Nejdříve byl let na Měsíc, až pak kufr s kolečky. Inovace v Česku mají zelenou, pomoci mohou i projekty se studenty

V Česku chybí ambiciózní inovátoři i efektivní systém financování výzkumu a vývoje.
Může mít Česká spořitelna 100 milionů klientů?
Otázka, která na první pohled nedává smysl. Vždyť sto milionů lidí je téměř desetinásobek české populace. Ondrej Gálik, jeden ze skupiny "inovačních pankáčů" v České spořitelně (která v největší domácí bance vyhledává inovativní řešení), odpověď dlouho nehledá. A překvapuje. "Samozřejmě, že může," překvapil Gálik účastníky konference Inovace, kterou pořádal 14. dubna xPort Business Accelerator VŠE ve spolupráci s Erste Corporate Banking. "Zatím ale nevíme, jakou cestou se k nim můžeme dopracovat."
Na myšlence získat zdánlivě nepředstavitelné množství zákazníků Gálik ilustroval, jak by měl vypadat přístup firem k inovacím. Při jejich hledání by podle něj měly zaznívat ambiciózní cíle. "Lidé koneckonců dříve dokázali přistát na Měsíci, než vyrobili cestovní kufr s kolečky," argumentoval Gálik.
Konference Inovace svedla dohromady zástupce firem, bank i akademické sféry. O možnostech inovovat a úskalích s nimi spojených hovořili na jednom místě výrobci mikroskopů, kamionů, nanovláken nebo chirurgických potřeb. Shodli se, že v Česku často chybí nejen ambiciózní inovátoři, ale také efektivní systém financování výzkumu a vývoje.
Inovace pro inovace
Inovace jsou v tuzemsku často spojovány s dotacemi z veřejných zdrojů. Podle byznysmenů je ale toto propojení zrádné. "Jakékoli podpory z veřejných zdrojů často skýtají možnost zneužívání. Navíc se pak inovační iniciativy rozvíjejí ne podle potřeby a poptávky, ale podle dostupnosti dotací, což je špatně," varoval Jaroslav Klíma, generální ředitel výrobce mikroskopů Tescan Orsay Holding.
Zástupci úspěšných inovačních firem se shodli, že důležitou roli při tvorbě inovací má spolupráce firem se studenty. "Naše revoluční biotechnologie Hydal, při které využíváme jako zdroj k výrobě bioplastů výhradně odpadové fritovací oleje, vznikla na základě setkání s profesorkou Márovou na VUT v Brně," uvedl Ladislav Mareš, předseda představenstva Nafigate Corporation která získala světový věhlas díky biotechnologiím a výrobě nanovláken.
Akademickou sféru s reálným byznysem propojuje i centrum xPort VŠE Business Accelerator, které založila loni VŠE ve spolupráci s Českou spořitelnou. Akcelerátor pomáhá začínajícím studentským firmám například přetavit nápady na podnikání do byznys plánů, případně firmu v začátcích rozjet a získat pro ni investory. Studenti také řeší konkrétní projekty pro firmy.
Článek vyšel na serveru Peníze.cz.