Když jsou fakta na realitu krátká
I ta nejpřesněji podaná dílčí zpráva může vést k nesprávnému pochopení situace. Při sledování médií, ta finanční nevyjímaje, mohou i korektně prezentované informace být zavádějící. Podívejme se na tři takové modelové případy.
1. Citace zdroje, který nemá nebo neříká pravdu
První problém nastává naprosto běžně. Jde o to, že je citován zdroj, který je sice citován přesně, ale jeho tvrzení samotná nejsou pravdivá. Novináři často oslovují různé odborníky, politiky nebo svědky událostí, aby získali jejich vyjádření k určitému tématu. A ačkoli jsou tyto osoby citovány správně, jejich tvrzení nemusejí být přesná nebo fakticky správná.
Tento fenomén je zvláště výrazný v živém vysílání, v rámci kterého není čas na ověřování výroků oslovených mluvčích. V psané žurnalistice se ale obdobný problém vyskytuje také. Není výjimkou, že jsou publikovány názory někoho, kdo může být nesprávně informován, případně záměrně lže. Následné omluvy a opravy již zpravidla nemají tolik pozornosti.
2. Chybějící kontext
Nezřídka je prezentována nějaká statistika, jež je sice pravdivá, ale je vytržena z kontextu. Finanční a ekonomické zpravodajství je často plné statistik, které mohou vyznívat jako alarmující, pokud nejsou správně zasazeny do širších souvislostí.
V rámci burzovního zpravodajství je často řeč třeba o vysoké koncentraci akciového trhu nebo poklesu zisků firem. Uváděné statistiky jsou přitom sice technicky správné, ale bez kontextu mohou vést ke špatným závěrům. Některé údaje sice na první pohled působí negativně, nemusejí ale nutně znamenat něco špatného. Může jít o běžné ekonomické jevy, jež se bez správného vysvětlení jeví jako problémové, ale ve skutečnosti takové být nemusejí.
3. Zobecnění jednotlivého případu
Třetí problém nastává, když jsou prezentována tvrzení, která se opírají pouze o osobní pozorování, shromážděná náhodným nebo nesystematickým způsobem. Takové příklady jsou sice pravdivé, ale neodhalují celkový obraz situace. Jedna vlaštovka jaro nedělá a stejně tak jedna krachující firma neznamená průšvih v odvětví nebo celé ekonomice. Ekonomické statistiky často zahrnují agregace a průměry, které mohou překrývat rozmanitost napříč regiony nebo sektory.
Čtenáři a diváci by neměli slepě spoléhat na (byť přesně) podávané informace bez toho, aby se seznámili se širším kontextem. I správné informace mohou být podávány a interpretovány tak, že to vede ke špatným závěrům. Konzumenti obsahu týkajícího se financí by přitom měli být pozorní dvojnásob, protože při špatném pochopení nebo vynechání souvislostí mohou chybu rychle pocítit i ve své peněžence.
Zdroj: TKer
