Auta: Jak by americké zavedení dovozních cel ovlivnilo českou ekonomiku?
Evropská komise slíbila rychlou odvetu, pokud USA zavedou dovozní tarify na auta. Téma rozebírá hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.
Zatím nevíme, zda zpráva (nejen) o trhu s auty, kterou již obdržel americký prezident Donald Trump, potvrdila, že jsou evropská auta zdrojem národního ohrožení USA, ani to jak se americká strana k závěrům zprávy postaví (na reakci má Trump až 90 dnů). Může čekat na výsledky vyjednávání USA s Čínou, aby se vyjednávači nevyčerpávali na dvou frontách, případně takticky nechává EU podusit se v nejistotě, jež by mohla unii přimět učinit nějaké vstřícné kroky, jakkoli výsledky zprávy nakonec nemusejí být pro Evropu negativní.
V každém případě je dobré si spočítat dopady na českou ekonomiku pro případ, že by USA zavedly dovozní tarify na auta. Na první pohled by dopad neměl být velký. Přímo do USA míří pouze něco málo přes 2 % českých vývozů za všech odvětví. Automobilový průmysl tvoří jen zlomek (0,1 % celkových vývozů).
Jsou zde ovšem ještě takzvané nepřímé vývozy. Ty v tomto případě hrají zásadní roli. Příkladem jsou autodíly nebo výrobky z jiných odvětví, které vyvezeme do Německa, jež je přidá k finálnímu produktu a vyveze do USA. Například podíl vývozů aut z Německa do USA již dosahuje více než 2 %.
Dále je potřeba vzít v úvahu negativní sentiment, který se projeví například v investicích, a sekundární dopady (například pokles zaměstnanosti v Německu se projeví i na objemu spotřebního zboží dováženého z Česka).
Celkově lze odhadnout, že pokud by USA zavedly dovozní tarify na evropská auta, které by snížily poptávku po těchto vozech o 10 %, česká ekonomika by přišla o 0,2-0,3 procentního bodu růstu a došlo by ke snížení zaměstnanosti o bezmála 10 tisíc lidí. Snížení poptávky o čtvrtinu by se projevilo ve snížení českého růstu o 0,6-0,7 procentního bodu a domácí zaměstnanost by poklesla o zhruba 20-25 tisíc míst.
Negativně by samozřejmě byl ovlivněn především automobilový průmysl. Dále by negativní dopady pocítily strojírenský průmysl, výroba elektrických zařízení a chemický průmysl.
Při odhadu dopadů je potřeba zmínit také odolnost české ekonomiky. Například aféra Dieselgate z let 2015-2016 vyvolala pokles vývozu aut z Německa do USA o zhruba 15 %, z Česka dokonce o 23 % (v roce 2016 oproti roku 2014), i tak ale celkové vývozy automobilového sektoru z ČR v tomto období vzrostly. Uvedený propočet dopadů předpokládá, že by vývozci nebyli schopni najít náhradu za nižší poptávku z USA v jiných zemích. Nicméně v období Dieselgate globální ekonomika nezpomalovala, dnes ano.
Zdroj: Česká spořitelna
