Koronavirová krize: Světový obchod se propadá, mezinárodní dodavatelské řetězce ale nemají rychlou alternativu
Podle analýzy úvěrové pojišťovny COFACE poklesne ve třetím čtvrtletí 2020 světový obchod meziročně o 7 %. Důvodem bude mimo jiné nárůst protekcionismu. Prudké zvýšení nejistoty ve světovém obchodě má negativní dopad i na tak otevřenou ekonomiku, jako je ta česká.
Globální recese půjde ruku v ruce s prudkým poklesem mezinárodního obchodu. V období krize má navíc mezinárodní obchod tendenci klesat více než HDP. Rozsah této reakce je však obtížné měřit. Světová obchodní organizace předpokládá pokles světového obchodu o 13-32 %. Tento odhad naznačuje, že všechny regiony utrpí dvouciferný pokles objemu obchodů. Na základě vlastního prognostického modelu COFACE očekává ve třetím čtvrtletí 2020 pokles světového obchodu o 7 %.
Pokles světového obchodu může být i výraznější, protože modely nemusí v době krize fungovat. V období nepříznivých ekonomických podmínek je prudký nárůst nejistoty jedním z důvodů výrazného poklesu obchodu ve vztahu k HDP. A v současnosti je tento poměr historicky nejvýraznější.
Nejistota ve světovém obchodě dopadá i na Českou republiku. Podle poslední prognózy COFACE český HDP letos klesne o 6,2 %. Napřesrok má dojít k oživení (+4,8 % HDP). Vládní opatření nemohou plně kompenzovat dopady propadu zahraniční poptávky, zejména po produktech automobilového průmyslu, tedy nejdůležitějšího sektoru české ekonomiky. Nadcházející recese německé ekonomiky tak bude mít pro Českou republiku vážné následky.
Cestovní ruch v ČR navíc pravděpodobně také utrpí velké ztráty. Dalším negativem je omezení přeshraniční mobility. S vyšší nezaměstnaností a slabším růstem mezd bude spotřebitelská poptávka dále snižována tím, že domácnosti budou preventivně více šetřit. To vše se projeví v propadu HDP České republiky.
Nový globální protekcionismus
Pro světový obchod je dalším přitěžujícím faktorem růst protekcionismu. Od začátku globální pandemie se protekcionismus v obchodě promítal především do dodávek potravin a základních zdravotnických potřeb nutných k potlačování dopadů pandemie. Podle GlobalTradeAlert, který poskytuje informace o státních intervencích, představovaly k 22. dubnu 2020 tato protekcionistická opatření až 56 % všech intervencí. Většina z nich se týkala zákazu vývozu roušek a jiných ochranných prostředků, respirátorů a chemikálií potřebných k výrobě různých léků.
V tomto období importéři usnadňují dovoz zdravotnických výrobků, zatímco exportéři jejich vývoz ztěžují. V této souvislosti je zajímavý případ Číny – ačkoli vývoz léků pro lékařské účely klesl v únoru 2020 o 15 %, během karantény z důvodu opatření proti koronaviru dosáhla Čína dominantního podílu na světovém vývozu roušek (55,3 %). Spolupráce s Čínou tak byla nezbytná při zásobování světa. Čínská denní produkce vyskočila na 116 milionů roušek, což je 12násobek množství, které vyráběla před pandemií.
Protekcionismus v zemědělství a potravinářství
Krize také vedla ke zvýšení protekcionismu v zemědělsko-potravinářském sektoru. Vlny panického nakupování vyvolaného obavou z přísných karanténních opatření se neomezily pouze na domácnosti, některé zranitelné země se rozhodly zásobovat obilím, aby zajistily kontinuitu vnitrostátních dodávek. Největší vývozci obilí v čele s Ruskem omezují až třetinu celkových dodávek pšenice na trh. V této fázi však vedly zákazy vývozu většinou k přesunu poptávky na evropské země (příkladem je Francie), nikoli k nedostatku nabídky.
Další vyhledávanou komoditou je rýže. Indie, která je hlavním světovým exportérem rýže, již není schopna zajistit dodávky. Protikaranténní opatření narušila domácí dodavatelské řetězce, snížila se dostupnost pracovní síly a ztížil se přístup do exportních přístavů. Thajsko, hlavní konkurent Indie, má dostatek zásob rýže, jejímu vývozu ovšem v tomto případě brání přísná karanténní opatření přijatá v Kambodži, které připravují odvětví o potřebné sezónní pracovníky. V důsledku toho cena rýže koncem března vystoupala na sedmileté maximum.
Dobrou zprávou je, že hraniční kontroly během karantény měly jen omezený dopad na obchod. V současnosti se opatření v Evropě postupně uvolňují s cílem oživit odvětví cestovního ruchu a omezit nedostatek pracovních sil, zejména v zemědělském sektoru.
Přesun výroby nepomůže
Výzvy k přesunu jednotlivých výrobních etap z jedné země představují další riziko pro světový obchod. V první fázi koronavirové krize, která propukla v Číně, si společnosti na celém světě uvědomily, jak výrazně jsou jejich dodavatelské řetězce vystaveny rizikům změn v jedné zemi. Snaží se proto nyní zlepšovat odolnost těchto řetězců vůči obdobným šokům. Mohlo by se to uskutečnit dvěma způsoby – úplným přemístěním výroby na domácí trh nebo silnou globální strategií diverzifikace dodavatelů.
V současné situaci ovšem úplné přemístění výrobních procesů na domácí nebo regionální úrovni jen zdůrazní problémy s rostoucími výrobními náklady a nedostatkem zkušeností. I kdyby se tyto problémy podařilo vyřešit, jakékoli nové umístění výrobních procesů by stále záviselo na dodávkách surovin, které nelze přesunout.
Provázanost dodavatelských řetězců bude také vyžadovat diverzifikaci dodavatelů pomocí snížení závislosti na producentech z konkrétních zemí. Na první pohled se nyní možná jeví, že lze najít ve většině sektorů alternativy k největšímu dodavateli, tedy Číně. Hlavní subdodavatelé průmyslu jsou však silně propojeni, a závislost na Číně tak nemůže rychle zmizet. A to ani v případě, že se podaří diverzifikovat produkci subdodávek do dalších výrobních center. To znamená, že globální dodavatelské řetězce mají do budoucna stále nezastupitelný význam.
Zdroj: Coface
