KONTEXT: Protekcionáři všech zemí, spojte se! Firmy vám (ne)budou vděčné
Bezmála čtyři z pěti nadnárodních koncernů působících ve Spojených státech čekají, že Washington stávající pandemii zneužije k vystavění dalších obchodních bariér. Podobně se podle nich zachová většina významných ekonomik, a rozklad obchodního řádu tak nejspíše nabere na obrátkách. Investoři by to měli bedlivě sledovat.
Obavy z nových obchodních bariér zaváděných pod rouškou preventivních protikoronavirových opatření rostou. Stávající pandemie poskytne "krytí a anekdotické důkazy", které poslouží protekcionistům snažícím se povzbudit domácí firmy na úkor globálního obchodu a jeho výhod, shrnul například sentiment zástupců největších nadnárodních společností působících v USA Hugh Welsh, šéf nizozemské DSM. Podobně jako další členové Global Business Alliance, do níž patří také BMW, Nestlé nebo HSBC, pak varoval před ztížením přeshraničních toků, trpících již tak kvůli přiškrceným (místy zaškrceným) dodavatelským řetězcům.
Přes podobná varování či výzvy nicméně 77 % členů aliance podle aktuálního šetření očekává, že USA vystaví na svých hranicích s poukazem na covid-19 další obchodní bariéry. 69 % pak čeká něco podobného i od dalších rozvinutých zemí. Zhoubný trend vysledovatelný od krize z let 2007-2009 se tak zrychlí a prohloubí.
Pod rozpad, či spíše rozklad globálního obchodního řádu se podepisují jak Spojené státy a hospodářsky rozvinuté státy, tak většina systémově významných rozvíjejících se zemí. Míra, do jaké tak činí, je přímo úměrná jejich národním zájmům. Proto Čína společně s EU (Německem) tlačí na pilu volného obchodu, zatímco Washington staví zdi.
Nejde přitom o nic nového. Jak v polovině uplynulé dekády spočítali analytici z Credit Suisse, při započtení ochranných opatření všeho druhu jsou USA dlouhodobě největším protekcionistou s výrazným náskokem před Indií, Ruskem a Brazílií. Čína, EU a Japonsko, které v této analýze systémově významných ekonomik obsadily pátou až sedmou příčku, se nedostaly ani na třetinu bariér vystavěných USA.
Donald Trump tedy s konceptem "America First" (and alone, chce se dodat) nepřišel, jen se jím začal dovnitř chlubit a navenek otevřeně hrozit. Nyní lze očekávat, že přitopí pod volebním kotlem, a to navzdory dopadům podobných kroků, které postihují nemalou část jeho voličů.
Obchodní bariéry všeho druhu (z)mění obchod a obecněji přeshraniční toky zboží. Ty byly od začátku 90. let tvořeny ve stále větší míře pohyby v rámci výrobních řetězců, což vedlo k úsporám firem i domácností. Zároveň to ale stvořilo velice zranitelný systém, v důsledku čehož mávnutí motýlích křídel takřka kdekoli na světě mohlo a může znamenat zastavení výroby velkých koncernů na druhé straně planety.
Krize z let 2007-2009 toto připomněla a následný s ní související rozpad globálního mocenského uspořádání jen přikrmil. Zapojení evropských firem do globálních řetězců tak podle OECD pokleslo o 10 %, přes 80 % firem z asijsko-pacifické oblasti pak chystá "úplně či zásadně" překopat své řetězce.
Něco podobného může dopadnout i na mnohé zavedené firmy. Investoři by proto tento trend měli sledovat, o čemž jsme diskutovali v říjnové debatě z cyklu ABCD investora. Pandemie covid-19 poskytující racionální argumenty i pochybné krytí snaze zkracovat řetězce a lokalizovat výrobu toto doporučení jen podtrhuje.
