Globalizace: Šlápnutí na brzdu neznamená konec, další zvrat může přijít s doceněním technologií
Vystaví obchodní války a odpor vůči migraci pomyslnou stopku globalizačním tendencím? Ne nutně, shodují se ekonomové. Nálady ve společnosti se totiž mění stejně, jako se střídají léto a zima.
Jedním z důvodů sílících protiglobalizačních tendencí je nerovnoměrný prospěch ze zjednodušování a prohlubování obchodních vztahů nebo migrace. Spotřebitelé upozorňují mimo jiné na to, že se z nich stala jen potrava nadnárodních společností v rukou těch nejbohatších nebo že migranti z chudých zemí si ze západního světa dělají dojnou krávu.
Protiglobalizační tendence, jimž svět čelí, ovšem nemusejí nutně znamenat konec globalizace. Na lokální vrchol se globalizace dostala i kolem roku 1914, poté nicméně v důsledku dvou světových válek došlo podobně jako v současnosti k zařazení zpátečky a obnovení původního trendu trvalo nějakou dobu.
Některé hlasy dokonce tvrdí, že pravidelné sešlápnutí brzdy je nezbytné, má-li být globalizace udržitelná. Ekonomové Nicholas Davis a Derek O'Halloran například naznačují, že globalizace chytí nový dech, jakmile lidé pochopí skutečnou hodnotu moderních technologií, jež jsou jedním z hlavních hybatelů současného dění. "Stačí se zamyslet nad tím, jak by třeba využití blockchainu k identifikaci osob mohlo pomoci při řešení migrační krize," říkají.
Zdroj: World Economic Forum
