KONTEXT: (Před)poslední obchodní bitva vzplála. Dají se nervy na pochod?

Spojené státy by již tento týden mohly uvalit tarify na evropské importy v celkovém ročním objemu přes 7,5 miliardy USD. Zelenou jim má dát Světová obchodní organizace, podle které Evropané neférově dotují Airbus ze státních kas. Podobné rozhodnutí se později čeká i v případě Boeingu, který pro změnu dojí americký rozpočet. Pravděpodobnost dalšího hrocení obchodního sporu a výsledného zpomalení obou ekonomik tak narůstá.
Světová obchodní organizace by tento týden měla rozlousknout patnáct let trvající spor o to, zda je výkonnost Airbusu podporována státním dopingem. Podle dostupných indicií podezření na neférové praktiky stvrdí, na což akcie evropského výrobce letadel již předem zareagovaly propadem. Ze stejného důvodu jsou pod tlakem (nebo přinejmenším nervózní) další výrobci zboží, na něž by Američané mohli uvalit až 100% cla, od německých automobilek přes francouzské vinaře po italské sýraře.
Ve stejnou dobu nicméně obavy rostou i na západním pobřeží Atlantiku. WTO totiž zřejmě zanedlouho potvrdí, že se zakázané podpory dočkal i Boeing, což zavání odvetou ze strany Evropanů. I tímto živený tarifní a celní ping-pong přitom hrozí narušením výrobních a dodavatelských řetězců, a tím přidušením již tak dýchavičných ekonomik.
Zjednodušený pohled na vztahy obou hospodářských entit naznačuje nerovné partnerství a z něj vyplývající asymetrický dopad stupňujících se obchodních válek na zúčastněné. Pohled pod pokličku komplexní a komplikované reality globalizované ekonomiky 21. století ale nabízí jiný, plastičtější obrázek. To nedávno připomněl i obchodní ředitel Airbusu Christian Scherer, podle kterého firma dováží 40 % komponentů a expertízy z USA, a tak by jakékoli bariéry narušující toky v rámci stávajících řetězců měly "velice divoké" dopady na jejich americké články.
Stručně řečeno, přinejmenším v krátkodobém a střednědobém horizontu na podobnou obchodní ofenzivu z obou stran doplatí byznys i spotřebitelé na obou březích Atlantiku. A to přidusí ekonomiky USA i EU podobnou měrou.
zdroj: ING
Zpomalení růstu a narušení přeshraničních řetězců část expertní obce považuje za negativní externality potřebné očisty globálního obchodního režimu. Podobné vypláchnutí Augiášova chléva na první pohled vypadá lákavě, již na ten druhý je nicméně jasné, že si ne(po)tyká s realitou mezinárodních vztahů založených na zákonitostech mocenských přeshraničních vazeb.
Tak jako Američané po válce vnutili většině světa free trade, ale ve chvíli, kdy jim začala japonská konkurence šlapat na paty, ideologii změnili na fair trade (reflektující mimo jiné to, že byli Japonci ochotni více pracovat), nyní Washington nedělá nic jiného, než že chrání vlastní zájmy, nikoli vzletné koncepty. A činí tak s pomocí tahů, které ze Spojených států, navzdory rétorice, (u)dělají jeden z trhů s nejvyššími obchodními bariérami.
Nejen o dopadech obchodních válek na trhy a ekonomiku jsme hovořili ve druhé letošní debatě z cyklu ABCD investora v pondělí 30. září od 16.30. Mé pozvání přijali portfoliomanažer fondu Top Stocks Ján Hájek a zakladatel Algorithmic Investment Management Pavel Kohout. Debatu jsme opět nabídli živě na YouTube kanálu Investičního webu. Dotazy oběma hostům bylo jako vždy možné klást prostřednictvím e-mailu na azinvestora@seznam.cz nebo mého twitterového účtu @romanchlupaty. Další podrobnosti, záznamy debat z aktuálního cyklu ABCD investora a také tipy a triky na stavbu (vítězného) portfolia najdete na stránkách www.azinvestora.info.
Aktuality
