Bureš vs. Křeček: Je rozumné nyní v Česku snižovat daně?
Nižší daně pomohou všem zaměstnancům, kteří byli vysokým daňovým a odvodovým zatížením práce dlouhodobě penalizováni. Snížení daní navíc nastartuje hospodářský růst a pomůže k obnově České republiky po koronavirové krizi, říká hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. Zrušení superhrubé mzdy je zbytečně drahý a málo efektivní fiskální impulz, tvrdí ale Jan Bureš, hlavní ekonom společnosti Patria Finance.
Křeček: Snížení daní pomůže ekonomice
Hospodářská politika vlády by měla vyrovnávat ekonomický cyklus. To zjednodušeně řečeno znamená, že bychom v dobách hospodářského růstu měli splácet dluhy, které v době hospodářské krize nasekáme. V posledních letech se Česku ekonomicky dařilo. Hospodářství slušně rostlo, lidem se zvyšovaly příjmy a zadlužení veřejných rozpočtů výrazně klesalo.
Podle údajů Českého statistického úřadu dosáhl v loňském roce dluh sektoru vládních institucí úrovně 1 738,5 miliardy korun. To v přepočtu vůči hrubému domácímu produktu představovalo zadlužení na úrovni 30,2 %. Kdybychom tyto údaje porovnali s rokem 2013, kdy končila předchozí krize, zjistili bychom, že úroveň zadlužení klesla o téměř 15 procentních bodů. V dobrých časech jsme si tedy opasek výrazně utáhli a veřejné rozpočty dali do pořádku (ano, bylo to dáno růstem HDP, nikoli pravidelně přebytkovými rozpočty, ale i tak).
V letošním roce prožíváme nejtvrdší ekonomický otřes v novodobých dějinách země. Veřejné rozpočty by měly tento šok tlumit, aby dopadl co nejmírněji na obyvatelstvo. Proto bylo vymyšleno mnoho adresných forem pomoci, které výrazně zvýšily výdaje veřejných rozpočtů. Bohužel se však příliš nepracovalo s příjmovou stranou veřejných financí, což vedlo k paradoxní situaci. Na jedné straně jsme od lidí stále vybírali vysoké daně, abychom na straně druhé štědře rozdávali z eráru.
Přerozdělování peněz pomocí narychlo šitých vládních programů je samozřejmě neefektivní. Daleko rozumnější je snížit daně a peníze nechat rovnou u lidí. Ti dokážou daleko lépe než stát posoudit, jak s penězi správně naložit. Snížení daní bude mít silný stimulační efekt, který pomůže nastartovat ekonomický růst po překonání koronavirové krize. Systém podpory obyvatelstva prostřednictvím snížení daní je navíc jednoduchý a obejde se bez zbytečné byrokracie.
Odpůrci snížení daní namítají, že veřejné rozpočty kvůli navrženým změnám přijdou o zhruba 130 miliard korun, což kromě státu bude mít nepříjemný vliv na kraje a obce. Tento výpadek však lze dočasně kompenzovat na dluh, což je plně v souladu s ekonomickou teorií. Ta hovoří o nutnosti proticyklické hospodářské politiky v krizových dobách. Než krizi překonáme, můžeme pátrat po zbytných výdajích státního rozpočtu. Jakmile se ekonomický růst obnoví, můžeme zbytné výdaje škrtnout a ozdravit veřejné rozpočty.
Bureš: Zrušení superhrubé mzdy jako drahá a neefektivní podpora ekonomiky
Zbytečně drahý a málo efektivní fiskální impulz je na světě. Po třinácti letech pravděpodobně skončí zdaňování práce skrze superhrubou mzdu. Namísto toho se má od příštího roku zdaňovat pouze hrubá mzda sazbou 15 % a u lidí se mzdou zhruba nad 140 000 korun měsíčně a část příjmů nad tuto hranici sazbou 23 %. To vše kvůli vysokým nákladům pravděpodobně jen na dva roky. Kde je problém?
Zaprvé, reforma pomůže především bohatým, kterým půjde do kapsy naprostá většina daňových úspor. Třetina nejbohatších dostane ve finále zhruba dvě třetiny celkově odpuštěných daní. To je pro pandemický restart ekonomiky značně neefektivní. Bohatší část populace peníze z větší části uspoří, zatímco chudší, která je pandemií nejvíce postižena, dostane málo nebo nic. Peníze poslané státem do peněženek domácností se tak nemusejí do ekonomiky vracet a poskytnout žádoucí vzpruhu.
Zadruhé, reforma je drahá. Podle našich odhadů může stát ročně přes 80 miliard korun, se kterými zatím vláda nepočítá v návrhu rozpočtu na příští rok. Problémem ovšem není samotný vysoký deficit veřejných financí, ale spíše nízká efektivnost vládních výdajů. Za hodně peněz dostaneme málo muziky.
Zatřetí, reforma neřeší ani žádný systémový problém. Zda počítáme daně z hrubé, nebo superhrubé mzdy, je technická otázka, která nehraje velkou roli. Jestli něco podnikatele a domácnosti zatěžuje, jsou to spíše časté změny daňového systému. Je pravda, že zdanění práce je v Česku vysoké a bylo by správné je snížit. Pak ale nedává smysl dočasné snížení na dva roky, ale promyšlená reforma, která začne racionalizací výdajů.
A v neposlední řadě je potřeba upozornit, že vláda věnuje značnou energii zrušení superhrubé mzdy ve chvíli, kdy o budoucnosti české ekonomiky rozhodují úplně jiné faktory, například kvalitní strategie pro nasazení vakcíny (na které například v Británii pracují poslední čtyři měsíce) nebo kvalitní investiční strategie postavené na kredibilním plánu obnovy. Ten jsme sice poslali do Bruselu jako jedni z prvních, ale asi ho také budeme muset rychle přepracovat.
