O skryté internetové kampani v předvolební Americe aneb Kdo se bude smát naposledy?
Do prezidentských voleb v USA zbývá již jen devět týdnů a tradiční americká média neúnavně analyzují strategie dvou hlavních kandidátů a jejich plány pro další roky. Předvolební kampaň ale má i méně viditelnou stránku, kterou jsou debaty na sociálních sítích. Vícero analytiků v posledních dnech upozorňuje, že se tyto diskuze často odehrávají v úplně jiných mantinelech než debaty oficiální. Představují jakýsi paralelní vesmír k běžnému zpravodajství.
"Poslyšte, liberálové. Jestli si nemyslíte, že Donald Trump může být znovu zvolen, pak byste měli trávit více času na Facebooku," napsal minulý týden reportér deníku The New York Times Kevin Roose, který se zaměřuje na dění kolem digitálních platforem.
Jeho analýza vyšla v době, kdy průzkumy veřejného mínění stále mírně favorizují Trumpova vyzyvatele, bývalého viceprezidenta Joea Bidena. Ten má za sebou účast na relativně bezproblémovém virtuálním sjezdu Demokratické strany a projev, který si vysloužil jistou chválu i ve vysílání televize Fox News, která straní spíše republikánům. Trump naopak v tradičních médiích sklízí kritiku za svůj přístup ke koronavirové hrozbě či k vlně protestů vyvolané policejními zásahy proti Afroameričanům.
Paralelní vesmír
Populární facebookové příspěvky ale nabízely diametrálně odlišný obrázek aktuálního dění. Roose píše o "paralelním mediálním vesmíru", v němž "byla reakce prezidenta Trumpa na covid-19 rázná a účinná, Joe Biden je stěží schopný utvářet věty a Black Lives Matter je nebezpečné hnutí násilných zlodějů".
Na sociální síti, kterou v průzkumu z loňského roku 43 % dotázaných Američanů uvedlo jako zdroj zpráv, se totiž při pohledu na příspěvky s politickou tématikou v poslední době nejvíce daří obsahu od konzervativních komentátorů nakloněných Trumpovi. Ben Shapiro, který patří k těm nejvýraznějším, například se svojí facebookovou stránkou za předchozích 30 dní nasbíral 56 milionů "interakcí", uvádí analýza NYT. Bilance je vyšší, než kolik reakcí, komentářů a sdílení za stejnou dobu dohromady zaznamenaly příspěvky televizí ABC News, NBC News, deníků NYT a The Washington Post a rozhlasové stanice NPR.
"Žijeme ve dvou různých zemích najednou," komentoval situaci odborník na politickou komunikaci na internetu Eric Wilson, který v roce 2016 pracoval na kampani republikánského senátora Marca Rubia. Dění na Facebooku označil za "obrovské slabé místo" lidí, jejichž primárními zdroji zpráv jsou NYT nebo televize CNN.
Popularita jistého kandidáta na Facebooku samozřejmě nemusí přinést volební úspěch, statistiky ale mohou naznačit, kterým příběhům Američané věnují pozornost a která témata budou ve společnosti rezonovat, píše Roose. Jiní pozorovatelé pak upozorňují, že debaty na sociálních sítích jsou často odpoutané od reality.
Voliči jsou různí
"Je tady myšlenka, že nerozhodnutí voliči hodnotí Trumpovy úspěchy v rámci ekonomiky a jeho reakci na covid-19, ačkoli mnozí z nich jsou na facebookové stránce o krystalech a čtou si o tom, jak je prezident jediným, kdo může zachránit všechna miminka před satanistickými únosci dětí," napsal nedávno reportér NBC News Ben Collins.
Jeho výrok odkazuje na jeden z hlavních prvků konspirační teorie QAnon, která Trumpa vykresluje jako hrdinu tajného boje proti spolku zvrhlých celebrit, podnikatelů a demokratických politiků. "Je to praštěné, ale nabírá to na síle," míní zpravodajka BBC Marianna Springová. "Odehrává se tady podzemní kampaň plná konspiračních teorií a cestiček lemovaných dezinformacemi, které se na sociálních sítích šíří jako nekontrolovaný požár," dodává.
Velké platformy jako Facebook a Twitter tento fenomén nenechávají bez povšimnutí a uvádějí, že neustále vylepšují své mechanismy na ochranu "integrity" voleb. Obě společnosti v posledních letech přišly s řadou nových pravidel týkajících se šíření nepravdivých tvrzení o průběhu voleb nebo zmanipulovaných fotek a videí a v létě také oznámily opatření namířená proti obsahu spojenému s QAnon. Experti na dezinformace ale neustále podotýkají, že důležité je hlavně to, jak budou pravidla vymáhána.
Po minulé prezidentské volbě v USA se na digitální platformy snesla lavina kritiky, zejména v souvislosti s dezinformační kampaní vedenou z Ruska. "Máme zodpovědnost zastavit zneužívání své platformy a vměšování do voleb. Proto jsme od roku 2016 učinili významné investice s cílem lépe rozpoznat nové hrozby, zacelit zranitelná místa a omezit šíření dezinformací a falešných účtů," vzkazuje nyní Facebook. Účty se ale budou skládat již v listopadu.
Zdroj: ČTK
