsou s to věrohodně prezentovat veřejnosti strategie ani lídry schopné čelit negativním jevům (reálným i virtuálním), které nezanedbatelnou část veřejnosti silně dráždí, respektive z nichž má tato obavy.
Čerstvé volební preference naznačují, že by se pro takzvaně antisystémové strany (ANO, Piráti, SPD) v současnosti ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR vyslovila zhruba polovina hlasujících. Bez ohledu na to, na jakou konkrétní věc kladou nesystémové strany důraz (ANO je proti korupci, Piráti bojují proti byrokracii a za digitalizaci, SPD prosazuje přímou demokracii a brojí proti migraci), jsou jejich společnými rysy příliš široké hodnotové rozkročení a personifikace politiky. Oba tyto faktory činí české antisystémové strany křehčími a jejich politiku méně vypočitatelnou.
Miroslav Plojhar (Česká spořitelna): Příklon k antisystémovým politikům a hnutím zesílí vliv dobrých i špatných časů na investiční portfolio. Oslabení establishmentu a omezení korupce podporují dynamický rozvoj ekonomiky. Odvrácenou stranou mince je řešení hospodářských problémů způsoby, které jsou pro existující politické strany z dobrých důvodů nepřijatelné, kupříkladu znárodňováním, omezením pohybu kapitálu nebo s pomocí prohibitivního zdanění. Během medvědího trendu to znamená raději brát stop-loss, respektive panikařit dříve, protože ztráty nemusejí být "jen" o klesajících cenách; otázkou je, dostanu-li investoři vůbec šanci těžit z návratu býčího trendu.
Studie "8 megatrendů, které (z)mění svět" byla podkladovým materiálem pro diskuze konané během listopadového "českého Davosu" v Kostelci nad Orlicí. Celý materiál lze stáhnout a shrnutí toho nejzajímavějšího z akce najít na webu Alter Eko.
