KONTEXT: Pavučiny globální moci a (nejen) čínský byznys

"Bojujte za svobodu, postavte se za Hongkong," napsal generální manažer Houstonu Rockets Daryl Morey na svoji virtuální zeď. Možná tak připravil NBA o 10 % příjmů (výhledově údajně až 20 %), které pocházejí z Číny. Není tedy divu, že klub, těšící se v zemi draka od angažování ikony tamního basketbalu Jaa Minga velké popularitě, ostatně stejně jako celá NBA, sáhl po hluboké omluvě. V čínštině výrazně servilnější než v anglické verzi.

Džina nacionalistických vášní se tím ale do láhve vrátit nepodařilo. Podobně jako několikrát v minulosti tak Peking prostřednictvím masivní spotřebitelské obce, jež má společně s Indií zajistit v příštím desetiletí podobný výtlak jako celá západní Evropa a USA za 80. a 90. léta, může diktovat svou vůli na dálku. Soukromé společnosti při tom asistují, což připomněl bojkot Houstonu Rockets čínskými internetovými giganty Alibaba a JD.com.

To není pro znalce globálních mocenských struktur a jejich procesů nic nového. Spojené státy, donedávna sedící na pomyslné špici unilaterálně (na)diktované hospodářsko-politické pyramidy, stejným způsobem ovlivňují dění po celém světě, nebo se o to alespoň snaží. Globální bankovnictví je například do značné míry závislé na americkém hardwaru (infrastruktuře) i softwaru (principech), díky čemuž může Washington zamezit evropským společnostem obchodovat s Íránem.

Evropané se proto rozhodli vyvinout svůj vlastní režim podobně, jako když Číňané představili nadnárodní soudní tribunál, rozvojovou banku a další instituce konkurující stávajícím nervovým uzlům pod taktovkou západu. Ekonomika a její hráči, mimo jiné spotřebitelé, korporace nebo centrální banky, jsou (ne)přímými účastníky těchto mocenských her, které lze prostřednictvím pestré palety nástrojů aktivovat.

Seismické pohyby v korporátním světě způsobené zemětřesením na poli mezinárodních vztahů budou stále častějším jevem. Potvrzuje to mimo jiné průzkum advokátní kanceláře Baker McKenzie, podle kterého se více než 80 % firem z asijsko-pacifické oblasti chystá na "úplnou" či "zásadní" reorganizaci dodavatelských řetězců, což krátkodobě bude bolet.

Na něco podobného se ale musejí připravit také investoři do amerických firem. Většina těch se seznamu Fortune 500 generuje až polovinu zisků v zahraničí, a každé přiškrcení přeshraničních toků se jich tedy dotýká. Své by mohli vyprávět i startupisté ze Silicon Valley, pro které byla Čína nejštědřejším strýčkem až do loňského kolapsu investic o 83 % způsobeného nárůstem nedůvěry na obou březích Pacifiku. Parafrázujme klasika: Po (na pohled) bezstarostné jízdě na ekonomického autopilota jde tedy nyní opět o (geo)politiku, hlupáku!

Detailně se i na obchodní, měnové a jiné války zaměří další investiční seminář z cyklu ABCD investora. Ten se koná 15. října 2019 od 17 do 19 hodin v zasedací místnosti Fakulty mezinárodních vztahů VŠE v Praze. Svou expertízu nabídnou portfoliomanažer fondu Top Stocks Ján Hájek, investiční stratég z poradenské společnosti Save & Capital Štěpán Uherík a regionální ředitel Českomoravské Nemovitostní Kamil Staněk. Vstup je zdarma po registraci e-mailem na azinvestora@seznam.cz. Podrobnosti o semináři a obecně o projektu ABCD investora najdete na webu www.azinvestora.info.