Strach z krize a hromadění peněz: K čemu to (ne)povede?

Evropská centrální banka koncem září zveřejnila zprávu, ve které se podrobně zabývá příčinami růstu peněžní zásoby. Z publikovaných dat je zřejmé, že široká peněžní zásoba M3 v červnu vzrostla o 9,2 % a v červenci o 10,2 %. Jedná se o nejvýraznější nárůst od května 2008.

Ukazuje se, že lidé i firmy v Evropě výrazně mění své chování. Hromadí peníze a přestávají utrácet, aby se připravili na případné (ještě) horší časy. V důsledku toho jsme svědky výrazného nárůstu peněžní zásoby, který byl navíc podpořen masivními podpůrnými opatřeními ze strany centrálních bank a vlád. Ta měla zajistit dostatečnou likviditu v ekonomice, aby bylo možné čelit šoku způsobenému pandemií koronaviru a uzavřením mnoha segmentů hospodářství.

Evropská centrální banka se ovšem domnívá, že k hromadění peněz dochází i z dalších důvodů. Část úspor může být nedobrovolná, protože v koronavirové době je méně příležitostí k utrácení. Například je obtížnější jet na dovolenou či využívat služby, kde existuje zvýšené riziko nákazy. Rovněž je vynakládáno méně peněz na nákup oblečení, protože lidé omezují svůj společenský život a častěji pracují doma.

Klíčovou otázkou pro budoucnost je, jak růst peněžní zásoby v Evropě ovlivní ekonomiku. Mnozí analytici i zástupci veřejnosti se domnívají, že to musí vést k vysoké inflaci. Stále více ekonomů však tvrdí, že propojení peněžní zásoby a inflace není v současnosti nijak zvláště silné.

Jak to? Většina dodatečně nahromaděných peněz totiž nemusí být utracena za zboží a služby z běžného spotřebitelského koše. Spíše se za tyto peníze mohou nakupovat aktiva, jako jsou například akcie. Odtržení akciového trhu od hospodářské reality jsme mimochodem byli svědky naposledy na jaře a v létě. Pro jedny hrátky s ohněm, pro druhé příležitost.

Peněžní zásoba a HDP v Evropě

Zdroj: BH Securities