Češi jako podle učebnice: Dluhopisy jsou pro staré, mladí investují spíše do akcií nebo kryptoměn

Z nabídky investičních možností Češi nejčastěji využívají investiční a podílové fondy (18,5 %), které jsou zpravidla samy o sobě dostatečně diverzifikované, a tudíž představují relativně bezpečnou formu dlouhodobé investice. Na druhém místě jsou akcie (12,6 %). Ty jsou spojené s větší mírou rizika a podobně jako kryptoměny (7,3 %) se těší oblibě hlavně u mladších investorů.

Středně staří (35–54 let) mají převahu v rámci investorů do nemovitostí (celkem 10,1 % Čechů). Ze seniorů, kteří investují, pak největší část věří dluhopisům. Dluhopisy se obecně řadí spíše k méně častým variantám investování (6,5 %), podobně jako komodity jako zlato nebo stříbro (7,0 %) či sběratelské předměty (3,7 %).

Všechny dílčí podskupiny investujících mají přitom několik společných charakteristik. Jedná se častěji o lidi s vyšší životní úrovní, ve věku 25–54 let, s vyšší úrovní dosaženého vzdělání a žijící ve velkých městech (nad 100 tisíc obyvatel). Mezi investory jsou ze dvou třetin zastoupeni muži. V rámci krajů je pak jedničkou v investicích Hlavní město Praha, kde je podíl investujících zhruba o 50 % vyšší než v ostatních regionech.

Většina osobnostních charakteristik je shodná bez ohledu na to, zda jde o lidi investující do podílových fondů, akcií, nemovitostí, kryptoměn, komodit, dluhopisů nebo sběratelských předmětů. Odlišnosti jsou však zřetelné s ohledem na věk. Zatímco téměř polovina (47 %) investorů do kryptoměn je mladších 35 let a třem čtvrtinám je méně než 45 let, lidé investující do dluhopisů mají věkový průměr podstatně vyšší, podobně jako je tomu u komodit či podílových a investičních fondů.

Další rozdíly jsou patrné při detailnějším pohledu na různé aspekty životního stylu. S výrokem, že jsou dobří v hospodaření s penězi, souhlasí 46 % Čechů. Mezi lidmi investujícími do nemovitostí si to myslí dokonce 65 %, naopak u investorů do kryptoměn a sběratelských předmětů není tento podíl o mnoho vyšší ve srovnání s průměrem celé populace. Lidé investující do kryptoměn naopak nadprůměrně často přiznávají, že mají sklon utrácet peníze bez rozmyslu.

Investování se ukazuje být značně provázané s kladným vztahem k novinkám na trhu či moderním technologiím. Například s umělou inteligencí (AI) má již nějakou osobní zkušenost 36 % Čechů, ale v rámci investujících lidí je to více než polovina. Podobně je tomu u zkušeností s virtuální realitou, kterou uvádí 3 z 10 Čechů, ovšem mezi investujícími je to skoro o polovinu více. Rozšířenou realitu dosud vyzkoušelo 7 % Čechů, v rámci investujících je však tento podíl více než dvojnásobný.

Se všemi z těchto technologií mají nejčastěji zkušenosti lidé investující do kryptoměn, ale také do akcií či sběratelských předmětů. Zejména poslední jmenovaná skupina může být mírně překvapivá, jelikož ji netvoří v průměru mladší lidé, jako je tomu u akcií a kryptoměn.

_{Zpráva vychází z Národních dat, která vznikla prostřednictvím on-line dotazování na Českém národním panelu. Jedná se o kontinuální sběr dat po 6 měsících, přičemž data použitá v této tiskové zprávě kombinují druhé pololetí 2023 a první pololetí 2024. Celkem vzorek zahrnuje 10 112 respondentů, kteří proporčně reprezentují českou internetovou populaci nad 15 let podle pohlaví, věku, dosaženého vzdělání, kraje, velikosti místa bydliště a socioekonomické klasifikace.}

Zdroj: NADA Research, Český národní panel, STEM/MARK