Jak koronavirus (za)hýbe se světovou ekonomikou?
Tempo šíření viru se na konci minulého týdne snížilo, nicméně nervozita výrazně vzrostla, protože problémy s nákazou hlásí ekonomicky i geograficky významná severní Itálie. V oblastech s nákazou byl omezen pohyb obyvatel, zavřeny školy, zrušeny hromadné akce včetně fotbalových zápasů. O možných hospodářských dopadech epidemie onemocnění označovaného COVID-19 se hodně debatuje, evidentně budou rozsáhlé. S pomocí několika grafů téma rozebírá David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny.
První graf ukazuje odhad smrtnosti (pravděpodobnosti, že nakažený člověk zemře) podle věkových skupin. Do padesátky se smrtnost pohybuje výrazně pod jedním procentem. Pak ale s věkem začíná výrazně růst a v případě lidí nad 80 let je smrtnost téměř na úrovni 15 %. V případě dětí do deseti let nebyla mezi zkoumanými více než 44 tisíci nakaženými žádná oběť. (K tomu je potřeba zdůraznit, že se ve statistikách pracuje pouze se známými případy; určité pochybnosti mohou panovat také ohledně statistik z Číny, nicméně lepší data nejsou k dispozici.)
Bez ohledu na věk je smrtnost u mužů 2,8 % a u žen 1,7 %. V případě, že nakaženého netrápila žádná dlouhodobá nemoc, je smrtnost pod jedním procentem, opět bez ohledu na věk. V případě souběhu s kardiovaskulární nemocí ale vzrůstá smrtnost na 11 %, v případě cukrovky na 7 %, u chronických respiračních nemocí, vysokého tlaku nebo rakoviny na 6 %.
Mezinárodní měnový fond snížil odhad růstu čínské ekonomiky v důsledku nákazy COVID-19 z 6 % na 5,6 %. Globálně očekává růst nižší o 0,1 procentního bodu. (Opět malý dovětek: Odhady světových institucí i jednotlivých bankovních domů se nepochybně budou poměrně dynamicky vyvíjet podle vývoje situace.)
Za odhadem MMF se skrývá předpoklad, že koronavirus bude dále slábnout a čínská ekonomika se v březnu či dubnu vrátí do normálu. Pokud by tomu tak ovšem nebylo, připomeňme odhady Světové banky, podle které by vážnější pandemie snížila globální ekonomický růst o zhruba 0,7 procentního bodu, v případě Číny o dva procentní body. Pro srovnání, odhady pro Česko jsou na úrovni 0,4 procentního bodu.
Při snaze odhadnout míru hospodářských dopadů epidemie se lze také podívat do historie. V něčem podobná byla nákaza SARS v letech 2002 a 2003. Tehdy došlo ke snížení růstu HDP Číny o něco málo více než o jeden procentní bod, USA ubraly z růstu necelou desetinu bodu, globální ekonomiku pak SARS stál asi 0,1 procentního bodu růstu.
Epidemie SARS řádila v letech 2002 až 2003, pár nakažených bylo hlášeno ještě v roce 2004. Proti tomuto srovnání ovšem lze mít ihned několik námitek. Například to, že COVID-19 je vážnější epidemií – počet nakažených SARS byl přes 8 000 lidí, v případě COVID-19 je to již nyní desetinásobek. Na druhou stranu, smrtnost SARS byla téměř 10 %, COVID-19 zatím vykazuje smrtnost 2,3 %.
Co je jistě podstatnější, v roce 2003 byl podíl Číny na světové ekonomice necelých 9 %, nyní to je 19 %. Pokud bychom zdvojnásobili i dopad zpomalení Číny na globální ekonomiku, dostali bychom se na 0,2 procentního bodu ve vývoji globálního HDP.
Ekonomický dopad by měl vedle podílu Číny na světové ekonomice být ovlivněn také nárůstem globalizace a rozšíření globálních výrobních řetězců. Podíl světových vývozů na světovém HDP dosahoval v roce 2003 24 %, loni již 37 %.
Na druhou stranu, podíl globálních produkčních řetězců v posledních letech spíše stagnoval.
Negativní globální dopad COVID-19 by se tak mohl pohybovat mezi 0,3 a 0,4 procentního bodu. Ano, pokud epidemie nepřeroste v pandemii. Tento negativní dopad by přitom byl koncentrovaný do prvního čtvrtletí 2020. Čínská ekonomika se přitom v únoru de facto zastavila, například spotřeba uhlí klesla meziročně o zhruba 40 % a prodeje aut spadly o 90 %.
Zdroj: Česká spořitelna
